Pfizer a Moderna. Lékaři bez hranic varují: Schválení vakcín nepostačí k vyřešení pandemie, pokud...

„Svět se zatajeným dechem očekává schválení vakcín proti COVID-19, ještě ale není čas slavit,“ říká lékař Sidney Wong, výkonný ředitel Kampaně za dostupnost léků Lékařů bez hranic. „Právě teď jsme svědky situace, kdy velký podíl omezeného počtu prvních dávek drží v rukou malá hrstka zemí jako Spojené státy americké, Velká Británie a členové Evropské unie. Pro brzkou dodávku do ostatních zemí toho zbylo velmi málo. My bychom chtěli vidět rychlé navýšení celkových globálních zásob: aby bylo více vakcín v oběhu a dávky byly přidělovány podle kritérií veřejného zdraví Světové zdravotnické organizace. Nikoliv podle schopnosti daných zemí za ně zaplatit.“

Americká společnost pro kontrolu léčiv (FDA) zahájila jednání o mimořádné autorizaci dvou vakcín proti onemocnění COVID-19 od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Lékaři bez hranic varují: eventuální schválení vakcín proti COVID-19 nepostačí k vyřešení globální pandemie, pokud korporace nezačnou spolupracovat s dalšími výrobci a nebudou prodávat vakcíny za výrobní cenu. To by znamenalo sdílení veškerého potřebného duševního vlastnictví, technologií, dat a postupů, aby co nejvíce společností mohlo vyrábět život zachraňující vakcíny. Lékaři bez hranic k transparentnosti vyzývají i proto, že obě vakcíny byly financovány z veřejných zdrojů.

Očekávaná omezení ve spojitosti se zásobami prvních vakcín proti COVID-19 byla uměle vytvořena systémem, který dovolil farmaceutickým korporacím rozhodovat o tom, kdo bude moci tyto vakcíny v budoucnu vyrábět. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Moderna byla jedinou společností, která se zavázala k tomu, že během pandemie nebude vymáhat právo vyplývající ze svých patentů. Aby měl tento slib smysl, měla by Moderna sdílet své duševní vlastnictví, technologie, data a know-how. Tím by umožnila ostatním výrobcům maximalizovat produkci těchto potenciálně život zachraňujících vakcín.

Společnosti Pfizer/BioNTech nenastínily žádné plány sdílet své technologie, chráněné na základě duševního vlastnictví. Aby se zvýšila světová kapacita výroby a zásobování, Pfizer/BioNTech by měly své výrobky vystavit pod otevřenou licencí a sdílet své technologie s ostatními výrobci vakcín. Velká Británie schválila nouzové použití této vakcíny začátkem prosince.

Vývoj obou testovaných vakcín získal značnou podporu z veřejných zdrojů. Tyto peníze ale nezavazují společnosti k transferu technologií, transparentnosti v nákladech ani k prodeji vakcín za výrobní cenu.

Transparentnost napříč spektrem je však klíčová pro zajištění dostupnosti vakcín. Obě korporace přitom udržely důležitá data o vývoji a výzkumu, klinické studii a informace o výrobní ceně v tajnosti, tzn. mimo kontrolu veřejnosti. Některé společnosti vyvíjející vakcínu proti COVID-19, jako je například AstraZeneca, se zaručily prodávat ji během pandemie „bez zisku“. Zatímco Pfizer a Moderna oznámily, že vakcíny za výrobní ceny prodávat nebudou.

Moderna získala téměř 2,5 miliardy dolarů z amerických vládních fondů. Přesto Moderna navrhuje cenu 50–74 dolarů na osobu (za obě potřebné dávky) pro prodej v zemích s vysokým příjmem, včetně USA. To je zatím jedna z nejvyšších cen potenciální vakcíny proti COVID-19, která kdy byla uvedena. V tuto chvíli není jasné, za jakou cenu chce společnost vakcínu prodávat v zemích s nízkými či středními příjmy.

Vývoj vakcíny společnosti Pfizer zase podpořil grant německé vlády ve výši skoro 443 milionů dolarů. Společnost jej získala skrze svého partnera BioNTech. Dosáhla také na půjčku přesahující 118 milionů dolarů od Evropské investiční banky. Podle aktuálních informací Pfizer plánuje cenu nastavit na 40 dolarů na osobu (za obě dávky).

„V momentě tak důležitých pokroků, které vzbuzují naději, je skličující pozorovat, jak farmaceutické společnosti ukrývají informace klíčové pro zajištění dostupnosti vakcíny před dohledem veřejnosti,“ řekla Dana Gill, americká poradkyně Kampaně za dostupnost léků Lékařů bez hranic.

„Farmaceutické korporace a vlády tímto způsobem snižují svou zodpovědnost vůči daňovým poplatníkům a veřejným subjektům, kteří vývoj vakcín hradili a nyní za ně budou platit. Veřejnost má právo na informace a bez transparentnosti nemůže dosáhnout férových cen. A ani vlády nemohou vyjednávat o nižších cenách založených na skutečných nákladech. Pfizer a Moderna by měly jít příkladem a informace o vývoji vakcíny zpřístupnit. Žádné společnosti by nemělo být umožněno z pandemie profitovat.“

Zajištění férového přístupu však nezávisí pouze na dostatečných zásobách a dostupné ceně.  Obě vakcíny totiž vyžadují pro své uchování i přepravu nezvykle nízkou teplotu. Látka společnosti Moderna vyžaduje převoz při  -20 stupních Celsia, látka společnosti Pfizer/BioNTech dokonce -70 stupních Celsia. To je chladnější teplota, než bývá během arktických zim. Je tedy třeba zachovat tzv. ultra-chladový řetězec.

To je obrovská výzva, co se týče převozu, způsobu uchovávání i použití – zvláště pak v prostředí s limitovanými zdroji, kde pracují Lékaři bez hranic.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic očkování Pfizer BioNTech Moderna (farmaceutická firma) USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery

Ceny ropy a plynu po posledních událostech v rámci konfliktu na Blízkém východě opět letí nahoru. Nelíbí se to ani českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který označil izraelský útok na zařízení v Íránu za nepochopitelný. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy