Záplavy v Bosně odkryly mnoho lidských ostatků. Jde o oběti války?

Sarajevo - Bosenské úřady zahájily exhumaci těl obětí válečných zločinů, která byla vyplavena při nedávných záplavách. Lidské ostatky se objevily v oblasti kolem řeky Usora na severu balkánské země. Nejspíš patřily lidem, kteří byli zavražděni během války zuřící v oblasti v letech 1992 až 1995, uvedl server BalkanInsight.

Jak uvedl bosenský Institut pro pátrání po nezvěstných, vyzvedávání ostatků experti zahájili dnes jižně od města Doboj. Ve své práci budou pokračovat i v příštích dnech v celém regionu okresu Usora. "Myslíme si, že ty oběti pocházejí z obce Jablanica u Maglaje," uvedla mluvčí institutu Lejla Čengičová. V Jablanici podle ní přišlo za války o život 16 lidí, přičemž těla dvanácti z nich se dosud nepodařilo objevit.

Právě města Maglaj a Doboj byla nedávnými povodněmi nejvíce zasažena. Z domovů musely být evakuovány desetitisíce místních obyvatel, další stovky tisíc jich raději odešly ještě dříve, než se k nim voda dostala.

Území Balkánu bylo vždy považováno za značně nestabilní oblast. Pro svoji polohu na křižovatce různých kulturních vlivů tamní území často měnilo majitele a tamější obyvatelé následně své tradice. Ani v dnešní době Balkán nepřestává být tím obávaným evropským „sudem střelného prachu", jak byl označován po celé 20. století, uvedl server valka.cz.

Po pádu komunismu v celé východní Evropě začaly reformy i v Socialistické federativní republice Jugoslávie. Již v 80. letech se objevovaly více či méně silné separatistické tendence jednotlivých svazových republik, nicméně na počátku 90. let se situace stala skutečně neudržitelnou (do té doby zdánlivou jednotnost zajišťoval totalitní komunistický režim). Nejprve samostatný stát vyhlásilo Slovinsko a Chorvatsko, následovala Makedonie a Republika Kosovo a konečně v březnu 1992 i Bosna a Hercegovina.

Zde se však naplno projevil za komunismu do jisté míry potlačovaný problém multikulturního státu. Bosenští Chorvaté toužili po spojení s Chorvatským národním státem, bosenští Srbové trvali na setrvání v rámci Jugoslávie (nebo alespoň na připojení k tomu, co z ní zbylo – tzn. k federaci Srbska a Černé Hory). Bosňáci se naopak většinou snažili o vznik samostatného multietnického státu Bosna a Hercegovina v jeho historických hranicích.

Důležitým faktorem zde byl poměr zastoupení všech tří národností (Muslimové 48,2 %, Srbové 37,2 %, Chorvaté 13,7 %), kdy všechny měly ve společnosti významný podíl, a tudíž byly oprávněné a schopné nárokovat účast na rozhodování. Navíc dvě ztěchto etnik již tehdy měly vlastní národní stát – Chorvatsko a Srbsko.

Vypukla tedy v podstatě občanská válka o území, kdy se jednotlivé národností skupiny hájily právem národů na sebeurčení a snažily se prokázat své historické nároky na požadované oblasti. Válka v Bosně a Hercegovině je z tohoto důvodu také nazývána „Válkou map", neboť jednotlivé skupiny své nároky ospravedlňovaly mapami z nejrůznějších historických období.

Související

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.

Více souvisejících

Povodně bosna a hercegovina Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy