Nobelova cena za mír míří k bojovníkům za lidská práva z Ruska i Ukrajiny

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

"Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii," uvedl Nobelův výbor.

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

"Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi," uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. "(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších," dodal Viačorka.

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

Běloruská diplomacie ve své reakci Nobelovu cenu za mír pro odpůrce režimu Bjaljackého odsoudila. "V posledních letech jsou rozhodnutí o Nobelově ceně za mír tak politizována, že se Alfred Nobel musí obracet v hrobě," napsal na twitteru mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz.

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení "zahraniční agent".

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí "nevýslovnými útoky a represemi". "Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě," napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Představitelé Memorialu také uvedli, že získání ceny jim dodalo "morální sílu" v "depresivní době" na pozadí likvidace občanské společnosti v Rusku a vojenské ofenzivy na Ukrajině. "Tato cena dodává morální sílu (...) všem ruským aktivistům za lidská práva," řekl novinářům šéf Memorialu Jan Račinskij.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Šéfka centra Oleksandra Matvijčuková dnes vyzvala ke zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina. "Je nutné vytvořit mezinárodní tribunál a pohnat Putina, Lukašenka a další válečné zločince k odpovědnosti," prohlásila Matvijčuková.

Ocenění pro obránce lidských práv z Běloruska, Ruska a Ukrajiny přivítali mezi jinými francouzský prezident Emmanuel Macron, polské ministerstvo zahraničí či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Nobelův výbor vyzdvihl mimořádnou odvahu mužů a žen, kteří se postavili autokracii. Ukázali sílu občanské společnosti v boji za demokracii," uvedla von der Leyenová.

Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v reakci na Nobelovu cenu za mír označil ukrajinský lid za mírotvorce. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak nicméně vyjádřil nespokojenost nad tím, že ukrajinská nevládní organizace se o ocenění dělí s ruskými a běloruskými bojovníky za lidská práva. "Nobelův výbor má zvláštní chápání míru, když reprezentanti dvou zemí, které napadly třetí zemi, dostanou společně Nobelovu cenu," napsal na twitteru Podoljak.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes uvítal udělení Nobelovy ceny za mír trojici bojovníků za občanská práva na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku, což podle něj "podtrhuje sílu občanské společnosti při prosazování míru". Lidskoprávní organizace jsou "kyslíkem demokracie, katalyzátorem míru, sociálního pokroku a hospodářského růstu," uvedl Guterres. Dodal, že prostor pro tyto skupiny "se po celém světě zmenšuje", protože obránci lidských práv, ekologičtí aktivisté a novináři čelí "svévolnému zatýkání, tvrdým trestům vězení, pomlouvačným kampaním, ochromujícím pokutám a násilným útokům".

Putinův poradce Valerij Fadějev dnes naopak kritizoval Nobelův výbor, který se podle něj svým "rozhodnutím definitivně zdiskreditoval". Nobelova cena za mír byla v minulosti udělována "zcela seriózním lidem", nyní ji dostala "ukrajinská rádoby lidskoprávní organizace", řekl agentuře TASS. Udělení ceny Bjaljackému má podle něj "za úkol zničit běloruskou státnost". Ruské společnosti Memorial poradil, aby ocenění odmítla.

Agentura Reuters uvedla, že letošní Nobelova cena za mír bude mnohými vnímána jako odsouzení politiky ruského prezidenta Putina a běloruského prezidenta Lukašenka. Podle Reuters ocenění připomíná éru studené války, kdy Nobelovu cenu za mír a za literaturu dostali přední sovětští disidenti Andrej Sacharov a Alexandr Solženicyn.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová nicméně v odpovědi na dotaz novinářů odmítla, že by cena byla namířena proti Putinovi. "Vždy udělujeme cenu za něco, a ne proti někomu," řekla novinářům. "Jeho (Putinova) vláda, stejně jako vláda v Bělorusku, ale představují autoritářské vlády, které potlačují lidskoprávní aktivisty," podotkla. Podle ní chce právě na to Nobelův výbor prostřednictvím ocenění upozornit.

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů - 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Související

Barry Sharpless (autor: Bengt Oberger)

Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Dán za molekulární výzkum

Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.
Svante Pääbo (autor: Duncan.Hull)

Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský biolog Svante Pääbo

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2022 dostane švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. Oznámil to dnes ve Stockholmu švédský Karolínský institut. Ocenění biologovi náleží za objevy, které se týkají genomů předchůdců člověka a evoluce člověka, uvedl institut.

Více souvisejících

nobelova cena lidská práva Memorial (ruská neziskovka)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Představitelé Kyjeva, Finska a Pobaltí kritizují návrh Macrona dát Rusku bezpečnostní záruky

Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států dnes kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

před 59 minutami

Vlaky

Kvůli poruše vedení u Chocně vlaky dvě hodiny nejely

Kvůli najetí vlaku do takzvané hákovnice na trakčním vedení mezi Chocní a Ústím nad Orlicí stál dnes odpoledne dvě hodiny provoz na hlavním koridoru Praha - Ostrava. Vlaky čekaly ve stanicích a některé nabraly až dvouhodinová zpoždění. "Provoz byl obnoven ve 14:58, vlaky se postupně rozjíždějí," řekla ČTK mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.

před 1 hodinou

Obchody

Tržby obchodníků o druhém adventním víkendu vzrostly o až 15 procent

Tržby obchodníků o druhém adventním víkendu vzrostly proti začátku adventu zhruba o deset až 15 procent. Meziročně jsou zhruba srovnatelné nebo vyšší o jednotky procent. Lidé nejvíce nakupovali hračky, drobnější elektroniku, ale i hotová těsta nebo sváteční šunky. Vyplývá to z informací obchodníků, které dnes poskytli ČTK.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová

