„Ruka smrti“ by mohla zničit svět. Jak vypadá ruský systém jaderné odvety?

Studená válka přinesla závody ve zbrojení a několik situací, kdy Zemi od zničení jadernou válkou dělily jen okamžiky. Obě mocnosti – Sovětský svaz i Spojené státy, také pracovaly na systému „poslední odplaty“, který by umožnil zasáhnout nepřítele i po nečekaném útoku. Děsivé je, že tento proces měl být do velké míry autonomní, tedy nezávislý na lidském faktoru. Podle dostupných informací Rusko stále udržuje svůj systém v provozuschopném stavu.

Ruský systém jaderné odplaty se nazývá Perimetr, na Západě je však často označován jako „Ruka smrti“. Podle magazínu National Interest je podstatou Perimetru schopnost aktivovat a odpálit ruský jaderný arzenál i v okamžiku, kdy by došlo ke zničení struktur velení země. Tedy pokud by nepřítel nečekaně provedl první útok ve snaze Moskvu zaskočit.

Právě tomu má Perimetr zabránit. Vznikl jako součást doktríny označované pojmem „vzájemně zaručené zničení“ (MAD), jejíž podstatou je zase teorie zastrašování. Zjednodušeně řečeno jde o to zajistit, aby válka ani pro jednu ze stran nebyla výhodná. I pokud by útočník dokázal nečekaným útokem svému protivníkovi zasadit zničující úder, stal by se cílem odvetného útoku.

Bývalý velitel ruských strategických raketových sil Viktor Jesin minulý měsíc v rozhovoru pro ruské noviny Zvezda řekl, že je systém stále funkční. „Systém Perimetr nadále funguje, dokonce byl vylepšen. Ale v době, kdy by byl použit, nám už téměř nic nezbude – můžeme jen vypustit tyto rakety, které přežijí po prvním útoku agresora.“

Z dostupných informací, které se o „Ruce smrti“ dostaly na veřejnost, zhruba víme, jak funguje. Pokud by se ruské vedení obávalo bezprostředního útoku, mohlo by systém aktivovat. Poté by už vše do velké míry probíhalo automaticky. Perimetr je napojen na různá měřící zařízení, která vyhodnocují možnost jaderného útoku. Mapují tak například seismickou aktivitu, radiaci, tlak vzduchu a další faktory, na jejichž základě může počítač vyhodnotit, zda byla země zasažena.

Potom by systém prověřil komunikační spojení s velitelstvím, a pokud by po určitou dobu nedostal žádnou odpověď, nebo pokud by bylo spojení přerušeno, předpokládal by, že k útoku došlo. Poté by důstojníci v konkrétních silech vystřelili „řídící“ rakety, které by vyslaly signál „zaútočit“ všem střelám ukrytým v bezpečných bunkrech.

Konkrétní detaily nejsou samozřejmě veřejně známy a objevují se rozpory, do jaké míry je systém skutečně automatický nebo jak velkou měrou ho může ovlivnit lidský faktor. Někteří z bývalých sovětských důstojníků dokonce zpochybňují, že vůbec existuje.

V roce 2011 nicméně velitel ruských strategických raketových sil Sergej Karakajev listu Komsomolskaja Pravda potvrdil, že je Perimetr schopen operačního nasazení. Viktor Jesin zase ve zmiňovaném rozhovoru pro noviny Zvezda uvedl, že pokud Spojené státy odstoupí od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), mohl by systém přijít o svou efektivitu. Podle něj by se pak Moskva „musela vzdát doktríny o odvetném úderu a přejít k doktríně preventivního úderu.“

Související

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

Více souvisejících

Jaderné zbraně Rusko zbraně Rakety Moskva

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy