Nobelova cena za mír míří k bojovníkům za lidská práva z Ruska i Ukrajiny

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

"Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii," uvedl Nobelův výbor.

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

"Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi," uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. "(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších," dodal Viačorka.

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

Běloruská diplomacie ve své reakci Nobelovu cenu za mír pro odpůrce režimu Bjaljackého odsoudila. "V posledních letech jsou rozhodnutí o Nobelově ceně za mír tak politizována, že se Alfred Nobel musí obracet v hrobě," napsal na twitteru mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz.

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení "zahraniční agent".

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí "nevýslovnými útoky a represemi". "Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě," napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Představitelé Memorialu také uvedli, že získání ceny jim dodalo "morální sílu" v "depresivní době" na pozadí likvidace občanské společnosti v Rusku a vojenské ofenzivy na Ukrajině. "Tato cena dodává morální sílu (...) všem ruským aktivistům za lidská práva," řekl novinářům šéf Memorialu Jan Račinskij.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Šéfka centra Oleksandra Matvijčuková dnes vyzvala ke zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina. "Je nutné vytvořit mezinárodní tribunál a pohnat Putina, Lukašenka a další válečné zločince k odpovědnosti," prohlásila Matvijčuková.

Ocenění pro obránce lidských práv z Běloruska, Ruska a Ukrajiny přivítali mezi jinými francouzský prezident Emmanuel Macron, polské ministerstvo zahraničí či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Nobelův výbor vyzdvihl mimořádnou odvahu mužů a žen, kteří se postavili autokracii. Ukázali sílu občanské společnosti v boji za demokracii," uvedla von der Leyenová.

Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v reakci na Nobelovu cenu za mír označil ukrajinský lid za mírotvorce. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak nicméně vyjádřil nespokojenost nad tím, že ukrajinská nevládní organizace se o ocenění dělí s ruskými a běloruskými bojovníky za lidská práva. "Nobelův výbor má zvláštní chápání míru, když reprezentanti dvou zemí, které napadly třetí zemi, dostanou společně Nobelovu cenu," napsal na twitteru Podoljak.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes uvítal udělení Nobelovy ceny za mír trojici bojovníků za občanská práva na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku, což podle něj "podtrhuje sílu občanské společnosti při prosazování míru". Lidskoprávní organizace jsou "kyslíkem demokracie, katalyzátorem míru, sociálního pokroku a hospodářského růstu," uvedl Guterres. Dodal, že prostor pro tyto skupiny "se po celém světě zmenšuje", protože obránci lidských práv, ekologičtí aktivisté a novináři čelí "svévolnému zatýkání, tvrdým trestům vězení, pomlouvačným kampaním, ochromujícím pokutám a násilným útokům".

Putinův poradce Valerij Fadějev dnes naopak kritizoval Nobelův výbor, který se podle něj svým "rozhodnutím definitivně zdiskreditoval". Nobelova cena za mír byla v minulosti udělována "zcela seriózním lidem", nyní ji dostala "ukrajinská rádoby lidskoprávní organizace", řekl agentuře TASS. Udělení ceny Bjaljackému má podle něj "za úkol zničit běloruskou státnost". Ruské společnosti Memorial poradil, aby ocenění odmítla.

Agentura Reuters uvedla, že letošní Nobelova cena za mír bude mnohými vnímána jako odsouzení politiky ruského prezidenta Putina a běloruského prezidenta Lukašenka. Podle Reuters ocenění připomíná éru studené války, kdy Nobelovu cenu za mír a za literaturu dostali přední sovětští disidenti Andrej Sacharov a Alexandr Solženicyn.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová nicméně v odpovědi na dotaz novinářů odmítla, že by cena byla namířena proti Putinovi. "Vždy udělujeme cenu za něco, a ne proti někomu," řekla novinářům. "Jeho (Putinova) vláda, stejně jako vláda v Bělorusku, ale představují autoritářské vlády, které potlačují lidskoprávní aktivisty," podotkla. Podle ní chce právě na to Nobelův výbor prostřednictvím ocenění upozornit.

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů - 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

nobelova cena lidská práva Memorial (ruská neziskovka)

Aktuálně se děje

včera

včera

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

včera

včera

včera

včera

Belgický král Filip navštívil Česko, sešel se s prezidentem Petrem Pavlem. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

včera

Pražské povstání květen 1945

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace

Dne 5. května 1945 vypuklo na území protektorátu Čechy a Morava květnové povstání českého lidu, známé jako Pražské povstání. Tato ozbrojená vzpoura proti německé okupační moci představovala zlomový bod ve finální fázi druhé světové války ve střední Evropě a zřejmě urychlila postup spojeneckých armád směrem k hlavnímu městu o celý den.