EU by podle von der Leyenové měla upravit státní podpory a zvýšit financování přechodu na zelenou ekonomiku

Evropská unie by měla zlepšit pravidla pro státní podporu a zvážit vyšší financování přechodu na zelenou ekonomiku, aby zabránila odlivu investic kvůli novému americkému balíčku dotací na zelenou energii známému jako zákon o snížení inflace (IRA). EU a USA by také měly spolupracovat v oblasti čisté ekonomiky. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ve vojenském prostoru Libavá už cvičí první ukrajinští vojáci

Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl dnes serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Těžba ropy

Zástupci OPEC a OPEC+ se dohodli, že ponechají těžební limity ropy beze změny

Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců, tedy skupiny označovaná OPEC+, se na dnešním zasedání dohodli, že ponechají své těžební limity beze změny. Ropné trhy musí nejprve vyhodnotit dopad zpomalující čínské ekonomiky na poptávku a cenového limitu pro ruskou ropu na nabídku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Protesty za práva žen v Íránu

Írán po sérii masových protestů a tragédií ruší mravnostní policii. Dohlížela i na nošení šátků

Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom. Ministerstvo vnitra, které za mravnostní policie zodpovídá, zatím zprávu nijak nekomentovalo.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Velká Británie

Británie chce razantněji zasáhnout proti migraci, Albáncům azyl nedá

Britská vláda zvažuje, jak omezit vysoké počty migrantů, kteří do země přijíždějí bez příslušných dokladů přes Lamanšský průliv. Ministryně vnitra Suella Bravermanová podle dnešní zprávy listu The Sunday Times podporuje návrh, podle kterého by všichni tito migranti byli po příjezdu zadrženi v záchytných středisek a neměli by právo na legalizaci pobytu. Na udělení azylu podle ministerstva nemají právo Albánci, kteří letos tvoří asi čtvrtinu všech migrantů, již do Británie dorazili nelegální cestou.

před 5 hodinami

sopka Semeru

Úřady na indonéském ostrově Jáva vyhlásily po erupci sopky Semeru evakuaci

Úřady na indonéském ostrově Jáva vydaly po dnešní erupci sopky Semeru příkaz k evakuaci, domovy už opustilo téměř 2000 lidí. Informovala o tom agentura Reuters. Semeru, která je zároveň nejvyšší horou ostrova, vychrlila oblak popela a kouře do výšky 15 kilometrů a po svazích stékají proudy žhavé lávy. Úřady zatím nehlásí žádné zraněné.

před 6 hodinami

Na hlavní trati u Jihlavy je zastavený provoz, vlak narazil do stromu

Na hlavní trati u Jihlavy vlak narazil do stromu, provoz je zastavený

Na trati mezi Havlíčkovým Brodem a Veselím nad Lužnicí je u Jihlavy od rána zastavený provoz. Lokomotiva nákladního vlaku narazila před 9:00 do spadlého stromu, na místě je poškozené trakční vedení. Při nehodě se lehce zranil strojvedoucí a je poškozená lokomotiva. České dráhy (ČD) zajišťují náhradní autobusovou dopravu v úseku z Rantířova do Jihlavy, řekl ČTK mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. První odhad škody na lokomotivě je 250.000 korun.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Šanghaj

Další čínská města po protestech oznámila zmírnění přísných omezení

Další čínská města dnes oznámila zmírnění přísných omezení pohybu, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19. Čína prosazuje politiku nulového výskytu případů nemoci, po rozsáhlých protestech proti omezením z minulého víkendu se však snaží tuto politiku učinit cílenější a méně svazující, uvedla agentura Reuters.

před 7 hodinami

Argentina vs Austrálie

MS v Kataru: Nizozemci ani Argentinci žádné překvapení v osmifinále nepřipustili a střetnou se ve čtvrtfinále

V sobotu začala prvními dvěma osmifinálovými zápasy vyřazovací fáze letošního mistrovství světa ve fotbale v Kataru. V prvním z nich se střetlo favorizované Nizozemsko s příjemným překvapením skupinové fáze, tedy s týmem USA. Ten sice začal duel aktivněji, ale byli to Evropané, kteří především díky Denzelu Dumfriesovi, jenž si v zápase kromě gólu připsal hned dvě asistence a přestože za stavu 2:0 dokázali Američané pozoruhodným gólem Wrighta snížit, Nizozemci nakonec vyhráli 3:1. V sobotu večer se pak rozhodlo o jejich čtvrtfinálovém soupeři a stala se jím taktéž favorizovaná Argentina. Ta svou roli favorita potvrdila proti Austrálii, když se o argentinské branky postarali Messi, jenž nastoupil k 1000. zápasu v kariéře, a Álvarez. Australané sice díky vlastnímu gólu soupeře snížili, ale na víc už se nezmohli.

před 7 hodinami

Sněžku v noci zasáhl orkán, lanovka je mimo provoz

Sněžku dnes zhruba hodinu po půlnoci zasáhl vítr o síle orkánu. Podle z dat měřicí stanice Poštovny Anežka na vrcholu Sněžky rychlost větru v nárazu dosáhla 119,5 kilometru v hodině. Hranice orkánu činí 117,7 kilometru v hodině. Kvůli silnému větru se dnes nerozjel horní úsek lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Horní úsek lanovky byl mimo provoz i v sobotu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy