Klimatické změny jsou v řadě průzkumů občany evropských zemí považovány za jedno z největších nebezpečí dneška i budoucnosti. Mnozí z nich přitom vychází z vlastní zkušeností s důsledky extrémního počasí, které jsou často připisovány právě klimatickým změnám. Jak přesně ale klimatické změny ovlivnily Evropu? Na to odpovídá analýza serveru GreenMatch.
GreenMatch na základě čtyř trendů v čtyřech oblastech- povrchové teploty, teploty moře, hladiny moří a srážky – prozkoumal, které z 32 evropských zemích byly nejvíce zasaženy klimatickými změnami. První místo připadlo Litvě, kde došlo k značnému vzestupu mořských hladin o 4,46 mm ročně v letech 1970 až 2015. Teplota moře vzrostla o 0,73 ° C v letech 1960 až 2014 a celkové povrchové teploty o 0,325 ° C za dekádu. Srážky se mezi lety 1960 a 2015 zvýšily o 20 mm za dekádu.
Nejméně postiženou evropskou zemí je Island. Jeho pozemní teploty stouply o 0.275 °C za dekádu. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi Island zažil nejmenší vzestup mořských teplot. Během let 1960-2014 teplota jeho moří stoupla o 0,208 °C. Evropský průměr je 0.621 °C, globální 327 °C. Hladiny moří v období od 1970-2015 stouply o 1,31 mm za rok, což je o 0,71 mm méně než je evropský průměr. Srážky na Islandu se zvedly o 35 mm za dekádu v letech 1960-2015, zatímco v průměrné srážky v Evropě se snížily o 1,95 mm za dekádu.
Na druhém místě a třetím místě nejvíce zasažených zemí je Finsko a Lotyšsko, které mají podobně údaje jako Litva. Na opačném konci, na druhém a třetím místě nejméně zasažených zemí, je Řecko a Norsko.
Co se týče extrémních počasí jako jsou sucha, bouře, povodně, vlny veder, od roku 1990 je znatelný nárůst jejich výskytu, zvláště vln veder a sucha. Nejvíce postižená extrémním počasím v letech letech 1960-2019 byla Francie, kterou postihlo 48 povodní, 62 bouří, 17 vln veder a 4 sucha – celkově tedy 131 extrémních událostí spojených s počasím.
Po Francii bylo nejvíce postižené Německo, které zažilo 55 bouří, 12 povodní a 4 vlny vedra, celkově 88 událostí spjatých s extrémním počasím. Přes 80 těchto událostí měli ještě Velká Británie (83), Itálie (81) a Rumunsko (80).
Ze zemí Visegrádu bylo nejvíce postižené Polsko (50). Naopak Slovensko bylo stiženo nejméně (23). Maďarsko (31) na tom bylo podobně jako ČR (30). V ČR dle analýzy došlo k 14 povodním, 9 vlnám vedra a 7 bouřím.
Nejméně zasažená bylo Estonsko (7), Finsko (3) a Island, kde došlo pouze k jedné povodni. Extrémní počasí se též vyhýbalo Norsku (10), Švédsku (10), Slovinsku (10) a Lotyšsku (7).
Podle vědců nelze zcela říci, že by extrémní počasí bylo pouze způsobeno klimatickými změnami, existuje však jistá souvztažnost. Co je však dle vědců je jisté, jsou teplejší teploty.
ČR nyní trápí nezvykle silné sucho. Vod v podzemí oproti loňsku výrazně ubylo, na některých místech se tedy budou problémy se suchem ještě zhoršovat. Situace je zvláště vážná na Moravě a v Polabí.
Související
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Klimatické změny , Počasí , globální oteplování , Sucho , Povodně
Aktuálně se děje
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
včera
Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů
včera
Po zemětřesení ve Venezuele už téměř 1500 mrtvých. Záchranáři dodnes nacházejí živé
včera
Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná
28. června 2026 21:55
Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna
28. června 2026 21:01
Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš
Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.
Zdroj: David Holub