včera

Ilustrační foto

Českem se šíří nová neznámá droga. Policie eviduje první mrtvé

Národní protidrogová centrála upozorňuje na vážné riziko spojené s výskytem vysoce toxických syntetických opioidů, které se objevily i v České republice. Aktuálně policisté prověřují tři případy otravy neznámou bílou krystalickou látkou, přičemž dvě osoby zemřely a třetí byla zachráněna díky rychlému zásahu zdravotnické záchranné služby. Podle dostupných informací se s největší pravděpodobností jednalo o nový typ syntetického opioidu.

včera

Žloutenka

V Česku se rychle šíří žloutenka. Může citelně ovlivnit letní prázdniny, varují hygienici

V České republice letos během prvních čtyř měsíců onemocnělo hepatitidou A již 450 lidí. Šest případů skončilo úmrtím. Nemoc známá jako infekční žloutenka typu A, přezdívaná také „nemoc špinavých rukou“, se kromě dětí šíří i mezi dospívajícími, mladými dospělými a osobami s rizikovým chováním, zejména mezi drogově závislými a bezdomovci. Hygienici varují, že kvůli dlouhé inkubační době a absenci příznaků u některých pacientů má virus ideální podmínky pro šíření.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zelenskyj v Praze jednal s Fialou: Česko posílí výcvik ukrajinských pilotů i dodávky munice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje ve své oficiální návštěvě České republiky. V pondělí krátce před polednem ho na Úřadu vlády přijal premiér Petr Fiala (ODS). Oba státníci během dvouhodinového jednání diskutovali o pokračující ruské agresi na Ukrajině, české muniční iniciativě, výcviku ukrajinských vojáků i zapojení českých firem do poválečné obnovy země.

včera

včera

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Rulík nechal v nominaci místo pro Nečase. Zranění nepustilo na MS Kempného

Trenér hokejového národního týmu Radim Rulík po roce opět v Brně po Českých hokejových hrách oznámil po boku prezidenta Českého hokeje Aloise Hadamczika a dalších členů realizačního týmu pro všechny české hokejové fanoušky to nejočekávanější. Tedy, kdo z hokejových hráčů bude reprezentovat na nadcházejícím světovém šampionátu, který se bude letos konat v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Totální selhání, gigantický omyl. Macron s von der Leyenovou tvrdě sepsuli Trumpa

Evropská unie se ostře vymezila vůči americké politice v oblasti vysokého školství. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupili v pondělí na půdě pařížské Sorbonny, kde společně představili ambiciózní iniciativu "Choose Europe for Science", která má do Evropy přilákat špičkové zahraniční vědce. Zároveň nešetřili kritikou na adresu Donalda Trumpa, jehož administrativu obvinili z „obrovského selhání“ ve vztahu k vědě a akademickému prostředí.

včera

včera

Izraelská armáda

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost

Izraelská bezpečnostní rada v neděli večer jednomyslně schválila plán na rozšíření vojenské ofenzivy proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle dostupných informací plán počítá s obsazením větší části území a s dlouhodobou izraelskou přítomností v oblasti. Cílem operace má být nejen porážka Hamásu, ale i navrácení izraelských rukojmích.

včera

Volodymyr Zelenskyj navštívil Poslaneckou sněmovnu Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chráníte Evropu i Česko před Ruskem, poděkovala Pekarová Adamová Zelenskému

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil druhý den své oficiální návštěvy České republiky návštěvou Poslanecké sněmovny. Krátce před desátou hodinou jej přivítala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Jednání se zúčastnili také všichni místopředsedové Sněmovny, včetně zástupců opozičních hnutí ANO a Pirátů.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků

Rok 2024 se stal dosud nejkrvavějším obdobím pro ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu. Podle dat zpracovaných ruskou redakcí BBC, nezávislým médiem Mediazona a skupinou dobrovolníků přišlo během tohoto roku o život nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř třikrát více než v prvním roce války a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhaly těžké boje o Bachmut.

včera

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj pokračuje v návštěvě Česka. Schází se s vrcholnými politiky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje v pondělí druhým dnem své oficiální návštěvy České republiky. Po nedělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem má dnes naplánovanou řadu schůzek s vrcholnými představiteli české politiky i podnikatelského sektoru. Hlavními tématy jsou pokračování české pomoci Ukrajině, její cesta do Evropské unie, vojenská spolupráce a poválečná obnova země.

včera

Trump: Potřetí vládnout nebudu. Grónsko můžeme převzít silou, a v případě Kanady...

Prezident Spojených států Donald Trump v neděli popřel, že by uvažoval o kandidatuře na třetí funkční období. V rozhovoru pro NBC News uvedl, že chce zůstat dvoufázovým prezidentem a respektuje ústavní omezení. Přesto jeho dřívější výroky a merchandising kampaně, včetně prodeje čepic s nápisem „Trump 2028“, vzbudily spekulace o jeho dalších ambicích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy