Bude Británie špehovat EU? Důsledky Brexitu pro tajné služby

Před 20 lety uveřejněné zpravodajské dokumenty z roku 1960 odhalují, že britský nejvyšší zpravodajský orgán, Spojený zpravodajský výbor (Joint Intelligence Committee) doporučil ministerskému předsedovi Velké Británie, aby se země přidala k Evropě. Zpravodajský výbor argumentoval, že to je klíčové jak pro zajištění její úspěšné ekonomické budoucnosti, tak kvůli utužení speciálních vztahů s USA.

Washington vnímal Velkou Británii jako hodnotnějšího spojence, pokud by byla v Evropě než mimo ni. Podle záznamů z prezidentské knihovny Johna F. Kennedyho USA považovaly Velkou Británii za podobně myslícího, důvěryhodného spojence, který může kontrolovat více problematické evropské země. Přidání se Velké Británie k EU v roce 1973 dalo Velké Británii prostor ve velké míře ovlivňovat evropské záležitosti, což bylo USA vnímáno navýsost pozitivně.

Nynější situace je poněkud jiná. Administrativa probrexitového prezidenta Donalda Trumpa podporuje rozhodnutí Velké Británie odejít z EU. Americké zpravodajské služby však na to mohou mít zcela odlišný názor. Mohou se začít ptát, jaká je nynější zpravodajská hodnota Velké Británie a zdali by nebylo lepší posílit přímější kontakty se zpravodajskými službami EU.

Opuštění EU může poškodit i britské zpravodajské služby. Zastánci Brexitu poukazují na to, že britské zpravodajské služby spolupracují s členy EU na bilaterální bázi, nikoliv s EU jako celkem, a tak se prakticky nic nezmění. Foreign Policy však upozorňuje, že členství v EU institucích jako je Europol, Eurojust a Schengenský informační systém poskytovalo Velké Británii cenné údaje o terorismu, překupnících lidí a dalších vážných zločinech.

Díky těmto údajům byla britská bezpečnostní služba MI5 schopná vypátrat údajné ruské agenty odpovědné za otrávení bývalého ruského agenda Sergeje Skripala. Bývalé hlavy britských zpravodajských služeb v roce 2016 varovaly, že vystoupením z EU Velká Británie ztratí přístup k těmto cenným informacím a ohrozí tak svou bezpečnost.

Současné hlavy britských zpravodajských služeb zdůrazňují, že i po Brexitu bude Velká Británie úzce spolupracovat se svými dlouhodobými evropskými spojenci, Francií a Německem a dalšími. „Naše bezpečnostní vztahy jsou bezpodmínečné s našimi evropskými kolegy ... Potřebujeme se navzájem. Je to obousměrná ulice a to nezmění, “řekl v únoru Alex Younger, šéf zahraniční zpravodajské služby MI6, agentuře Reuters.

Británie by mohla po Brexitu přistoupit k špehování států EU. Doposud to bylo příliš riskantní, nicméně nyní by se britské zpravodajské služby nemusely už tolik ohlížet na diplomatické důsledky. Podle některých pověstí už britské zpravodajské služby sledují klíčové EU vyjednavače. Zatím se ale nic nepotvrdilo.

Bývalá agentka britské zpravodajské služby MI5, Annie Machonová, poukazuje na to, že britská zpravodajská agentura GCHQ (Government Communications Headquarters) má těsné vazby na a úzce spolupracovala s americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA) na špionáži internetových platforem. Z dokumentů uveřejněných Edwardem Snowdenem vyplývá, že GCHQ dostala do sítě Belgacomu, národního dodavatele telekomunikací v Belgii. EU to vnímala velmi negativně.