Bombardování Jugoslávie i po 20 letech budí vášně, Havel schvaloval údery NATO

Převážně Albánci obývané Kosovo, považované za kolébku srbského státu, se již koncem 80. let stalo rozbuškou národnostních problémů v někdejší Jugoslávii. O dekádu později pak tvrdý postup srbského vedení proti albánskému obyvatelstvu vedl k bezprecedentnímu zásahu Severoatlantické aliance. Bombardování, které začalo 24. března 1999, nakonec donutilo Bělehrad ke kapitulaci a stažení z Kosova, jež se poté vydalo k nezávislosti.

Letecké útoky proti režimu Slobodana Miloševiče, který právě v Kosovu v dubnu 1987 zahájil svou cestu na vrchol srbské politiky, trvaly celých 78 dnů. Alianční bomby a řízené střely během mířily nejen na vojenská zařízení a techniku, ale také na důležité body infrastruktury nebo továrny vyrábějící zbraně a munici.

Z čistě vojenského hlediska bylo bombardování Jugoslávie bezpochyby úspěšné, přes některé přehmaty a ztráty, politické dozvuky ovšem už tak jednoznačně nevyzněly.

Negativní reakce vyvolal třeba přehmat v podobě bombardování čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři Číňané. NATO později zdůraznilo, že se jednalo o omyl, který vzešel ze zastaralých plánů Bělehradu. Nálety si - přes veškerou snahu zaměřit se na vojenské cíle - vyžádaly také oběti mezi srbskými civilisty. Podle organizace Human Rights Watch jich bylo kolem pěti stovek, Bělehrad uváděl zhruba čtyřikrát vyšší čísla a k tomu tisícovku mrtvých vojáků a policistů.

Nálety, po kterých se například Srbové místo běžného "dobar dan" zdravili "bombar dan", pak dodnes negativně ovlivňují srbské vztahy ke Spojeným státům i celému NATO.

Bombardování jako takové se dočkalo mezinárodní kritiky kvůli tomu, že k němu Severoatlantická aliance přistoupila bez mandátu OSN, například Rakousko a Švýcarsko aliančním letounům nepovolily použít jejich vzdušný prostor. Údery NATO bez jejího schválení navíc výrazně narušily prestiž samotné celosvětové organizace.

Také na české politické scéně vyvolaly útoky na Miloševičovu Jugoslávii řadu nesouhlasných reakcí, zejména od komunistů, výhrady k nim měli i tehdejší předseda ODS Václav Klaus nebo část vládní ČSSD. Kabinet premiéra Miloše Zemana pak v reakci na zahájení náletů uvedl, že o použití vojenských vzdušných sil NATO bylo rozhodnuto před přijetím České republiky za jejího člena a vláda jej vnímá jako pokus o zabránění eskalace kosovské krize a humanitární katastrofy.

Jasného zastání se akce dočkala od Václava Havla. "Jugoslávie byla napadena, aniž k tomu měla aliance přímý mandát od OSN. Nestalo se tak ale ze svévole či z agresivity nebo z neúcty k mezinárodnímu právu. Stalo se tak naopak z úcty k právu. Ale k právu vyššímu, než je to, které chrání suverenitu států. Totiž z úcty k právům člověka," řekl prezident. Jeho postoj byl ale opakovaně napadán, dodnes se také objevuje zkreslený a Havlovi připisovaný výrok o "humanitárním bombardování".

Letecká operace - první bojová mise NATO proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo - nakonec přinutila Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.

Po skončení bojových operací v létě 1999 sice Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době nicméně obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu.

Související

Slobodan Miloševič

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

Více souvisejících

Válka v Jugoslávii NATO Srbsko historie Slobodan Miloševič Václav Havel

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 5 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy