Nepotřební a nezaměstnaní humanitní absolventi? Prestižní deník ukázal fakta

Garance dobré mzdy a stability

Koncept STEM rychle zakořenil a rozšířil se za hranice Spojených států, i díky své metaforické síle (stem znamená v angličtině "kmen"), protože vědu, technologii, konstrukci a matematiku prezentuje jako základ, ústřední téma a vše ostatní odsouvá do ústraní, konstatuje britský deník. Dodává, že v atmosféře vratkých pracovních vyhlídek, vysokého školného a úměry mezi titulem a nástupním platem se tyto obory její jako garant zaměstnání, dobré mzdy a stability.

Někdejší britská ministryně školství Nicky Morganová kdysi prohlásila, že lidé, kteří dříve nevěděli, co chtějí v životě dělat, šli studovat umění a humanitní vědy, protože byly údajně užitečné, což se ale ukázalo jako nanejvíc vzdálené od pravdy, připomíná editorial. Podotýká, že podle Morganové pouze obory STEM mohly udržet otevřené možnosti pro mladé.

Počet britských studentů, kteří se věnují jazykovědným oborům tak loni ve srovnání se stavem před dvěma lety poklesl o 20 % a počet studentů uměleckých škol se propadl o celých 53 %, uvádí prestižní server. Odkazuje též na čísla z roku 2017, která ukázala, že počet studentů jazykových oborů na britských univerzitách za poslední dekádu klesl o 35 %, zatímco počet těch, kteří studují biologii, matematiku a medicínu stoupl o 47 %, 26 % a 11 %.    

"Kmen (tedy STEM, pozn. redaktora) kvete, ale to je důvod k obavám, že další součásti stromu vzdělání nejsou v tak dobré kondici," deklaruje The Guardian. Upozorňuje, že například propad vystudovaných angličtinářů se ve Spojeném království brzy setká s početně silnými ročníky, které nastoupí na střední školy, tudíž bude potřeba o zhruba 50 tisíc více učitelů pro základní předměty, včetně takových jako jsou občanská výchova, ekonomie či dějepis.

Protesty Black Lives Matter ostatně podle britského deníku ukázaly, jak fatálně zůstávají nepochopeny například dějiny. Nehledě na praktické otázky se také nabízí širší diskuze o tom, co vlastně znamená "dobrý život", píše editorial.

Listy nejsou na okrasu

Skupina britských akademických institucí, zahrnující například prestižní London School of Economics či Arts Council England, v uplynulém týdnu nabídla svou odpověď v podobě paralelní zkratky SHAPE (social sciences, humanities and the arts for people, economy) - společenské vědy, humanitní a umělecká studia pro lidi a ekonomie, poukazuje The Guardian. Dodává, že obory od filozofie přes psychologii po ekonomii nám pomáhají řídit sami sebe, pochopit, jak jsme se vyvíjeli v čase, a přinášet podněty ke zlepšení.  

"Argument ve prospěch SHAPE může být, pokud je třeba, ekonomický," pokračuje renomovaný server. Připomíná, že ve Velké Británii loni umělecký a kulturní sektor překonal v poměru na HDP zemědělství, když dosáhl ročního objemu 10,8 miliardy liber.

Údajný nedostatek zjevných odborných dovedností u studentů humanitních oborů může být ve skutečnosti výhodou, protože v současné ekonomice se cení flexibilita a podnikavost, tvrdí prestižní deník. Dodává, že mýtus o nízké zaměstnatelnosti absolventů oborů SHAPE neodpovídá faktům - v roce 2017 dosahovala jejich zaměstnanost 88 %, což je o pouhé procento méně než v případě absolventů oborů STEM.

Obory SHAPE budou klíčové pro řešení nejnaléhavějších otázek, kterým dnes čelíme, uvádí editorial. Konstatuje, že věda je například základem pro pochopení klimatických změn, ale sama o sobě nepřinese politickou a spotřebitelskou změnu nezbytnou k dosažení uhlíkové neutrality.  

Věda také nedokáže předvídat a tvarovat budoucnost, připomíná britský server. Odkazuje na historika Erica Hobsbawma, který se podivuje nad tím, že někteří módní návrháři občas dokážou předpovídat další vývoj lépe než profesionální analytici. "Kmen stromu je koneckonců vyživován, nikoliv pouze zdoben listy," uvádí The Guardian s odkazem na zkratku STEM.

Neměli bychom se stydět tvrdit, že důvěra a zvědavost, radost a otevřenost jsou dobré samy o sobě, uvádí prestižní deník. Konstatuje, že spolu s technickými a přírodovědnými obory mají ty humanitní a umělecké potenciál otevřít plný rozměr našeho lidství a mohou přispět ke plnohodnotné, empatické a přizpůsobivé politice. Boj za rovný přístup k technickým, přírodoběvdným a humanitním oborům tak označuje nejen za správný, ale také za nutný.