Vstup do NATO a EU? Ruský velvyslanec straší Makedonii před následky

Ruský velvyslanec v Makedonii Sergej Bazdnikin kritizuje rozhodnutí této balkánské země vstoupit do Severoatlantické aliance, neboť Skopje bude podle jeho slov nucena vzdát se ve jménu atlantické solidarity vlastních národních zájmů. V rozhovoru s agenturou TASS velvyslanec dále řekl, že Západ bude příslibem členství v Evropské unii v Makedonii uplatňovat svou politiku. Rovněž varoval, že dohoda, která změnou názvu státu na Severní Makedonii vyřešila spor mezi Skopjí a Aténami, porušuje národní i mezinárodní zákony, což může v explozivním balkánském regionu mít dalekosáhlé následky. Zároveň ale Bazdnikin ujistil, že Rusko na destabilizaci regionu zájem nemá.

Ruský ambasador se obává, že dohoda mezi Aténami a Skopjí nikdy nebude nástrojem dlouhodobého řešení problémů v oblasti, ale naopak způsobí ještě více třenic. Podle jeho názoru mnoho politických sil v Makedonii i v Řecku vystupuje proti ujednání a makedonské referendum, které bylo pro malou účast neplatné, dokazuje pocit obyvatel, že dohoda jim byla vnucena. Dodal, že vznik a prosazení dohody provázela řada protiprávních kroků.

Congratulations to the future Republic of North #Macedonia ??. Soon you will become the 30th member of @NATO and gain 29 Allies. pic.twitter.com/rNN5o1n9AB

— Amb. Jess Baily (@AmbBaily) 6. února 2019

Domnívá se také, že o změně názvu makedonského státu by měla jednat Rada bezpečnosti OSN. Odvolává se na rezoluci tohoto vrcholného orgánu z roku 1993, která ukládá generálnímu tajemníkovi OSN pravidelně radu o vývoji sporu informovat.

Bazdnikin rovněž varoval před přílišným nadšením Makedonců z unijní budoucnosti. Ačkoli Makedonie věří, že bude moci přístupové rozhovory s EU otevřít letos v červnu, přijímací proces podle velvyslance závisí na mnoha faktorech. "A makedonské úsilí je jen jedním z nich," řekl.

"Zdá se, že vyhlídka vstupu do EU byla používána mnoho let, a myslím, že ještě hodně dlouho používána bude, jako ´mrkev´, která Západu dovolovala vést Makedonii i další země v regionu tím správným směrem," uvedl ruský velvyslanec. Za "správný směr" přitom označil zájmy Západu, které se ne vždy shodují se zájmy Makedonie a dalších balkánských států.

Spor o název země, který blokoval evropské ambice Skopje, se vlekl od roku 1991. Řecko používání názvu Makedonie svým severním sousedem považovalo za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Do OSN byla proto země přijata pod dočasným názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Loni v červnu ale premiéři Makedonie Zoran Zaev a Řecka Alexis Tsipras podepsali v řecké Prespě historickou dohodu, kdy Makedonie souhlasila se změnou názvu a Atény přislíbily Skopje podporu v jejím západním směřování. Dohoda má ale četné odpůrce z řad nacionalistů v obou zemích a změnu jména nepotvrdilo kvůli nízké účasti ani makedonské referendum. Plebiscit ale nebyl právně závazný, takže Skopje i Atény nakonec dohody ratifikovaly. Řecko v pátek jako první země NATO potvrdilo protokol o makedonském přistoupení k alianci.

Související

Stevo Pendarovski

Severomakedonský prezident pověřil sestavením nové vlády Zaeva

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski dnes měsíc po volbách pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Zorana Zaeva. Předčasné parlamentní volby, které se konaly 15. července, vyhrála koalice Můžeme vedená Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM), jehož je Zaev předseda.

Více souvisejících

makedonie Rusko Řecko NATO EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 5 hodinami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 6 hodinami

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 7 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

Zdroj: Zuzana Zídková

Další zprávy