Priština - Před zvláštním tribunálem pro stíhání zločinů spáchaných během konfliktu v letech 1998 a 1999, o jehož zřízení uvažují EU a USA, by mohli stanout nynější čelní představitelé Kosova, včetně premiéra Hashima Thaçiho. Napsal to dnes prištinský deník Bota Sot.
Především Evropská unie chce, aby tato zvláštní soudní instituce definitivně odborně projednala zločiny, z jejichž spáchání je obviňována někdejší povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). Tato organizace vedla ozbrojený boj za odtržení Kosova od Srbska.
Rozsáhlá operace srbské armády a policie proti vzbouřencům byla provázena četnými zločiny spáchanými i na civilním obyvatelstvu a vyústila v exodus statisíců Albánců. Srbská strana ale z řady zločinů obviňuje i vzbouřence a jejich velitele, kteří dnes v Kosovu zastávají vysoké funkce.
Zdroje prištinského deníku Express uvádí, že v dokumentech, které by měly být použity před soudem, bude 120 jmen bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády. Je pravděpodobné, že s jejich zadržením se čeká jen na to, než se podaří zvláštní tribunál ustavit. Zřejmě budou obžalováni ze zmizení 320 lidí, většinou Srbů z okresů Orahovce, Drenice a z oblasti zvané Metohija v západním Kosovu, píše Rozhlas.cz.
List Bota Sot dnes napsal, že by se na lavici obžalovaných mohl jako první objevit předseda vlády Thaçi. Vedle něj se tam prý ocitnou i místopředseda parlamentu Xhavit Haliti, bývalý šéf tajné služby Kadri Veseli a nynější poslanec a bývalý náčelník hlavního štábu UÇK Azem Syla.
Nástup Slobodana Miloševiće do čela Srbska ve druhé polovině 80. let ukončil období kosovské autonomie garantované jugoslávskou ústavou z roku 1974. Během devadesátých let zůstalo Kosovo součástí Srbska s tím, že správa regionu byla téměř výlučně vyhrazena Srbům. Kosovští Albánci, kteří představovali většinu místního obyvatelstva, v reakci na ztrátu autonomie vyhlásili samostatnou Republiku Kosovo v čele s prezidentem Ibrahimem Rugovou.
Tento novinář, spisovatel a politik byl vedoucím představitelem nenásilné opozice vůči Bělehradu. Jeho úsilí však nepřineslo nezávislost; frustrace kosovských Albánců z nenásilné politiky, která nevedla k úspěchu v době Daytonské dohody v Bosně a Hercegovině, byla značná, a zejména mladí radikálové se rozhodli k použití metod ozbrojeného boje. Mezi lety 1996 až 1998 postupně přebírala otěže vývoje Kosova do svých rukou paramilitární guerilla Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK).
Reakce Bělehradu na první aktivity UÇK se dostavila záhy a následné boje vyvolaly první vlnu přibližně 300 000 převážně kosovsko-albánských uprchlíků. Po několikaměsíčním příměří, dojednaném a monitorovaném Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), se boje znovu rozhořely naplno v únoru 1999. Následné mírové rozhovory ve francouzském Rambouillet pak skončily bez výsledku.
I přes absenci schválení Radou bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) se členské státy Severoatlantické organizace (NATO) rozhodly učinit přítrž násilnostem, které mezitím vyhnaly na 800 000 obyvatel Kosova do sousední Makedonie, Albánie a Černé Hory. Alianční 78 dní dlouhá letecká kampaň dodnes vyvolává řadu otázek, pokud jde o počet civilních obětí v důsledku použité taktiky výškového bombardování i pokud jde o soulad s mezinárodním právem, informuje mzv.cz. Faktem zůstává, že Srbsko v červnu 1999 kapitulovalo.
Související
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova
kosovo , Válka na Balkáně , Srbsko
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák