Bombardování Jugoslávie i po 20 letech budí vášně, Havel schvaloval údery NATO

Převážně Albánci obývané Kosovo, považované za kolébku srbského státu, se již koncem 80. let stalo rozbuškou národnostních problémů v někdejší Jugoslávii. O dekádu později pak tvrdý postup srbského vedení proti albánskému obyvatelstvu vedl k bezprecedentnímu zásahu Severoatlantické aliance. Bombardování, které začalo 24. března 1999, nakonec donutilo Bělehrad ke kapitulaci a stažení z Kosova, jež se poté vydalo k nezávislosti.

Letecké útoky proti režimu Slobodana Miloševiče, který právě v Kosovu v dubnu 1987 zahájil svou cestu na vrchol srbské politiky, trvaly celých 78 dnů. Alianční bomby a řízené střely během mířily nejen na vojenská zařízení a techniku, ale také na důležité body infrastruktury nebo továrny vyrábějící zbraně a munici.

Z čistě vojenského hlediska bylo bombardování Jugoslávie bezpochyby úspěšné, přes některé přehmaty a ztráty, politické dozvuky ovšem už tak jednoznačně nevyzněly.

Negativní reakce vyvolal třeba přehmat v podobě bombardování čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři Číňané. NATO později zdůraznilo, že se jednalo o omyl, který vzešel ze zastaralých plánů Bělehradu. Nálety si - přes veškerou snahu zaměřit se na vojenské cíle - vyžádaly také oběti mezi srbskými civilisty. Podle organizace Human Rights Watch jich bylo kolem pěti stovek, Bělehrad uváděl zhruba čtyřikrát vyšší čísla a k tomu tisícovku mrtvých vojáků a policistů.

Nálety, po kterých se například Srbové místo běžného "dobar dan" zdravili "bombar dan", pak dodnes negativně ovlivňují srbské vztahy ke Spojeným státům i celému NATO.

Bombardování jako takové se dočkalo mezinárodní kritiky kvůli tomu, že k němu Severoatlantická aliance přistoupila bez mandátu OSN, například Rakousko a Švýcarsko aliančním letounům nepovolily použít jejich vzdušný prostor. Údery NATO bez jejího schválení navíc výrazně narušily prestiž samotné celosvětové organizace.

Také na české politické scéně vyvolaly útoky na Miloševičovu Jugoslávii řadu nesouhlasných reakcí, zejména od komunistů, výhrady k nim měli i tehdejší předseda ODS Václav Klaus nebo část vládní ČSSD. Kabinet premiéra Miloše Zemana pak v reakci na zahájení náletů uvedl, že o použití vojenských vzdušných sil NATO bylo rozhodnuto před přijetím České republiky za jejího člena a vláda jej vnímá jako pokus o zabránění eskalace kosovské krize a humanitární katastrofy.

Jasného zastání se akce dočkala od Václava Havla. "Jugoslávie byla napadena, aniž k tomu měla aliance přímý mandát od OSN. Nestalo se tak ale ze svévole či z agresivity nebo z neúcty k mezinárodnímu právu. Stalo se tak naopak z úcty k právu. Ale k právu vyššímu, než je to, které chrání suverenitu států. Totiž z úcty k právům člověka," řekl prezident. Jeho postoj byl ale opakovaně napadán, dodnes se také objevuje zkreslený a Havlovi připisovaný výrok o "humanitárním bombardování".

Letecká operace - první bojová mise NATO proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo - nakonec přinutila Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.

Po skončení bojových operací v létě 1999 sice Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době nicméně obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu.

Související

Slobodan Miloševič

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

Více souvisejících

Válka v Jugoslávii NATO Srbsko historie Slobodan Miloševič Václav Havel

Aktuálně se děje

před 42 minutami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 1 hodinou

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 7 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 7 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 9 hodinami

Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii

Podle serveru CNN Rusko ve čtvrtek ráno podniklo útok na město Dnipro za použití mezikontinentální balistické rakety (ICBM). Útok zahrnoval také balistickou raketu X-47M2 Kinzhal a sedm řízených střel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy