Blinken a Austin se sešli se Zelenským, slíbili Ukrajině další pomoc

Ministři zahraničí a obrany Spojených států Antony Blinken a Lloyd Austin při nedělní návštěvě Kyjeva slíbili Ukrajině přímou a nepřímou pomoc ve výši 713 milionů dolarů (16 miliard Kč) a postupný návrat amerických diplomatů do země. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele.

Blinken a Austin byli prvními takto vysoce postaveným americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, již Rusko rozpoutalo koncem února. V Kyjevě se sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími vysokými ukrajinskými představiteli. O návštěvě v neděli bez dalších podrobností informoval poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč; dnes ji potvrdila i americká strana.

Američtí diplomaté opustili velvyslanectví v Kyjevě téměř dva týdny před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a přesunuli se nejprve do západoukrajinského Lvova a poté do Polska. Příští týden se diplomaté USA chystají obnovit své "denní cesty" přes hranici do Lvova a urychlovány jsou plány na návrat do kyjevské mise, prohlásil podle Reuters nejmenovaný představitel amerického ministerstva zahraničí. "Osobní kontakt je nenahraditelný, a pak je v návratu do země také jistá symbolika," dodal.

Zmíněný představitel také řekl, že americký prezident Joe Biden oficiálně jmenuje nynější americkou velvyslankyni na Slovensku Bridget Brinkovou velvyslankyní na Ukrajině. Tato funkce nebyla více než dva roky obsazená, poznamenala agentura Reuters.

Blinken a Austin rovněž Zelenského informovali o nové vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši více než 322 milionů dolarů. "Poskytne podporu, kterou Ukrajina potřebuje, zvlášť pro boj na Donbase," podotkl americký činitel. "Tato podpora také pomůže ukrajinským ozbrojeným silám v přechodu k vyspělejším zbrojním a protivzdušným systémům," dodal.

Téměř 400 milionů dolarů americké vojenské pomoci má připadnout 15 dalším zemím střední a východní Evropy a Balkánu, které od začátku války dodávají Ukrajině vojenský materiál.

Blinken: Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná

Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil dnes po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Šéf americké diplomacie navštívil ukrajinskou metropoli společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem.

Podle dřívějších informací Reuters slíbili Ukrajině a dalším zemím v regionu pomoc ve výši 713 milionů dolarů (16 miliard Kč) a oznámili postupný návrat amerických diplomatů na Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými ministry poděkoval Spojeným státům za "bezprecedentní" pomoc.

"Rusko se snažilo v rámci svého cíle odebrat (Ukrajině) suverenitu, vzít jí nezávislost. To se nepovedlo," řekl dnes Blinken podle stanice CNN na tiskové konferenci uspořádané poblíž polsko-ukrajinských hranic. "Nevíme, jak se bude tato válka dál vyvíjet, ale víme, že suverénní nezávislá Ukrajina bude existovat mnohem déle, než bude na scéně (ruský prezident) Vladimir Putin," prohlásil dále Blinken.

Ministr obrany Austin podle Reuters řekl, že povaha boje na Ukrajině se vyvinula tak, že tato země nyní potřebuje zbraně dlouhého dosahu. "Zdůrazňují potřebu tanků. A my děláme vše, co je v našich silách, abychom jim poskytli takový typ podpory, typ dělostřelectva a munice, které budou v této fázi boje účinné," citovala CNN Austina.

Blinken a Austin byli prvními takto vysoce postaveným americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, kterou Rusko rozpoutalo koncem února.

Oba američtí představitelé uvedli, že skutečnost, že mohli přijet do Kyjeva, je důkazem houževnatosti Ukrajiny, která minulý měsíc donutila Moskvu upustit od útoku na hlavní město, píše Reuters. Slíbili rovněž další pomoc při odrážení ruských jednotek, které se nyní pokoušejí o postup na východě země. "Co jste dokázali při odražení Rusů v bitvě o Kyjev je mimořádné a upřímně řečeno inspirující pro zbytek světa," řekl Austin.

Dvojice ministrů podle agentur cestovala nejprve do Polska, odkud pak vlakem pokračovala do Kyjeva. Se Zelenským a dalšími ukrajinskými představiteli se setkali v neděli. Zelenského informovali o nové vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši přibližně 322 milionů dolarů, píše AP. Zbytek z přislíbených 713 milionů dolarů americké vojenské pomoci má podle agentur připadnout 15 dalším zemím střední a východní Evropy a Balkánu, které od začátku války dodávají Ukrajině vojenský materiál.

Američtí diplomaté se vrátí na Ukrajinu od příštího týdne, uvedl později Blinken. "Poté začnou hledat způsob, jak skutečně otevřít samotné velvyslanectví v Kyjevě. Myslím, že to potrvá několik týdnů," dodal Blinken. Američtí diplomaté opustili velvyslanectví v Kyjevě téměř dva týdny před ruskou invazí a přesunuli se nejprve do západoukrajinského Lvova a poté do Polska. Nyní se vrátí nejprve do Lvova. Blinken rovněž potvrdil dřívější informaci, že americký prezident Joe Biden se chystá jmenovat velvyslankyni na Slovensku Bridget Brinkovou šéfkou diplomatické mise na Ukrajině.

Zelenskyj po setkání s Blinkenem a Austinem ocenil dosavadní pomoc USA. "Vidíme to. Cítíme to," uvedl podle prohlášení na prezidentských webových stránkách. S delegací projednal aktuální priority pro svou zemi - obrannou pomoc, finanční podporu, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a posílení sankcí proti Rusku, píše se v prohlášení. Zelenskyj konstatoval, že dosud poskytnutá podpora USA ve výši 3,4 miliardy dolarů (přes 77 miliard korun) je nejvyšším příspěvkem k posílení ukrajinské obranyschopnosti.

Cílem výpravy amerických ministrů, která byla podle AP "zahalená tajemstvím", bylo vyjádřit podporu Ukrajině. Cesta rovněž zdůraznila posun v konfliktu poté, co ukrajinské síly, vyzbrojené mnoha zbraněmi ze Západu, úspěšně odrazily ruský útok na Kyjev, napsal Reuters.

Rusko popírá, že by mělo v úmyslu svrhnout ukrajinskou vládu. Západní země tvrdí, že to bylo jeho cílem od samého počátku, ale tváří v tvář ukrajinskému odporu neuspělo, píše Reuters a připomíná, že ještě před několika týdny byl Kyjev frontovým městem a na jeho okraji se shromažďovaly desetitisíce ruských vojáků. Dnes jsou nejbližší ruské jednotky stovky kilometrů daleko, do metropole se vrací normální život, postupně ji navštěvují západní představitelé a země v ní znovu otevírají svá velvyslanectví.

Rusko mezitím zaslalo Spojeným státům nótu požadující zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, informovala dnes agentura TASS. Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov podle ní prohlásil, že zbrojní dodávky Kyjevu nepřispívají k nalezení diplomatického řešení a řešení situace. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února, agresi označuje za "zvláštní vojenskou operaci".

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

Více souvisejících

Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Antony Blinken Lloyd J. Austin III

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 6 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 7 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 8 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 13 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

Zdroj: David Holub

Další zprávy