Záplavy v Bosně odkryly mnoho lidských ostatků. Jde o oběti války?

Sarajevo - Bosenské úřady zahájily exhumaci těl obětí válečných zločinů, která byla vyplavena při nedávných záplavách. Lidské ostatky se objevily v oblasti kolem řeky Usora na severu balkánské země. Nejspíš patřily lidem, kteří byli zavražděni během války zuřící v oblasti v letech 1992 až 1995, uvedl server BalkanInsight.

Jak uvedl bosenský Institut pro pátrání po nezvěstných, vyzvedávání ostatků experti zahájili dnes jižně od města Doboj. Ve své práci budou pokračovat i v příštích dnech v celém regionu okresu Usora. "Myslíme si, že ty oběti pocházejí z obce Jablanica u Maglaje," uvedla mluvčí institutu Lejla Čengičová. V Jablanici podle ní přišlo za války o život 16 lidí, přičemž těla dvanácti z nich se dosud nepodařilo objevit.

Právě města Maglaj a Doboj byla nedávnými povodněmi nejvíce zasažena. Z domovů musely být evakuovány desetitisíce místních obyvatel, další stovky tisíc jich raději odešly ještě dříve, než se k nim voda dostala.

Území Balkánu bylo vždy považováno za značně nestabilní oblast. Pro svoji polohu na křižovatce různých kulturních vlivů tamní území často měnilo majitele a tamější obyvatelé následně své tradice. Ani v dnešní době Balkán nepřestává být tím obávaným evropským „sudem střelného prachu", jak byl označován po celé 20. století, uvedl server valka.cz.

Po pádu komunismu v celé východní Evropě začaly reformy i v Socialistické federativní republice Jugoslávie. Již v 80. letech se objevovaly více či méně silné separatistické tendence jednotlivých svazových republik, nicméně na počátku 90. let se situace stala skutečně neudržitelnou (do té doby zdánlivou jednotnost zajišťoval totalitní komunistický režim). Nejprve samostatný stát vyhlásilo Slovinsko a Chorvatsko, následovala Makedonie a Republika Kosovo a konečně v březnu 1992 i Bosna a Hercegovina.

Zde se však naplno projevil za komunismu do jisté míry potlačovaný problém multikulturního státu. Bosenští Chorvaté toužili po spojení s Chorvatským národním státem, bosenští Srbové trvali na setrvání v rámci Jugoslávie (nebo alespoň na připojení k tomu, co z ní zbylo – tzn. k federaci Srbska a Černé Hory). Bosňáci se naopak většinou snažili o vznik samostatného multietnického státu Bosna a Hercegovina v jeho historických hranicích.

Důležitým faktorem zde byl poměr zastoupení všech tří národností (Muslimové 48,2 %, Srbové 37,2 %, Chorvaté 13,7 %), kdy všechny měly ve společnosti významný podíl, a tudíž byly oprávněné a schopné nárokovat účast na rozhodování. Navíc dvě ztěchto etnik již tehdy měly vlastní národní stát – Chorvatsko a Srbsko.

Vypukla tedy v podstatě občanská válka o území, kdy se jednotlivé národností skupiny hájily právem národů na sebeurčení a snažily se prokázat své historické nároky na požadované oblasti. Válka v Bosně a Hercegovině je z tohoto důvodu také nazývána „Válkou map", neboť jednotlivé skupiny své nároky ospravedlňovaly mapami z nejrůznějších historických období.

Související

Více souvisejících

Povodně bosna a hercegovina Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 50 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy