Počasí drtí Evropu už 30 let. Velká analýza ukázala, jak jsme na tom

Klimatické změny jsou v řadě průzkumů občany evropských zemí považovány za jedno z největších nebezpečí dneška i budoucnosti. Mnozí z nich přitom vychází z vlastní zkušeností s důsledky extrémního počasí, které jsou často připisovány právě klimatickým změnám. Jak přesně ale klimatické změny ovlivnily Evropu? Na to odpovídá analýza serveru GreenMatch.

GreenMatch na základě čtyř trendů v čtyřech oblastech- povrchové teploty, teploty moře, hladiny moří a srážky – prozkoumal, které z 32 evropských zemích byly nejvíce zasaženy klimatickými změnami. První místo připadlo Litvě, kde došlo k značnému vzestupu mořských hladin o 4,46 mm ročně v letech 1970 až 2015. Teplota moře vzrostla o 0,73 ° C v letech 1960 až 2014 a celkové povrchové teploty o 0,325 ° C za dekádu. Srážky se mezi lety 1960 a 2015 zvýšily o 20 mm za dekádu.

Nejméně postiženou evropskou zemí je Island. Jeho pozemní teploty stouply o 0.275 °C za dekádu. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi Island zažil nejmenší vzestup mořských teplot. Během let 1960-2014 teplota jeho moří stoupla o 0,208 °C. Evropský průměr je 0.621 °C, globální 327 °C. Hladiny moří v období od 1970-2015 stouply o 1,31 mm za rok, což je o 0,71 mm méně než je evropský průměr. Srážky na Islandu se zvedly o 35 mm za dekádu v letech 1960-2015, zatímco v průměrné srážky v Evropě se snížily o 1,95 mm za dekádu.

Na druhém místě a třetím místě nejvíce zasažených zemí je Finsko a Lotyšsko, které mají podobně údaje jako Litva. Na opačném konci, na druhém a třetím místě nejméně zasažených zemí, je Řecko a Norsko.

Co se týče extrémních počasí jako jsou sucha, bouře, povodně, vlny veder, od roku 1990 je znatelný nárůst jejich výskytu, zvláště vln veder a sucha. Nejvíce postižená extrémním počasím v letech letech 1960-2019 byla Francie, kterou postihlo 48 povodní, 62 bouří, 17 vln veder a 4 sucha – celkově tedy 131 extrémních událostí spojených s počasím.

Po Francii bylo nejvíce postižené Německo, které zažilo 55 bouří, 12 povodní a 4 vlny vedra, celkově 88 událostí spjatých s extrémním počasím. Přes 80 těchto událostí měli ještě Velká Británie (83), Itálie (81) a Rumunsko (80).

Ze zemí Visegrádu bylo nejvíce postižené Polsko (50). Naopak Slovensko bylo stiženo nejméně (23). Maďarsko (31) na tom bylo podobně jako ČR (30). V ČR dle analýzy došlo k 14 povodním, 9 vlnám vedra a 7 bouřím.

Nejméně zasažená bylo Estonsko (7), Finsko (3) a Island, kde došlo pouze k jedné povodni. Extrémní počasí se též vyhýbalo Norsku (10), Švédsku (10), Slovinsku (10) a Lotyšsku (7).

Podle vědců nelze zcela říci, že by extrémní počasí bylo pouze způsobeno klimatickými změnami, existuje však jistá souvztažnost. Co je však dle vědců je jisté, jsou teplejší teploty.

ČR nyní trápí nezvykle silné sucho. Vod v podzemí oproti loňsku výrazně ubylo, na některých místech se tedy budou problémy se suchem ještě zhoršovat. Situace je zvláště vážná na Moravě a v Polabí.

Související

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí globální oteplování Sucho Povodně

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

před 3 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

před 4 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

před 6 hodinami

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Dva tankery se přes Íránce nedostaly

Írán dostává svým slovům a kontroluje v situaci v Hormuzském průlivu. Dva ropné tankery dnes vojáci nechali obrátit, většina lidí se stáhla do bezpečí k pobřeží. Teherán opětovně uzavřel průliv kvůli pokračující americké námořní blokádě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy