Priština - Před zvláštním tribunálem pro stíhání zločinů spáchaných během konfliktu v letech 1998 a 1999, o jehož zřízení uvažují EU a USA, by mohli stanout nynější čelní představitelé Kosova, včetně premiéra Hashima Thaçiho. Napsal to dnes prištinský deník Bota Sot.
Především Evropská unie chce, aby tato zvláštní soudní instituce definitivně odborně projednala zločiny, z jejichž spáchání je obviňována někdejší povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). Tato organizace vedla ozbrojený boj za odtržení Kosova od Srbska.
Rozsáhlá operace srbské armády a policie proti vzbouřencům byla provázena četnými zločiny spáchanými i na civilním obyvatelstvu a vyústila v exodus statisíců Albánců. Srbská strana ale z řady zločinů obviňuje i vzbouřence a jejich velitele, kteří dnes v Kosovu zastávají vysoké funkce.
Zdroje prištinského deníku Express uvádí, že v dokumentech, které by měly být použity před soudem, bude 120 jmen bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády. Je pravděpodobné, že s jejich zadržením se čeká jen na to, než se podaří zvláštní tribunál ustavit. Zřejmě budou obžalováni ze zmizení 320 lidí, většinou Srbů z okresů Orahovce, Drenice a z oblasti zvané Metohija v západním Kosovu, píše Rozhlas.cz.
List Bota Sot dnes napsal, že by se na lavici obžalovaných mohl jako první objevit předseda vlády Thaçi. Vedle něj se tam prý ocitnou i místopředseda parlamentu Xhavit Haliti, bývalý šéf tajné služby Kadri Veseli a nynější poslanec a bývalý náčelník hlavního štábu UÇK Azem Syla.
Nástup Slobodana Miloševiće do čela Srbska ve druhé polovině 80. let ukončil období kosovské autonomie garantované jugoslávskou ústavou z roku 1974. Během devadesátých let zůstalo Kosovo součástí Srbska s tím, že správa regionu byla téměř výlučně vyhrazena Srbům. Kosovští Albánci, kteří představovali většinu místního obyvatelstva, v reakci na ztrátu autonomie vyhlásili samostatnou Republiku Kosovo v čele s prezidentem Ibrahimem Rugovou.
Tento novinář, spisovatel a politik byl vedoucím představitelem nenásilné opozice vůči Bělehradu. Jeho úsilí však nepřineslo nezávislost; frustrace kosovských Albánců z nenásilné politiky, která nevedla k úspěchu v době Daytonské dohody v Bosně a Hercegovině, byla značná, a zejména mladí radikálové se rozhodli k použití metod ozbrojeného boje. Mezi lety 1996 až 1998 postupně přebírala otěže vývoje Kosova do svých rukou paramilitární guerilla Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK).
Reakce Bělehradu na první aktivity UÇK se dostavila záhy a následné boje vyvolaly první vlnu přibližně 300 000 převážně kosovsko-albánských uprchlíků. Po několikaměsíčním příměří, dojednaném a monitorovaném Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), se boje znovu rozhořely naplno v únoru 1999. Následné mírové rozhovory ve francouzském Rambouillet pak skončily bez výsledku.
I přes absenci schválení Radou bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) se členské státy Severoatlantické organizace (NATO) rozhodly učinit přítrž násilnostem, které mezitím vyhnaly na 800 000 obyvatel Kosova do sousední Makedonie, Albánie a Černé Hory. Alianční 78 dní dlouhá letecká kampaň dodnes vyvolává řadu otázek, pokud jde o počet civilních obětí v důsledku použité taktiky výškového bombardování i pokud jde o soulad s mezinárodním právem, informuje mzv.cz. Faktem zůstává, že Srbsko v červnu 1999 kapitulovalo.
Související
NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova
Během útoku "zelených mužíčků" zemřeli čtyři lidé. Útočníky podle Kosova podporuje Srbsko
kosovo , Válka na Balkáně , Srbsko
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
před 1 hodinou
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
před 1 hodinou
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
před 1 hodinou
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
před 2 hodinami
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
před 3 hodinami
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
před 3 hodinami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 4 hodinami
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 5 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 6 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 6 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 7 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 9 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 9 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 10 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 11 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 12 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
Rusko využívá zpoždění dodávek západní vojenské pomoci na Ukrajinu k ofenzivě, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během pondělní tiskové konference. Kyjev dnes navštívil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Zdroj: Lucie Podzimková