Premiér Kosova v maléru. Skončí za masakry před zvláštním tribunálem?

Priština - Před zvláštním tribunálem pro stíhání zločinů spáchaných během konfliktu v letech 1998 a 1999, o jehož zřízení uvažují EU a USA, by mohli stanout nynější čelní představitelé Kosova, včetně premiéra Hashima Thaçiho. Napsal to dnes prištinský deník Bota Sot.

Především Evropská unie chce, aby tato zvláštní soudní instituce definitivně odborně projednala zločiny, z jejichž spáchání je obviňována někdejší povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). Tato organizace vedla ozbrojený boj za odtržení Kosova od Srbska.

Rozsáhlá operace srbské armády a policie proti vzbouřencům byla provázena četnými zločiny spáchanými i na civilním obyvatelstvu a vyústila v exodus statisíců Albánců. Srbská strana ale z řady zločinů obviňuje i vzbouřence a jejich velitele, kteří dnes v Kosovu zastávají vysoké funkce.

Zdroje prištinského deníku Express uvádí, že v dokumentech, které by měly být použity před soudem, bude 120 jmen bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády. Je pravděpodobné, že s jejich zadržením se čeká jen na to, než se podaří zvláštní tribunál ustavit. Zřejmě budou obžalováni ze zmizení 320 lidí, většinou Srbů z okresů Orahovce, Drenice a z oblasti zvané Metohija v západním Kosovu, píše Rozhlas.cz.

List Bota Sot dnes napsal, že by se na lavici obžalovaných mohl jako první objevit předseda vlády Thaçi. Vedle něj se tam prý ocitnou i místopředseda parlamentu Xhavit Haliti, bývalý šéf tajné služby Kadri Veseli a nynější poslanec a bývalý náčelník hlavního štábu UÇK Azem Syla.

Nástup Slobodana Miloševiće do čela Srbska ve druhé polovině 80. let ukončil období kosovské autonomie garantované jugoslávskou ústavou z roku 1974. Během devadesátých let zůstalo Kosovo součástí Srbska s tím, že správa regionu byla téměř výlučně vyhrazena Srbům. Kosovští Albánci, kteří představovali většinu místního obyvatelstva, v reakci na ztrátu autonomie vyhlásili samostatnou Republiku Kosovo v čele s prezidentem Ibrahimem Rugovou.

Tento novinář, spisovatel a politik byl vedoucím představitelem nenásilné opozice vůči Bělehradu. Jeho úsilí však nepřineslo nezávislost; frustrace kosovských Albánců z nenásilné politiky, která nevedla k úspěchu v době Daytonské dohody v Bosně a Hercegovině, byla značná, a zejména mladí radikálové se rozhodli k použití metod ozbrojeného boje. Mezi lety 1996 až 1998 postupně přebírala otěže vývoje Kosova do svých rukou paramilitární guerilla Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK).

Reakce Bělehradu na první aktivity UÇK se dostavila záhy a následné boje vyvolaly první vlnu přibližně 300 000 převážně kosovsko-albánských uprchlíků. Po několikaměsíčním příměří, dojednaném a monitorovaném Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), se boje znovu rozhořely naplno v únoru 1999. Následné mírové rozhovory ve francouzském Rambouillet pak skončily bez výsledku.

I přes absenci schválení Radou bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) se členské státy Severoatlantické organizace (NATO) rozhodly učinit přítrž násilnostem, které mezitím vyhnaly na 800 000 obyvatel Kosova do sousední Makedonie, Albánie a Černé Hory. Alianční 78 dní dlouhá letecká kampaň dodnes vyvolává řadu otázek, pokud jde o počet civilních obětí v důsledku použité taktiky výškového bombardování i pokud jde o soulad s mezinárodním právem, informuje mzv.cz. Faktem zůstává, že Srbsko v červnu 1999 kapitulovalo.

Související

Srbský prezident popřel zprávy o hromadění armády podél své hranice s Kosovem

NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova

Zálohy budou pomáhat jednotkám NATO KFOR v regionu po ozbrojených střetech minulý týden. Srbský prezident Vučič mezitím popřel, že by shromažďoval vojáky na hranici s Kosovem. Informuje DW s odvoláním na agentury AP a AFP.

Více souvisejících

kosovo Válka na Balkáně Srbsko

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy