Raketová válka o Evropu? Rusko počítá s tvrdou vojenskou reakcí USA

Moskva počítá s velice tvrdými vojenskými opatřeními Washingtonu proti Rusku a udělá vše pro to, aby se americké rakety neobjevily v Pobaltí. Uvedl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

"Musíme vycházet z toho, že (Američané) budou uskutečňovat opatření k vojenskému zadržování Ruska, a to velice tvrdá. Budeme na ně reagovat odvetou," prohlásil Rjabkov. Podle agentury TASS současně ujistil, že Rusko tyto kroky nebude iniciovat. Ruští vojáci a diplomaté podle Rjabkova také udělají vše pro to, aby se americké rakety neobjevily v Pobaltí. Nelze totiž "dopustit vznik situace, která by znamenala, že se hroutí vše, co po desítky let představovalo podstatu evropské bezpečnosti".

Američané obviňují Rusko, že porušuje smlouvu INF svými střelami s plochou druhou letu SSC-8 (v Rusku označované Novator 9M729). Ty prý mohou být odpalovány i z odpalovacích zařízení raket Iskander, které jsou mimo jiné v Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspy Ruska na březích Baltu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg minulý týden v sobotu odmítl, že by aliance měla v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. O den dříve k rozmístění amerických raket v Evropě vyzval šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz.

Spojené státy předloni na jaře údajně zvažovaly, že možná v Pobaltí dočasně rozmístí rakety Patriot, ale toto opatření se mělo týkat jen letního vojenského cvičení NATO, zaměřeného na protivzdušnou obranu. Americká armáda už několikrát na omezenou dobu vyslala baterie Patriot do Polska, které se snaží posílit svou obranyschopnost před ruskou hrozbou.

Americkým odstoupením od INF začala běžet půlroční výpovědní lhůta, během které lze o osudu smlouvy ještě jednat. Den po oznámení amerického kroku ohlásil odstoupení od smlouvy i ruský prezident Vladimir Putin. Americký prezident Donald Trump se mezitím zmínil o možnosti uzavřít novou smlouvu, která by měla zahrnout i další země, disponující raketami středního doletu, jako je Čína či Severní Korea.

"Se zájmem si počkáme na konkrétní návrh předložený na papíře, anebo jiným způsobem předložení pořadu pro taková jednání" uvedl Rjabkov podle agentury Interfax. "Až američtí kolegové dospějí k tomu, aby nám něco praktického předali, se zájmem se na to podíváme. Ale až dosud jsme nic neviděli, kromě návrhu uzavřít takovou dohodu v hezkém pokoji. To samozřejmě vítáme," dodal.

Diplomat připomněl, že Rusko - a to i s podporou USA - v polovině minulého desetiletí usilovalo rozšířit smlouvu INF na další země, ale zjistilo, že dotyčné státy nejeví valný zájem.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tento týden nařídil během dvou let vyvinout pozemní verzi námořních střel s plochou dráhou letu Kalibr a novou pozemní verzi nadzvukové rakety, aby odpovědělo Spojeným státům na odstoupení od smlouvy INF. USA podle ministra už aktivně pracují na vytvoření pozemních raket s doletem přes 500 kilometrů, které překročí rámec omezený smlouvou INF. Rusko má podle prezidenta Vladimira Putina odpovědět zrcadlově.

Související

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

Více souvisejících

Rusko Ruská armáda INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 3 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 4 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 5 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Počasí o víkendu: Teploty vyrostou jen pár stupňů nad nulu

O víkendu budou v Česku panovat typicky podzimní teploty. Sobota bude podle ČHMÚ.cz chladnější a denní maxima mohou vyrůst i jen na tři stupně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy