Nobelova cena za mír míří k bojovníkům za lidská práva z Ruska i Ukrajiny

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

"Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii," uvedl Nobelův výbor.

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

"Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi," uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. "(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších," dodal Viačorka.

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

Běloruská diplomacie ve své reakci Nobelovu cenu za mír pro odpůrce režimu Bjaljackého odsoudila. "V posledních letech jsou rozhodnutí o Nobelově ceně za mír tak politizována, že se Alfred Nobel musí obracet v hrobě," napsal na twitteru mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz.

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení "zahraniční agent".

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí "nevýslovnými útoky a represemi". "Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě," napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Představitelé Memorialu také uvedli, že získání ceny jim dodalo "morální sílu" v "depresivní době" na pozadí likvidace občanské společnosti v Rusku a vojenské ofenzivy na Ukrajině. "Tato cena dodává morální sílu (...) všem ruským aktivistům za lidská práva," řekl novinářům šéf Memorialu Jan Račinskij.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Šéfka centra Oleksandra Matvijčuková dnes vyzvala ke zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina. "Je nutné vytvořit mezinárodní tribunál a pohnat Putina, Lukašenka a další válečné zločince k odpovědnosti," prohlásila Matvijčuková.

Ocenění pro obránce lidských práv z Běloruska, Ruska a Ukrajiny přivítali mezi jinými francouzský prezident Emmanuel Macron, polské ministerstvo zahraničí či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Nobelův výbor vyzdvihl mimořádnou odvahu mužů a žen, kteří se postavili autokracii. Ukázali sílu občanské společnosti v boji za demokracii," uvedla von der Leyenová.

Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v reakci na Nobelovu cenu za mír označil ukrajinský lid za mírotvorce. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak nicméně vyjádřil nespokojenost nad tím, že ukrajinská nevládní organizace se o ocenění dělí s ruskými a běloruskými bojovníky za lidská práva. "Nobelův výbor má zvláštní chápání míru, když reprezentanti dvou zemí, které napadly třetí zemi, dostanou společně Nobelovu cenu," napsal na twitteru Podoljak.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes uvítal udělení Nobelovy ceny za mír trojici bojovníků za občanská práva na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku, což podle něj "podtrhuje sílu občanské společnosti při prosazování míru". Lidskoprávní organizace jsou "kyslíkem demokracie, katalyzátorem míru, sociálního pokroku a hospodářského růstu," uvedl Guterres. Dodal, že prostor pro tyto skupiny "se po celém světě zmenšuje", protože obránci lidských práv, ekologičtí aktivisté a novináři čelí "svévolnému zatýkání, tvrdým trestům vězení, pomlouvačným kampaním, ochromujícím pokutám a násilným útokům".

Putinův poradce Valerij Fadějev dnes naopak kritizoval Nobelův výbor, který se podle něj svým "rozhodnutím definitivně zdiskreditoval". Nobelova cena za mír byla v minulosti udělována "zcela seriózním lidem", nyní ji dostala "ukrajinská rádoby lidskoprávní organizace", řekl agentuře TASS. Udělení ceny Bjaljackému má podle něj "za úkol zničit běloruskou státnost". Ruské společnosti Memorial poradil, aby ocenění odmítla.

Agentura Reuters uvedla, že letošní Nobelova cena za mír bude mnohými vnímána jako odsouzení politiky ruského prezidenta Putina a běloruského prezidenta Lukašenka. Podle Reuters ocenění připomíná éru studené války, kdy Nobelovu cenu za mír a za literaturu dostali přední sovětští disidenti Andrej Sacharov a Alexandr Solženicyn.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová nicméně v odpovědi na dotaz novinářů odmítla, že by cena byla namířena proti Putinovi. "Vždy udělujeme cenu za něco, a ne proti někomu," řekla novinářům. "Jeho (Putinova) vláda, stejně jako vláda v Bělorusku, ale představují autoritářské vlády, které potlačují lidskoprávní aktivisty," podotkla. Podle ní chce právě na to Nobelův výbor prostřednictvím ocenění upozornit.

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů - 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Související

Barry Sharpless (autor: Bengt Oberger)

Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Dán za molekulární výzkum

Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.
Svante Pääbo (autor: Duncan.Hull)

Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský biolog Svante Pääbo

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2022 dostane švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. Oznámil to dnes ve Stockholmu švédský Karolínský institut. Ocenění biologovi náleží za objevy, které se týkají genomů předchůdců člověka a evoluce člověka, uvedl institut.

Více souvisejících

nobelova cena lidská práva Memorial (ruská neziskovka)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Rusko zaplatí za oběti stalinského hladomoru, uvedl zástupce Zelenského kanceláře

Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.

před 19 minutami

Nejvyšší kontrolní úřad

NKÚ nešetří Fialovu vládu. Na konsolidaci veřejných financí prozatím rezignovala

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců, nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě. Tato opatření nejsou kryta na příjmové straně rozpočtu. 

před 43 minutami

Richard Q. Turcsányi

Žádná z velmocí nechce riskovat jaderný útok na své území. Odborník popsal, jak se mění pozice USA, Ruska a Číny

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS), výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborný asistent na Mendelově univerzitě v Brně Richard Q. Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně popsal vzájemné vztahy Ruska, Číny a USA. Podle něj Čína uplatňuje své zájmy ve velkém kontrastu oproti těm ruským a americkým. „Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem,“ popsal výzkumník. Ani v blízké době se na tom podle něj nic nezmění.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin dál přichází o spojence. Arménie žádá o pomoc raději Macrona

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Bloomberg varuje před nedostatkem nafty. Dotkl by se všeho, upozorňuje

Žádné palivo na světě není pro světovou ekonomiku tak důležité jako nafta. Pohání nákladní a osobní auta, autobusy, lodě a vlaky, ale také stroje ve stavebnictví, výrobě a zemědělství. Používá se také při vytápění domácností a vzhledem k vysoké ceně zemního plynu se na některých místech používá k výrobě elektřiny. V nejbližších měsících ale bude téměř každý region na této planetě bojovat s nedostatkem nafty, a to v době, kdy krize v zásobování téměř všech světových trhů s energie zhoršila inflaci a utlumila ekonomický růst. Důsledky mohou být obrovské, upozornila agentura Bloomberg.

před 1 hodinou

Radovan Krejčíř

Radovan Krejčíř hvězdou Netflixu? Streamovací platforma o něm chce mít dokument

Americká streamovací služba Netflix má v úmyslu natočit dokument o českém podnikateli Radovanu Krejčířovi, který nyní pobývá v jihoafrickém vězení. Netlix už kvůli svému záměru oslovil Krejčířovy právní zástupce, informoval portál News 365. Právnička Nastasja Otrebskiová to jako svědkyně potvrdila u soudu ve městě Kempton Park, který se zabývá obviněním, že se Krejčíř v roce 2016 pokusil o útěk z vězení.

před 2 hodinami

Neymar a Pelé

Rána pro favorita. Brazílie se ve skupině už bude muset obejít bez zraněného Neymara

Přestože zpočátku by nikdo nehádal, a to ani sám brazilský kouč Tité, že z duelu se Srbskem odejde hvězdný útočník Neymar se zraněním, v pátek se tato zpráva potvrdila. Favorit celého turnaje v Kataru tak po výborném vstupu do šampionátu (2:0 nad Srbskem) vstřebává informaci, kterou si nepřál v Brazílii nikdo. Kvůli poraněným vazům v kotníku se totiž Neymar rozhodně nepředstaví ve zbytku skupiny G.

před 2 hodinami

Hasiči

Hasiči každoročně evidují v závěru roku kolem 1200 požárů

V období adventu a vánočních svátků hasiči vyjíždí každoročně ke zhruba 1200 požárům, jejich počet je v posledních letech stabilní. Třetina z nich vzniká v domácnostech, nejčastěji od zápalek, svíček, prskavek a vánoční pyrotechniky. Vyplývá to ze statistik hasičů, které má ČTK k dispozici.

před 2 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie.

Vědci slibují univerzální vakcínu proti chřipce v dohledné době

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Exekutor chce po českém dlužníkovi v průměru téměř půl milionu korun

Průměrná částka bez penále, úroků a dalších poplatků, kterou po dlužníkovi vymáhá exekutor, přesáhla letos 488.500 korun. Za první pololetí se tak zvedla o více než 5600 korun. Polovina lidí v exekuci má splatit jistinu přes 148.000 korun. Na konci června mělo 683.239 zadlužených téměř 4,17 milionu exekucí. Vyplývá to z údajů Exekutorské komory ČR. 

před 2 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching nabídl Kim Čong-unovi spolupráci na míru, o raketách se nezmínil

Čínský prezident Si Ťin-pching nabídl severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi spolupráci na míru a rozvoji v regionu. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na severokorejská státní média. Severokorejská agentura KCNA nezmínila nedávné severokorejské raketové testy, které znepokojují sousedy KLDR, například Japonsko a Jižní Koreu, a porušují rezoluce OSN.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Karel Janeček

Kandidáti na prezidenta: Nelze to statisticky dost dobře vysvětlit, říká Janeček k vyřazení z voleb. I Diviš bude reagovat

Uchazeči o post prezidenta podnikatelé Karel Diviš, Karel Janeček i Karel Březina se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je nezaregistrovalo do lednových voleb. Řekli to dnes ČTK nebo sdělili médiím. Úřad Divišovi uznal 49.884 podpisů, Janečkovi 48.091 a Březinovi 45.894, potřebovali jich minimálně 50.000. Soud se bude zřejmě muset zabývat odvoláním i dalších kandidátů.

před 5 hodinami

Participants pose nude during sunrise on Sydney's Bondi Beach for US art photographer Spencer Tunick, to raise awareness for skin cancer, on November 26, 2022.

V Sydney se svléklo 2500 lidí, aby upozornili na velký problém

Na jedné ze známých pláží v Sydney se dnes svléklo 2500 lidí, aby upozornili na nebezpečí rakoviny kůže. Lidé pózovali pro amerického fotografa Spencera Tunicka, který je známý svými hromadnými fotografiemi nahých lidí. Počet účastníků se více méně shoduje s počtem lidí, kteří v Austrálii ročně zemřou v souvislosti s rakovinou kůže, napsala agentura AFP.

před 5 hodinami

Kosmická loď Orion vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce (25. listopadu 2022).

VIDEO: Kosmická loď Orion vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce

Kosmická loď Orion vstoupila v pátek pozdě večer SEČ na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Orion zůstane na oběžné dráze zhruba týden a pak začne cestu zpět na Zemi, uvedla agentura AP. Cesta kosmické lodě má prověřit podmínky pro návrat astronatů na Měsíc.

před 5 hodinami

Praha

Do ulic Prahy dnes vyjedou vánočně nazdobená vozidla MHD

Do pražských ulic dnes po setmění vyjedou vánočně nazdobená vozidla MHD. Jízdě bude předcházet požehnání sochy svatého Kryštofa, který je patronem řidičů a cestujících, a rozsvícení vánočního stromu v Muzeu MHD ve střešovické vozovně.

Aktualizováno před 5 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Zelenskyj nezvykle ostře kritizoval vedení Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval nezvykle ostře kyjevskou radnici za nedostatečnou pomoc lidem, kteří kvůli ruským útokům zůstali bez elektrické energie. Podle ukrajinského prezidenta kyjevské vedení musí vyvinout větší nasazení, napsala agentura Reuters. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na prezidentovy kritiky zatím nereagoval.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vánoční trhy 2022 na Staroměstském náměstí startují

Na Staroměstském náměstí v Praze dnes začínají vánoční trhy. Budou se konat po dvou letech, kdy jejich pořádání znemožnila vládní rozhodnutí, která měla zamezit šíření koronaviru. Dnes se také poprvé rozsvítí vánoční strom, svítit bude každý den až do Tří králů od 16:00 do půlnoci. Stánky prodejci otevřou každý den od 10:00 do 22:00.

Zdroj: ČTK

Další zprávy