Evropa nadále uvolňuje opatření, situace v Brazílii se zhoršuje

Evropa do nového měsíce vstoupila hlavně ve znamení dalšího uvolňování protikoronavirových opatření. Na různých místech kontinentu se otevřely památky, bary, školy či třeba knihovny. Například Slovensko, kam by Češi mohli od 15. června cestovat bez omezení, ale zatím ještě o úplném otevření svých hranic nerozhodlo. Češi tak nadále mohou cestovat ke slovenským sousedům bez předložení negativního testu a bez karantény jen pod podmínkou, že se do ČR vrátí do 48 hodin.

Celosvětově se podle americké Univerzity Johnse Hopkinse, která pandemii dlouhodobě monitoruje, nemoc covid-19 dosud potvrdila u více než 6,1 milionu lidí, z nichž na 372.000 zemřelo.

Statistikám již týdny vévodí Spojené státy. Podle JHU země v neděli večer evidovala 104.356 úmrtí způsobených koronavirem, bilance potvrzených případů nákazy narostla na 1,788.762.

V Brazílii za poslední den vzrostl počet potvrzených případů nákazy koronavirem o 16.409 na celkových 514.849, zatímco počet úmrtí na 29.314 po nahlášení dalších 480 obětí. O den dříve byl však nárůst bilance nakažených i mrtvých zhruba dvojnásobný.

V Rusku druhým dnem po sobě přibylo více než 9000 nakažených a výrazněji proti předchozímu dni klesl počet pacientů, kteří se vyléčili. Od začátku epidemie Rusové registrují 414.878 nakažených, z čehož 4855 lidí zemřelo.

Británie "vítězí v bitvě proti viru", prohlásil ministr zdravotnictví zdravotnictví Matt Hancock; 111 nově ohlášených úmrtí představuje nejmenší počet za víc než dva měsíce. Celkový počet obětí nákazy v království dosáhl 39.045.

Itálie, oznámila 60 úmrtí pacientů s covidem-19, což je méně než nedělních 75 úmrtí. I 178 nových případů nákazy bylo o polovinu méně než v neděli. V počtu úmrtí s covidem-19 je Itálie (33.475) třetí na světě po USA a Británii.

Švédský premiér Stefan Löfven po kritice ustaví vyšetřovací komisi, která má hledat úspěchy i omyly úřadů v přístupu k pandemii. Terčem kritiky je například údajné selhání při péči o seniory, které nákaza silně zasáhla, nebo malý počet provedených testů. Švédsko eviduje 4403 úmrtí v souvislosti s infekcí, kterou dosud dostalo přibližně 37.800 lidí. Zhruba polovina úmrtí byla hlášena z domovů seniorů s pečovatelskou službou.

Denní přírůstek nakažených vzrostl v Íránu, kde přibylo téměř 3000 nových případů nákazy. Je to nejvíce za minulé dva měsíce. Írán má 154.445 nakažených a 7878 mrtvých.

V Indii se počet nakažených přehoupl přes 190.000, čímž se miliardová země co do počtu případů posunula před Francii a je celosvětově sedmá.

Evropské země od června uvolnily další opatření. V Anglii se po deseti týdnech otevřela část základních škol, tento krok však kritizují někteří vědci i odbory jako předčasný. Část škol otevřelo také Slovensko, nástup dětí tam však není povinný. Rozhodnutí o úplném otevření hranic podle premiéra Igora Matoviče zatím nepadlo.

V Norsku, Finsku a Nizozemsku se opět otevřely restaurace, kavárny a bary. Návrat hostů po "koronavirové" přestávce podobně jako v jiných zemích ale provází přísná hygienická opatření. V Nizozemsku mohou lidé i do divadel a kin, nejvýše však 30 návštěvníků. Norové si mohou ode dneška zajít do zábavních parků, Finové také do knihoven.

V Itálii se otevřely další památky včetně římského Kolosea či vatikánských muzeí. Řecko udělalo první větší krok k zahájení turistické sezóny, když opět povolilo otevření všech hotelů s celoročním provozem.

Pláže, kavárny a restaurace zpřístupnilo Rumunsko. Albánie otevřela hranice, hotely a jesle. V Turecku se mohly znovu otevřít restaurace, kavárny či sportoviště. Lidé si mohou opět nakoupit na istanbulském Velkém bazaru, což někteří považují za symbolický krok k obnovení tamního cestovního ruchu.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

evropa Brazílie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy