Klimatické změny jsou v řadě průzkumů občany evropských zemí považovány za jedno z největších nebezpečí dneška i budoucnosti. Mnozí z nich přitom vychází z vlastní zkušeností s důsledky extrémního počasí, které jsou často připisovány právě klimatickým změnám. Jak přesně ale klimatické změny ovlivnily Evropu? Na to odpovídá analýza serveru GreenMatch.
GreenMatch na základě čtyř trendů v čtyřech oblastech- povrchové teploty, teploty moře, hladiny moří a srážky – prozkoumal, které z 32 evropských zemích byly nejvíce zasaženy klimatickými změnami. První místo připadlo Litvě, kde došlo k značnému vzestupu mořských hladin o 4,46 mm ročně v letech 1970 až 2015. Teplota moře vzrostla o 0,73 ° C v letech 1960 až 2014 a celkové povrchové teploty o 0,325 ° C za dekádu. Srážky se mezi lety 1960 a 2015 zvýšily o 20 mm za dekádu.
Nejméně postiženou evropskou zemí je Island. Jeho pozemní teploty stouply o 0.275 °C za dekádu. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi Island zažil nejmenší vzestup mořských teplot. Během let 1960-2014 teplota jeho moří stoupla o 0,208 °C. Evropský průměr je 0.621 °C, globální 327 °C. Hladiny moří v období od 1970-2015 stouply o 1,31 mm za rok, což je o 0,71 mm méně než je evropský průměr. Srážky na Islandu se zvedly o 35 mm za dekádu v letech 1960-2015, zatímco v průměrné srážky v Evropě se snížily o 1,95 mm za dekádu.
Na druhém místě a třetím místě nejvíce zasažených zemí je Finsko a Lotyšsko, které mají podobně údaje jako Litva. Na opačném konci, na druhém a třetím místě nejméně zasažených zemí, je Řecko a Norsko.
Co se týče extrémních počasí jako jsou sucha, bouře, povodně, vlny veder, od roku 1990 je znatelný nárůst jejich výskytu, zvláště vln veder a sucha. Nejvíce postižená extrémním počasím v letech letech 1960-2019 byla Francie, kterou postihlo 48 povodní, 62 bouří, 17 vln veder a 4 sucha – celkově tedy 131 extrémních událostí spojených s počasím.
Po Francii bylo nejvíce postižené Německo, které zažilo 55 bouří, 12 povodní a 4 vlny vedra, celkově 88 událostí spjatých s extrémním počasím. Přes 80 těchto událostí měli ještě Velká Británie (83), Itálie (81) a Rumunsko (80).
Ze zemí Visegrádu bylo nejvíce postižené Polsko (50). Naopak Slovensko bylo stiženo nejméně (23). Maďarsko (31) na tom bylo podobně jako ČR (30). V ČR dle analýzy došlo k 14 povodním, 9 vlnám vedra a 7 bouřím.
Nejméně zasažená bylo Estonsko (7), Finsko (3) a Island, kde došlo pouze k jedné povodni. Extrémní počasí se též vyhýbalo Norsku (10), Švédsku (10), Slovinsku (10) a Lotyšsku (7).
Podle vědců nelze zcela říci, že by extrémní počasí bylo pouze způsobeno klimatickými změnami, existuje však jistá souvztažnost. Co je však dle vědců je jisté, jsou teplejší teploty.
ČR nyní trápí nezvykle silné sucho. Vod v podzemí oproti loňsku výrazně ubylo, na některých místech se tedy budou problémy se suchem ještě zhoršovat. Situace je zvláště vážná na Moravě a v Polabí.
Související
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
Klimatické změny , Počasí , globální oteplování , Sucho , Povodně
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
před 2 hodinami
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
před 3 hodinami
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
před 4 hodinami
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
před 5 hodinami
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
před 7 hodinami
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
před 8 hodinami
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
před 9 hodinami
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
před 10 hodinami
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
před 12 hodinami
Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami
před 13 hodinami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.
Zdroj: Libor Novák