Převážně Albánci obývané Kosovo, považované za kolébku srbského státu, se již koncem 80. let stalo rozbuškou národnostních problémů v někdejší Jugoslávii. O dekádu později pak tvrdý postup srbského vedení proti albánskému obyvatelstvu vedl k bezprecedentnímu zásahu Severoatlantické aliance. Bombardování, které začalo 24. března 1999, nakonec donutilo Bělehrad ke kapitulaci a stažení z Kosova, jež se poté vydalo k nezávislosti.
Letecké útoky proti režimu Slobodana Miloševiče, který právě v Kosovu v dubnu 1987 zahájil svou cestu na vrchol srbské politiky, trvaly celých 78 dnů. Alianční bomby a řízené střely během mířily nejen na vojenská zařízení a techniku, ale také na důležité body infrastruktury nebo továrny vyrábějící zbraně a munici.
Z čistě vojenského hlediska bylo bombardování Jugoslávie bezpochyby úspěšné, přes některé přehmaty a ztráty, politické dozvuky ovšem už tak jednoznačně nevyzněly.
Negativní reakce vyvolal třeba přehmat v podobě bombardování čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři Číňané. NATO později zdůraznilo, že se jednalo o omyl, který vzešel ze zastaralých plánů Bělehradu. Nálety si - přes veškerou snahu zaměřit se na vojenské cíle - vyžádaly také oběti mezi srbskými civilisty. Podle organizace Human Rights Watch jich bylo kolem pěti stovek, Bělehrad uváděl zhruba čtyřikrát vyšší čísla a k tomu tisícovku mrtvých vojáků a policistů.
Nálety, po kterých se například Srbové místo běžného "dobar dan" zdravili "bombar dan", pak dodnes negativně ovlivňují srbské vztahy ke Spojeným státům i celému NATO.
Bombardování jako takové se dočkalo mezinárodní kritiky kvůli tomu, že k němu Severoatlantická aliance přistoupila bez mandátu OSN, například Rakousko a Švýcarsko aliančním letounům nepovolily použít jejich vzdušný prostor. Údery NATO bez jejího schválení navíc výrazně narušily prestiž samotné celosvětové organizace.
Také na české politické scéně vyvolaly útoky na Miloševičovu Jugoslávii řadu nesouhlasných reakcí, zejména od komunistů, výhrady k nim měli i tehdejší předseda ODS Václav Klaus nebo část vládní ČSSD. Kabinet premiéra Miloše Zemana pak v reakci na zahájení náletů uvedl, že o použití vojenských vzdušných sil NATO bylo rozhodnuto před přijetím České republiky za jejího člena a vláda jej vnímá jako pokus o zabránění eskalace kosovské krize a humanitární katastrofy.
Jasného zastání se akce dočkala od Václava Havla. "Jugoslávie byla napadena, aniž k tomu měla aliance přímý mandát od OSN. Nestalo se tak ale ze svévole či z agresivity nebo z neúcty k mezinárodnímu právu. Stalo se tak naopak z úcty k právu. Ale k právu vyššímu, než je to, které chrání suverenitu států. Totiž z úcty k právům člověka," řekl prezident. Jeho postoj byl ale opakovaně napadán, dodnes se také objevuje zkreslený a Havlovi připisovaný výrok o "humanitárním bombardování".
Letecká operace - první bojová mise NATO proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo - nakonec přinutila Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.
Po skončení bojových operací v létě 1999 sice Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době nicméně obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu.
Související
ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský
Genocida a terorizování civilistů. Konečný verdikt nad Mladičem padne v květnu
Válka v Jugoslávii , NATO , Srbsko , historie , Slobodan Miloševič , Václav Havel
Aktuálně se děje
před 15 minutami
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
před 38 minutami
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
před 54 minutami
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 2 hodinami
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 2 hodinami
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 2 hodinami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 3 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 3 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 3 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 4 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 5 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 5 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 6 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 7 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 7 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 8 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 9 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
Předseda Evropské rady Charles Michel nemá obavy z nadcházejícího půlročního předsednictví Maďarska v Radě Evropské unie. Podle serveru index.hu to vyplývá z Michelova rozhovoru, který poskytl v Bruselu evropským médiím.
Zdroj: Libor Novák