Klimatické změny jsou v řadě průzkumů občany evropských zemí považovány za jedno z největších nebezpečí dneška i budoucnosti. Mnozí z nich přitom vychází z vlastní zkušeností s důsledky extrémního počasí, které jsou často připisovány právě klimatickým změnám. Jak přesně ale klimatické změny ovlivnily Evropu? Na to odpovídá analýza serveru GreenMatch.
GreenMatch na základě čtyř trendů v čtyřech oblastech- povrchové teploty, teploty moře, hladiny moří a srážky – prozkoumal, které z 32 evropských zemích byly nejvíce zasaženy klimatickými změnami. První místo připadlo Litvě, kde došlo k značnému vzestupu mořských hladin o 4,46 mm ročně v letech 1970 až 2015. Teplota moře vzrostla o 0,73 ° C v letech 1960 až 2014 a celkové povrchové teploty o 0,325 ° C za dekádu. Srážky se mezi lety 1960 a 2015 zvýšily o 20 mm za dekádu.
Nejméně postiženou evropskou zemí je Island. Jeho pozemní teploty stouply o 0.275 °C za dekádu. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi Island zažil nejmenší vzestup mořských teplot. Během let 1960-2014 teplota jeho moří stoupla o 0,208 °C. Evropský průměr je 0.621 °C, globální 327 °C. Hladiny moří v období od 1970-2015 stouply o 1,31 mm za rok, což je o 0,71 mm méně než je evropský průměr. Srážky na Islandu se zvedly o 35 mm za dekádu v letech 1960-2015, zatímco v průměrné srážky v Evropě se snížily o 1,95 mm za dekádu.
Na druhém místě a třetím místě nejvíce zasažených zemí je Finsko a Lotyšsko, které mají podobně údaje jako Litva. Na opačném konci, na druhém a třetím místě nejméně zasažených zemí, je Řecko a Norsko.
Co se týče extrémních počasí jako jsou sucha, bouře, povodně, vlny veder, od roku 1990 je znatelný nárůst jejich výskytu, zvláště vln veder a sucha. Nejvíce postižená extrémním počasím v letech letech 1960-2019 byla Francie, kterou postihlo 48 povodní, 62 bouří, 17 vln veder a 4 sucha – celkově tedy 131 extrémních událostí spojených s počasím.
Po Francii bylo nejvíce postižené Německo, které zažilo 55 bouří, 12 povodní a 4 vlny vedra, celkově 88 událostí spjatých s extrémním počasím. Přes 80 těchto událostí měli ještě Velká Británie (83), Itálie (81) a Rumunsko (80).
Ze zemí Visegrádu bylo nejvíce postižené Polsko (50). Naopak Slovensko bylo stiženo nejméně (23). Maďarsko (31) na tom bylo podobně jako ČR (30). V ČR dle analýzy došlo k 14 povodním, 9 vlnám vedra a 7 bouřím.
Nejméně zasažená bylo Estonsko (7), Finsko (3) a Island, kde došlo pouze k jedné povodni. Extrémní počasí se též vyhýbalo Norsku (10), Švédsku (10), Slovinsku (10) a Lotyšsku (7).
Podle vědců nelze zcela říci, že by extrémní počasí bylo pouze způsobeno klimatickými změnami, existuje však jistá souvztažnost. Co je však dle vědců je jisté, jsou teplejší teploty.
ČR nyní trápí nezvykle silné sucho. Vod v podzemí oproti loňsku výrazně ubylo, na některých místech se tedy budou problémy se suchem ještě zhoršovat. Situace je zvláště vážná na Moravě a v Polabí.
Související
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
Klimatické změny , Počasí , globální oteplování , Sucho , Povodně
Aktuálně se děje
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
včera
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
včera
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
včera
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
včera
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
včera
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
včera
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
včera
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
včera
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
včera
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
včera
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
23. března 2026 21:48
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
23. března 2026 20:43
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák