Pfizer a Moderna. Lékaři bez hranic varují: Schválení vakcín nepostačí k vyřešení pandemie, pokud...

„Svět se zatajeným dechem očekává schválení vakcín proti COVID-19, ještě ale není čas slavit,“ říká lékař Sidney Wong, výkonný ředitel Kampaně za dostupnost léků Lékařů bez hranic. „Právě teď jsme svědky situace, kdy velký podíl omezeného počtu prvních dávek drží v rukou malá hrstka zemí jako Spojené státy americké, Velká Británie a členové Evropské unie. Pro brzkou dodávku do ostatních zemí toho zbylo velmi málo. My bychom chtěli vidět rychlé navýšení celkových globálních zásob: aby bylo více vakcín v oběhu a dávky byly přidělovány podle kritérií veřejného zdraví Světové zdravotnické organizace. Nikoliv podle schopnosti daných zemí za ně zaplatit.“

Americká společnost pro kontrolu léčiv (FDA) zahájila jednání o mimořádné autorizaci dvou vakcín proti onemocnění COVID-19 od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Lékaři bez hranic varují: eventuální schválení vakcín proti COVID-19 nepostačí k vyřešení globální pandemie, pokud korporace nezačnou spolupracovat s dalšími výrobci a nebudou prodávat vakcíny za výrobní cenu. To by znamenalo sdílení veškerého potřebného duševního vlastnictví, technologií, dat a postupů, aby co nejvíce společností mohlo vyrábět život zachraňující vakcíny. Lékaři bez hranic k transparentnosti vyzývají i proto, že obě vakcíny byly financovány z veřejných zdrojů.

Očekávaná omezení ve spojitosti se zásobami prvních vakcín proti COVID-19 byla uměle vytvořena systémem, který dovolil farmaceutickým korporacím rozhodovat o tom, kdo bude moci tyto vakcíny v budoucnu vyrábět. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Moderna byla jedinou společností, která se zavázala k tomu, že během pandemie nebude vymáhat právo vyplývající ze svých patentů. Aby měl tento slib smysl, měla by Moderna sdílet své duševní vlastnictví, technologie, data a know-how. Tím by umožnila ostatním výrobcům maximalizovat produkci těchto potenciálně život zachraňujících vakcín.

Společnosti Pfizer/BioNTech nenastínily žádné plány sdílet své technologie, chráněné na základě duševního vlastnictví. Aby se zvýšila světová kapacita výroby a zásobování, Pfizer/BioNTech by měly své výrobky vystavit pod otevřenou licencí a sdílet své technologie s ostatními výrobci vakcín. Velká Británie schválila nouzové použití této vakcíny začátkem prosince.

Vývoj obou testovaných vakcín získal značnou podporu z veřejných zdrojů. Tyto peníze ale nezavazují společnosti k transferu technologií, transparentnosti v nákladech ani k prodeji vakcín za výrobní cenu.

Transparentnost napříč spektrem je však klíčová pro zajištění dostupnosti vakcín. Obě korporace přitom udržely důležitá data o vývoji a výzkumu, klinické studii a informace o výrobní ceně v tajnosti, tzn. mimo kontrolu veřejnosti. Některé společnosti vyvíjející vakcínu proti COVID-19, jako je například AstraZeneca, se zaručily prodávat ji během pandemie „bez zisku“. Zatímco Pfizer a Moderna oznámily, že vakcíny za výrobní ceny prodávat nebudou.

Moderna získala téměř 2,5 miliardy dolarů z amerických vládních fondů. Přesto Moderna navrhuje cenu 50–74 dolarů na osobu (za obě potřebné dávky) pro prodej v zemích s vysokým příjmem, včetně USA. To je zatím jedna z nejvyšších cen potenciální vakcíny proti COVID-19, která kdy byla uvedena. V tuto chvíli není jasné, za jakou cenu chce společnost vakcínu prodávat v zemích s nízkými či středními příjmy.

Vývoj vakcíny společnosti Pfizer zase podpořil grant německé vlády ve výši skoro 443 milionů dolarů. Společnost jej získala skrze svého partnera BioNTech. Dosáhla také na půjčku přesahující 118 milionů dolarů od Evropské investiční banky. Podle aktuálních informací Pfizer plánuje cenu nastavit na 40 dolarů na osobu (za obě dávky).

„V momentě tak důležitých pokroků, které vzbuzují naději, je skličující pozorovat, jak farmaceutické společnosti ukrývají informace klíčové pro zajištění dostupnosti vakcíny před dohledem veřejnosti,“ řekla Dana Gill, americká poradkyně Kampaně za dostupnost léků Lékařů bez hranic.

„Farmaceutické korporace a vlády tímto způsobem snižují svou zodpovědnost vůči daňovým poplatníkům a veřejným subjektům, kteří vývoj vakcín hradili a nyní za ně budou platit. Veřejnost má právo na informace a bez transparentnosti nemůže dosáhnout férových cen. A ani vlády nemohou vyjednávat o nižších cenách založených na skutečných nákladech. Pfizer a Moderna by měly jít příkladem a informace o vývoji vakcíny zpřístupnit. Žádné společnosti by nemělo být umožněno z pandemie profitovat.“

Zajištění férového přístupu však nezávisí pouze na dostatečných zásobách a dostupné ceně.  Obě vakcíny totiž vyžadují pro své uchování i přepravu nezvykle nízkou teplotu. Látka společnosti Moderna vyžaduje převoz při  -20 stupních Celsia, látka společnosti Pfizer/BioNTech dokonce -70 stupních Celsia. To je chladnější teplota, než bývá během arktických zim. Je tedy třeba zachovat tzv. ultra-chladový řetězec.

To je obrovská výzva, co se týče převozu, způsobu uchovávání i použití – zvláště pak v prostředí s limitovanými zdroji, kde pracují Lékaři bez hranic.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic očkování Pfizer BioNTech Moderna (farmaceutická firma) USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

před 3 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

před 5 hodinami

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

před 6 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 7 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy