V Chorvatsku roste napětí: Pověste Srby na břízy, cyrilici nechceme!

Víkendové demonstrace, na které se protestovalo proti zavádění menšinové abecedy, se zúčastnilo 20.000 místních obyvatel.

Dnes ráno se situace přiostřila. "Pro všechny Srby není dost vrb, pověsme je i na břízy," nastříkal kdosi na bytový dům na sídlišti. Připomněl tak heslo "Srbe na vrbe", které používali (a naplňovali) chorvatští fašisté za druhé světové války.

Cyrilice by měla být ve Vukovaru zavedena na základě zákona o ochraně menšin. V případě, že počet lidí hlásících se k určité menšině dosahuje v dané lokalitě alespoň jedné třetiny, ukládá zákon užívání obou jazyků respektive abeced.

Písmo cyrilice se používá pro zápis šesti slovanských jazyků (bulharština, makedonština, srbština, ukrajinština, běloruština a ruština), ale i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého Sovětského svazu (kazaština, kyrgyzština, tatarština atd.) a jeho satelitních států (mongolština). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku 1990 také v Moldavsku, kde byla pak nahrazena latinkou. Cyrilici sloužilo za vzor řecké písmo.

Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být svatý Cyril, není tomu tak. Sv. Cyril vytvořil složitější a starší písmo hlaholici v 60. letech 9. století, zatímco cyrilice vznikla až koncem 9. století v Bulharsku jako výraz jasného příklonu k byzantské (východní) kulturní sféře.

Zatímco Chorvatsko patří k západní kulturní sféře (a používá latinku), Srbsko bylo v průběhu dějin ve sféře východního vlivu.