Blíží se brexitový chaos? Mayová opět prohrála, poslanci dohodu neschválili

Dolní sněmovna britského parlamentu i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z Evropské unie, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová. Dohodu, ke které Mayová v pondělí dojednala doplňky kvůli takzvané irské pojistce, dnes večer podpořilo jen 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391.

Poprvé poslanci Dolní sněmovny hlasovali o brexitové dohodě v polovině ledna. Tehdy ji podpořilo 202 poslanců a odmítlo 432, a britská vláda tak utrpěla historicky největší porážku v parlamentu.

Mayová parlamentu předložila smlouvu o odchodu z EU a politickou deklaraci, na jejichž textu se po pondělním nočním jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nic nezměnilo. Názor poslanců chtěla změnit pomocí tří nových textů.

Jedním z nich byl "právně závazný nástroj" vztahující se k brexitové smlouvě, který má Bruselu znemožnit, aby po neomezenou dobu vázal Británii k unijním pravidlům pomocí tazvané irské pojistky.

Další úpravou bylo společné prohlášení připojené k politické deklaraci, které mimo jiné zavazuje obě strany, aby se usilovně snažily do prosince 2020 najít "alternativní ujednání", díky nimž by nemusela sporná pojistka vůbec vstoupit v platnost.

Posledním novým bodem bylo jednostranné prohlášení Británie, podle něhož bude moci Londýn přijmout opatření, díky nimž bude platnost pojistky pouze dočasná.

Premiérka v projevu bezprostředně po oznámení výsledku hlasování poslanců, kteří její návrh brexitové dohody již podruhé odmítli, řekla, že odmítavého postoje parlamentu hluboce lituje. Nadále je přesvědčena, že odchod s dohodou by byl nejlepším možným řešením.

Nyní chce Mayová od parlamentu vědět, co přesně žádá, zda to je odchod bez dohody, odvolání rozhodnutí odejít z EU, prodloužení vyjednávací lhůty, nebo vypsání nového referenda. Upozornila, že pokud se parlament rozhodne pro prodloužení vyjednávací lhůty, bude EU chtít vědět, jak přesně Londýn hodlá čas navíc využít.

"Jsou to nezáviděníhodné volby. K těmto možnostem se ale nyní musíme postavit," řekla Mayová.

Ke středečnímu hlasování nedá vláda podle premiérky konzervativním poslancům žádné pokyny, každý tedy bude moci hlasovat podle svých preferencí. Doplnila, že cítí potřebu naplnit výsledek referenda z června 2016, ve kterém se Britové rozhodli unii opustit, zároveň ale chápe důležitost z bloku odejít s dohodou.

Analytici očekávají, že poslanci odchod bez dohody odmítnou. Pokud se tak skutečně stane, bude parlament ve čtvrtek hlasovat o odklad brexitu. Tim Shipman z The Sunday Times na twitteru napsal, že podle jeho informací bude Mayová hlasovat proti odchodu bez dohody, což znamená, že podpoří odklad.

Spekuluje se, že Spojené království by EU v případě schválení odkladu opustilo zřejmě v červnu, neboť v červenci poprvé zasedne v novém složení Evropský parlament. Pokud by Británie byla ještě v tu dobu členskou zemí unie, musela by se podle právníků účastnit květnových eurovoleb.

Čas získaný odkladem brexitu by Londýn mohl využít k dosažení jiné dohody s EU, případně k odvolání odluky či vypsání nového referenda.

Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová, je zjevně mrtvá. Po dnešním hlasování, ve kterém Dolní sněmovna již podruhé dohodu odmítla, to řekl lídr opozice Jeremy Corbyn. Podle něj je načase, aby se konaly nové parlamentní volby.

Předseda labouristů avizoval, že hodlá opět předložit Dolní sněmovně k hlasování brexitový návrh své strany, který je podle něj alternativou, jež by mohla v parlamentu najít podporu většiny. Obsahem labouristického návrhu je podle něj "vyjednaná celní unie, přístup na trh a ochrana práv".

Corbyn zároveň vyzval, aby byl vyloučen odchod Británie z EU bez dohody, o kterém by se mělo hlasovat ve středu. Mayová podle předsedy labouristů "moc dobře ví", jaké škody by neřízený brexit napáchal. "Je čas na parlamentní volby," dodal Corbyn.

Zpravodajská stanice BBC upozornila, že v celém Corbynově projevu nezazněla ani zmínka o druhém referendu. Podporu konání dalšího lidového hlasování předseda labouristů přitom oznámil po dlouhém váhání na konci února.

Předseda frakce opoziční Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford vyzval Mayovou, aby vyloučila odchod Británie z EU bez dohody a požádala o odložení termínu brexitu, aby se mohlo uspořádat další referendum. "Máme zodpovědnost ukončit tuto nejistotu," řekl Blackford.

Předseda opozičních Liberálních demokratů Vince Cable v reakci na odmítnutí dohody vznesl otázku, zda od americké války za nezávislost vládl Británii nějaký premiér, který by byl dvakrát za sebou poražen a přesto dál prosazoval stejnou politiku.

Podle Nigela Doddse je nejlepším způsobem, jak přece jen nakonec dosáhnout s EU dohody, udržovat stále na stole "hrozbu" brexitu bez dohody. Dodds je předsedou sněmovní frakce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu premiérky Mayové, ale v dnešním hlasování se opět postavila proti její brexitové dohodě.

K výsledku hlasování se vyjádřil také starosta Londýna Sadiq Khan, jehož město v referendu v roce 2016 hlasovalo proti odchodu Británie z EU. Porážku Mayové přivítal. "Premiérka musí dát naše město a naši zemi na první místo a stáhnout článek 50," uvedl s odkazem na článek Lisabonské smlouvy, jehož aktivací před dvěma lety začala jednání o brexitu. "Je načase dát britskému lidu konečné slovo k brexitu," dodal Khan.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Parlament Velké Británie EU (Evropská unie) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

před 1 hodinou

Král Charles III.

Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan

Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.  

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

před 2 hodinami

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

před 3 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

před 4 hodinami

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

před 5 hodinami

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

před 5 hodinami

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

před 7 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno před 7 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

před 8 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

před 9 hodinami

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

před 10 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu. 

před 11 hodinami

Prodejnu obchodního řetězce Lidl v Kladně zachvátil v noci rozsáhlý požár

V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů

Prodejnu obchodního řetězce Lidl zachvátil krátce po půlnoci rozsáhlý požár. Již po příjezdu první jednotky požární ochrany na místo plameny šlehaly ze střešní konstrukce objektu. Velitel zásahu kvůli rozsahu oheň zpočátku klasifikoval druhým a následně třetím stupněm požárního poplachu.

před 13 hodinami

včera

včera

Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy

Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy