Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Po okupaci Československa 15.března 1939 začala dne 1. září 1939 druhá světová válka. Nacisté přepadli Polsko a krátce poté volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií společně s Francií vyhlásili Německu válku. Poblíž obce Dolenji Novaki v blízkosti Cerkna v západním Slovinsku byla ukryta tajná nemocnice provozovaná od roku 1943 slovinskými partyzány. Fungovala až do konce války. Nemocnice byla strategicky ukryta v rokli a kolem dokola byly skály. Okupační síly Wehrmachtu se pokoušely nemocnici najít, ale bezúspěšně.

Partyzánská nemocnice Franja byla pojmenována po její velitelce Franje Bidovecové, která patřila mezi 20 lékařek v odboji. Během jejího provozu bylo ošetřeno přes 600 vojáků, a to nejen partyzáni a spojenci. Lékařka přijala všechny vojáky, dokonce i vojáky fašistické Osy, uskupení nacistického Německa, Itálie a Japonska. „Když to bylo možné, pomáhali úplně každému. Nejmladší pacient byl 17měsíční chlapec z nedaleké vesnice,“ řekla pro BBC historička Milojka Magajneová.

Nemocnice byla postavena v odlehlé rokli Pasica. Aby zachovala své utajení, pacienti byli převáženi do nemocnice hlavně v noci a se zavázanýma očima. Podle slov historičky je před vstupem do rokle naložili na nosítka, aby zmátli jejich orientaci. Nemocnici chránily nejen skály, ale také protékající voda, přes kterou byl přinášen materiál a zranění vojáci. Pokud se v okolí objevily okupační síly Wehrmachtu, mosty byly odstraněny. Díky hustému lesnímu porostu nebyla nemocnice viditelná ani vzdušnými silami. „Ve skalách byly jeskyně, které sloužily jako kulometná hnízda. Kulomety byly namířené na vchod do nemocnice a když přišla zvěst, že se blíží útok, pacienti se přenesli do těchto jeskyní,“ vysvětluje syn velitelky Milan Bidovec.

Nemocnice byla plně vybavena. Nacházely se zde operační sály, rentgen, izolace, kuchyně, koupelna, prádelna, společenská místnost, dům pro lidi se zdravotním postižením a dokonce i elektrárna . Jednou kvůli své záchraně byla nemocnice nucena založit požár. Podle slovinské historičky Magajneové je napadla myšlenka, že budou šířit zprávy o tom, že nemocnice se zde opravdu nacházela, ale němečtí vojáci ji našli a zlikvidovali. Franja Bidovecová nerozlišovala, jestli se jedná o koaliční vojáky nebo o vojáky z Německa nebo Itálie. „Šířila kolem sebe dobro,“ poznamenal její syn a dodal, že chtěla zachránit všechny životy bez rozdílu.

Každý rok se lidé scházeli u nemocnice a křičeli třikrát hurá pro statečnou lékařku, která patřila do široce organizovaného hnutí odporu proti nacistickým okupačním silám. „Nerozuměli jsme, proč křičeli hurá pro mou matku, a ne pro našeho otce, protože oba byli partyzáni,“ vzpomíná syn. Později mu s jeho bratrem došlo, jak moc je jeho matka populární a co za války obětovala. Franja Bidovecová se po konci války živila jako gynekoložka.

V roce 2007 byla nemocnice poškozena přívalovými dešti a v roce 2010 se znovu otevřela pro návštěvníky. V roce 2015 byla partyzánská nemocnice zahrnuta do Evropského dědictví a stále čeká na zařazení do světového dědictví UNESCO.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie nacisté II. světová válka nemocnice

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 36 minutami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

Zdroj: David Holub

Další zprávy