Premiér Kosova v maléru. Skončí za masakry před zvláštním tribunálem?

Priština - Před zvláštním tribunálem pro stíhání zločinů spáchaných během konfliktu v letech 1998 a 1999, o jehož zřízení uvažují EU a USA, by mohli stanout nynější čelní představitelé Kosova, včetně premiéra Hashima Thaçiho. Napsal to dnes prištinský deník Bota Sot.

Především Evropská unie chce, aby tato zvláštní soudní instituce definitivně odborně projednala zločiny, z jejichž spáchání je obviňována někdejší povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). Tato organizace vedla ozbrojený boj za odtržení Kosova od Srbska.

Rozsáhlá operace srbské armády a policie proti vzbouřencům byla provázena četnými zločiny spáchanými i na civilním obyvatelstvu a vyústila v exodus statisíců Albánců. Srbská strana ale z řady zločinů obviňuje i vzbouřence a jejich velitele, kteří dnes v Kosovu zastávají vysoké funkce.

Zdroje prištinského deníku Express uvádí, že v dokumentech, které by měly být použity před soudem, bude 120 jmen bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády. Je pravděpodobné, že s jejich zadržením se čeká jen na to, než se podaří zvláštní tribunál ustavit. Zřejmě budou obžalováni ze zmizení 320 lidí, většinou Srbů z okresů Orahovce, Drenice a z oblasti zvané Metohija v západním Kosovu, píše Rozhlas.cz.

List Bota Sot dnes napsal, že by se na lavici obžalovaných mohl jako první objevit předseda vlády Thaçi. Vedle něj se tam prý ocitnou i místopředseda parlamentu Xhavit Haliti, bývalý šéf tajné služby Kadri Veseli a nynější poslanec a bývalý náčelník hlavního štábu UÇK Azem Syla.

Nástup Slobodana Miloševiće do čela Srbska ve druhé polovině 80. let ukončil období kosovské autonomie garantované jugoslávskou ústavou z roku 1974. Během devadesátých let zůstalo Kosovo součástí Srbska s tím, že správa regionu byla téměř výlučně vyhrazena Srbům. Kosovští Albánci, kteří představovali většinu místního obyvatelstva, v reakci na ztrátu autonomie vyhlásili samostatnou Republiku Kosovo v čele s prezidentem Ibrahimem Rugovou.

Tento novinář, spisovatel a politik byl vedoucím představitelem nenásilné opozice vůči Bělehradu. Jeho úsilí však nepřineslo nezávislost; frustrace kosovských Albánců z nenásilné politiky, která nevedla k úspěchu v době Daytonské dohody v Bosně a Hercegovině, byla značná, a zejména mladí radikálové se rozhodli k použití metod ozbrojeného boje. Mezi lety 1996 až 1998 postupně přebírala otěže vývoje Kosova do svých rukou paramilitární guerilla Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK).

Reakce Bělehradu na první aktivity UÇK se dostavila záhy a následné boje vyvolaly první vlnu přibližně 300 000 převážně kosovsko-albánských uprchlíků. Po několikaměsíčním příměří, dojednaném a monitorovaném Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), se boje znovu rozhořely naplno v únoru 1999. Následné mírové rozhovory ve francouzském Rambouillet pak skončily bez výsledku.

I přes absenci schválení Radou bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) se členské státy Severoatlantické organizace (NATO) rozhodly učinit přítrž násilnostem, které mezitím vyhnaly na 800 000 obyvatel Kosova do sousední Makedonie, Albánie a Černé Hory. Alianční 78 dní dlouhá letecká kampaň dodnes vyvolává řadu otázek, pokud jde o počet civilních obětí v důsledku použité taktiky výškového bombardování i pokud jde o soulad s mezinárodním právem, informuje mzv.cz. Faktem zůstává, že Srbsko v červnu 1999 kapitulovalo.

Související

Srbský prezident popřel zprávy o hromadění armády podél své hranice s Kosovem

NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova

Zálohy budou pomáhat jednotkám NATO KFOR v regionu po ozbrojených střetech minulý týden. Srbský prezident Vučič mezitím popřel, že by shromažďoval vojáky na hranici s Kosovem. Informuje DW s odvoláním na agentury AP a AFP.

Více souvisejících

kosovo Válka na Balkáně Srbsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy