Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Po okupaci Československa 15.března 1939 začala dne 1. září 1939 druhá světová válka. Nacisté přepadli Polsko a krátce poté volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií společně s Francií vyhlásili Německu válku. Poblíž obce Dolenji Novaki v blízkosti Cerkna v západním Slovinsku byla ukryta tajná nemocnice provozovaná od roku 1943 slovinskými partyzány. Fungovala až do konce války. Nemocnice byla strategicky ukryta v rokli a kolem dokola byly skály. Okupační síly Wehrmachtu se pokoušely nemocnici najít, ale bezúspěšně.

Partyzánská nemocnice Franja byla pojmenována po její velitelce Franje Bidovecové, která patřila mezi 20 lékařek v odboji. Během jejího provozu bylo ošetřeno přes 600 vojáků, a to nejen partyzáni a spojenci. Lékařka přijala všechny vojáky, dokonce i vojáky fašistické Osy, uskupení nacistického Německa, Itálie a Japonska. „Když to bylo možné, pomáhali úplně každému. Nejmladší pacient byl 17měsíční chlapec z nedaleké vesnice,“ řekla pro BBC historička Milojka Magajneová.

Nemocnice byla postavena v odlehlé rokli Pasica. Aby zachovala své utajení, pacienti byli převáženi do nemocnice hlavně v noci a se zavázanýma očima. Podle slov historičky je před vstupem do rokle naložili na nosítka, aby zmátli jejich orientaci. Nemocnici chránily nejen skály, ale také protékající voda, přes kterou byl přinášen materiál a zranění vojáci. Pokud se v okolí objevily okupační síly Wehrmachtu, mosty byly odstraněny. Díky hustému lesnímu porostu nebyla nemocnice viditelná ani vzdušnými silami. „Ve skalách byly jeskyně, které sloužily jako kulometná hnízda. Kulomety byly namířené na vchod do nemocnice a když přišla zvěst, že se blíží útok, pacienti se přenesli do těchto jeskyní,“ vysvětluje syn velitelky Milan Bidovec.

Nemocnice byla plně vybavena. Nacházely se zde operační sály, rentgen, izolace, kuchyně, koupelna, prádelna, společenská místnost, dům pro lidi se zdravotním postižením a dokonce i elektrárna . Jednou kvůli své záchraně byla nemocnice nucena založit požár. Podle slovinské historičky Magajneové je napadla myšlenka, že budou šířit zprávy o tom, že nemocnice se zde opravdu nacházela, ale němečtí vojáci ji našli a zlikvidovali. Franja Bidovecová nerozlišovala, jestli se jedná o koaliční vojáky nebo o vojáky z Německa nebo Itálie. „Šířila kolem sebe dobro,“ poznamenal její syn a dodal, že chtěla zachránit všechny životy bez rozdílu.

Každý rok se lidé scházeli u nemocnice a křičeli třikrát hurá pro statečnou lékařku, která patřila do široce organizovaného hnutí odporu proti nacistickým okupačním silám. „Nerozuměli jsme, proč křičeli hurá pro mou matku, a ne pro našeho otce, protože oba byli partyzáni,“ vzpomíná syn. Později mu s jeho bratrem došlo, jak moc je jeho matka populární a co za války obětovala. Franja Bidovecová se po konci války živila jako gynekoložka.

V roce 2007 byla nemocnice poškozena přívalovými dešti a v roce 2010 se znovu otevřela pro návštěvníky. V roce 2015 byla partyzánská nemocnice zahrnuta do Evropského dědictví a stále čeká na zařazení do světového dědictví UNESCO.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Více souvisejících

historie nacisté II. světová válka nemocnice

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy