NÁZOR: Probíhá přepsání globální politické mapy. Konzultant zmiňuje i Česko

Pondělní volby v Norsku odstartovaly dvouměsíční sérii voleb v různých zemích světa, která nám prozradí mnohé o náladách veřejnosti po roce a půl pandemie, soudí Henry Olsen, politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center. V komentáři pro server Washington Post konstatuje, že každá země je jiná, ale sledovat lze jasný trend, kdy oslabuje tradiční pravice a naopak sílí krajní levice a populisté.

Propadá tradiční pravice i levice

Propad konzervativců je patrný téměř všude, upozorňuje Olsen. Připomíná, že norská středo-pravicová koaliční vláda vykazovala v posledních průzkumech jen čtyřicetiprocentní podporu, což je o 9 % méně než v roce 2017.

Také německá CDU strmě padá, jelikož Němci považují možného nástupce kancléřky Angely Merkelové Armina Lascheta za nejméně přijatelného ze všech lídrů velkých stran, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že i bavorské CSU přisoudil poslední průzkum jen 21 % hlasů a takový volební zisk by byl suverénně nejhorší v dějinách strany.

Rovněž tradiční konzervativní strany na Islandu a v Bulharsku v průzkumech vykazují méně než čtvrtinovou podporu, uvádí konzultant. Zmiňuje i českou koalici Spolu, která podle něj vznikla především z důvodu, aby dva ze tří jejich subjektů nespadly po pětiprocentní hranici zaručující zisk mandátů. "Před jedenácti lety tyto strany získaly přes 41 % hlasů, dnes koalice bojuje, aby získala přes 20 %," doplňuje Olsen.

I tradičně konzervativní Japonci v posledních místních volbách v Tokiu a Jokohamě rázně odmítli vládní Liberálně demokratickou stranu, což vedlo premiéra Jošihide Sugu k oznámení, že na podzim již nebude usilovat o znovuzvolení, nastiňuje komentátor. Domnívá se, že ve většině zmíněných případů ale odliv voličů od tradiční pravice nesměřuje k jejím tradičním rivalům ve středo-levé části politického spektra.

Výjimkou jsou němečtí sociální demokraté, které obliba lídra Olafa Scholze vystřelila do čela průzkumů, ačkoliv s historicky nízkou podporou 25 % hlasů, upozorňuje Olsen. Zdůrazňuje, že pokud by strana volby s tímto ziskem skutečně zvítězila, šlo by o nejhorší výsledek vítězného subjektu v dvaasedmdesátileté historii moderního Německa.

V jiných zemích ale propadají i středo-levicové strany, vyzdvihuje konzultant. Jako příklad dává Chile, kde se hroutí tradiční koalice zahrnující konglomerát subjektů od křesťanských demokratů po socialisty, přičemž její kandidáti v květnových volbách do ústavodárného shromáždění obdrželi pouze 14 % a její prezidentské kandidátce, křesťanské demokratce Yasně Provosteové, přisuzují průzkumy jen desetiprocentní podporu.

Rekordně nízkou podporu ve dvou patových volbách zaznamenali o bulharští socialisté a průzkumy před následujícím kláním plánovaným na listopad jim předvídají jen 16 % hlasů, konstatuje Olsen. Dodává, že čeští sociální demokraté, kteří ještě v roce 2013 ve volbách zvítězili, se podle průzkumů dokonce pohybují pod pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny.

Nástup populistů a krajní levice   

"Na druhou stranu krajní levice je v mnoha zemích na vzestupu," pokračuje autor komentáře. Připomíná, že v Norsku oproti roku 2017 více než dvojnásobně posílila marxistická strana Rødt, která se ve svých stanovách hlásí ke komunismu, na více než 4,5 %, zatímco levicoví socialisté získali přes 7 % a právě tato síla krajní levice vedla k nejhoršímu volebnímu výsledku již tradičně vítězných labouristů, kteří obdrželi jen 26 % hlasů.  

Průzkumům v Chile zase vévodí prezidentský kandidát krajně levicové Široké fronty Gabriel Boruc a vypadá to, že ostatní uchazeči jsou téměř bez šance, uvádí Olsen. Vyzdvihuje, že na Islandu zase nebyla krajní levice spokojená s premiérkou Katrín Jakobsdóttirovou z Hnutí zelené levice, a tak založila novou Islandskou socialistickou stranu, která premiérku obviňuje ze zrady myšlenek ekologického socialismu, v průzkumech si drží osmiprocentní podporu a v zářijových volbách se může stát pomyslným jazýčkem na vahách.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Také populistické strany všeho druhu zapouštějí kořeny," píše autor komentáře. Zmiňuje bulharské hnutí Je takový národ pojmenované po albu jeho zakladatele, hudebníka a televizní hvězdy Slaviho Trifonova, které vyhrálo červencové volby, stejně jako populistické uskupení Povstaňte! Mafiáni ven!, které proniklo do parlamentu, na rozdíl od tří krajně pravicových nacionalistických stran, které dohromady získaly jen 6,5 % hlasů.

Olsenovi neuniká, že říjnové volby v České republice pravděpodobně vyhraje Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jehož konzultant označuje za populistu. Očekává, že o příští vládě tak rozhodnou koalice Pirátů a STAN i protiimigrační SPD, které dohromady zřejmě získají přes 30 % hlasů.      

Dva chilští pravicově populističtí prezidentští kandidáti si v průzkumech vedou dohromady stejně dobře jako kandidát umírněné pravice Sebastián Sichel, upozorňuje konzultant. Podotýká, že i Kanada je nyní vstřícnější k pravicovým populistům a Lidová strana Maxima Berniera, která vykazuje podporu 6 %, může ohrozit šanci lídra Konzervativní strany Erna O'Tooleho vystřídat v premiérském křesle Justina Trudeaua.   

Také Američané si kladou otázku, proč se jejich stranický systém drolí do neovladatelné změti frakcí, přičemž podle Olsena existuje jednoduchá odpověď: Celý vyspělý svět zažívá konec stabilních stranických systémů, které byly postavené na řešení problémů vzešlých z konce druhé světové války a studené války. "Nové politické otázky vždy vedou k novým politickým koalicím a Spojené státy ani zbytek světa se neblíží konci tohoto globálního politického přeskupení," uzavírá konzultant.

Související

Kapitol Spojených států amerických

KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií

Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.
Komunismus

KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

Více souvisejících

populismus Hnutí ANO norsko Německo Bulharsko Chile island

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hradec Králové mění podruhé v sezóně trenéra. Kotal rezignoval kvůli zdravotním problémům

Podruhé v tomto týdnu se uskutečnila trenérská změna v tuzemské nejvyšší fotbalové Fortuna lize a podruhé v této sezóně 2023/24 se trenérská změna uskutečnila v Hradci Králové. Zatímco na podzim si musel balit kufry kvůli nevýrazným výsledkům Jozef Weber, aby ho nahradil velezkušený Václav Kotal, tentokrát končí poněkud nečekaně právě on. Jednasedmdesátiletý stratég, jenž byl po Miroslavu Koubkovi druhým nejstarším trenérem v lize, svůj konec odůvodnil zdravotními problémy. Nástupcem se stal David Horejš.

včera

včera

Timothée Chalamet v pokračování Duny.

RECENZE: Duna: Část druhá je přeceňovaná a emočně vyprahlá. Velkofilm století se nekoná

Všeobecné nadšení, pověst nejspektakulárnější sci-fi naší doby, hlasy opěvující nedosažitelnou audiovizuální formu. Očekávaný velkofilm sklízí jednu nadšenou reakci za druhou. Je však pokračování Duny skutečně tak revolučním blockbusterem? Nebo jde jen o líbivými a epickými motivy pokrytou, v jádru však vyprázdněnou nádobu? Film se ukájí sebou samotným a sklouzává k midcultu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina hlásí těžké boje západně od města Avdijivka

Západně od ukrajinského města Avdijivka, které je pod ruskou kontrolou, probíhají těžké boje a ukrajinská armáda má potíže se stabilizací své obranné linie, uvedl ve čtvrtek hlavní velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj. 

včera

včera

včera

včera

včera

Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy