Populismus nikam nezmizel, varuje konzultant. Rozebral situaci v Evropě

NÁZOR - Volební porážka Donalda Trumpa může svádět k předpokladu, že pravicově populistická hnutí ve světě jsou na ústupu, konstatuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center dodává, že pečlivější pohled ukazuje opak.

Populisté mají podstatnou podporu

Jako příklad dává Olsen poslední volby v Německu a Nizozemsku, kde sice vládnoucí politici obhájili posty, ale pravicově populistické strany si vedly rovněž dobře.

V německých spolkových zemích Porýní-Falc a Bádensko-Württembersko se volilo minulou neděli, přičemž Svobodní voliči - konzervativní strana vymezující se proti establishmentu - získali 3 % hlasů, což dorovnalo ztráty větší nacionalisticko-populistické Alternativy pro Německo, nastiňuje autor komentáře.

Ve středečních nizozemských volbách pak tři pravicově populistické strany - Strana pro svobodu, Fórum pro demokracii a JA21 - dohromady získaly 29 ze 150 křesel v poslanecké sněmovně, poukazuje konzultant. Vyvozuje z toho, že navzdory celkovým výsledkům v Nizozemsku i dvou německých spolkových zemích mají populistické hlasy nadále podstatnou podporu.

"Důkazy o trvající síle populistů jsou ještě silnější jinde v Evropě," píše Olsen. Poukazuje, že dvěma italským pravicově populistickým stranám, protipřistěhovalecké Lize a sociálně konzervativním Bratrům Itálie, poslední průzkumy dohromady přisuzují průměrně 41 % hlasů. Spolu s tím, jak se kdysi dominantní italská politická pravicová strana, Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho, propadla na 7 %, okupují dnes část politického spektra napravo od středu téměř výhradně populisté, dodává komentátor.

Ve Finsku populistická Strana Finů dohnala v průzkumech vládnoucí sociální demokracii a vykazuje podporu 21 %, ve Španělsku se ultranacionalistická strana Vox během pěti let vyhoupla v průzkumech z méně než 0,25 % na průměrných 18 %, upozorňuje konzultant. Zmiňuje i belgickou protipřistěhovaleckou stranu Vlámské zájmy, která podporuje vlámskou nezávislost a vévodí volebním průzkumům v zemi.

Dobře si v průzkumech vedou i nacionalistické strany ve Švédsku, Portugalsku a Rakousku, konstatuje Olsen. Dodává, že bez ohledu na to, zda jsou uvedené strany na vzestupu, či si pouze drží vysokou podporu, sotva lze mluvit o ústupu pravicově orientovaného populismu.

Populistická témata ovlivňují veřejnou politiku i v zemích, kde dominují politické strany hlavního proudu, upozorňuje autor komentáře. Připomíná, že vládnoucí Lidová strana v Rakousku v roce 2017 v průzkumech zaostávala, než do svého čela dosadila třicetiletého Sebastiana Kurze, který se proslavil protipřistěhovaleckými prohlášeními, načež se strana téměř přes noc vyhoupla do čela, přebrala hlasy ostře populistickým Svobodným, v roce 2019 vyhrála volby a nyní pohodlně vévodí průzkumům.   

"Dánští sociální demokraté vytáhli stejný trik v roce 2019, kdy podpořili imigrační opatření Dánské lidové strany ve snaze získat podporu pracující třídy," pokračuje Olsen. Konstatuje, že taktika zafungovala a populisté mezi lety 2015 a 2019 oslabili z 21  na pouhých 9 %, navíc sociální demokraté pokračují v protiimigrační politice i ve vládě, když nedávno navrhli zavést limity na podíl "nezápadních" přistěhovalců v lokalitách na 30 %, které má podle konzervativního komentátora Petera Franklina bojovat s "apartheidem naruby".

Johnsonova učebnice

Za nejznámějšího politika hlavního proudu, který se uchyluje k populismu, označuje konzultant britského premiéra Borise Johnsona. Připomíná, že rázná podpora brexitu a kontrole přistěhovalectví mu vynesla přesvědčivé vítězství ve volbách před dvěma lety. "(Johnson) podobně jako Trump získal velký počet hlasů v dříve jasně labouristických dělnických obvodech, které angličtí experti označují a 'rudou zeď'," uvádí Olsen. Vysvětluje, že Konzervativní strana, která tradičně oslovovala vyšší vrstvy, má nyní podporu anglických a waleských pracujících, což je zvrat křivky, která charakterizovala britskou politiku více než století.

Vše uvedené považuje autor komentáře za důkazy, že populistické hodnoty nadále oslovují téměř všude velkou část populace, jelikož původní obyvatelé bez vysokoškolského vzdělání a kvalifikace chtějí nacionalistická opatření omezující migraci, stejně jako zajistit, že ekonomický růst pocítí všechny sociální skupiny a regiony. Sociálně konzervativní a nábožensky orientovaní voliči se navíc domnívají, že jejich hodnoty, které kdysi na Západě dominovaly, lze takto uchránit před šířícím se liberalismem, poukazuje Olsen. Dodává, že daná demografická skupina v žádné z velkých zemí netvoří většinu, ale je dost vytrvalá a velká, než aby byla snadno upozaděna.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To je také poučení pro obě velké strany ve Spojených státech, deklaruje konzultant: pro republikány zní, že jakákoliv úspěšná velká strana musí zmíněná témata artikulovat, podobně jako činí Kurz a Johnson, zatímco demokraté si musejí uvědomit, že takové názory nelze zcela ignorovat, aniž by strana byla vnímána jako od lidu odtržená elita. Američtí demokraté nemusí jít tak daleko jako dánská sociálně demokratická premiérka Mette Frederiksenová, ale například uvolnění protiimigračních opatření, které vytváří krizi na jižních hranicích USA, je zajisté oslabí, míní Olsen.

"Navzdory pandemii žijeme nadále v populistické éře," tvrdí autor komentáře. Soudí, že přežijí ti politici, kteří si to uvědomí, zatímco ostatním se dařit nebude.

Související

Kapitol Spojených států amerických

KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií

Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.
Komunismus

KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

Více souvisejících

populismus Boris Johnson Sebastian Kurz Mette Frederiksenová imigrace

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zuzana Čaputová

Fico: Směr-SD po volbách navrhne obžalobu prezidentky Čaputové

Slovenská strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) plánuje podat návrh na obžalobu prezidentky Zuzany Čaputové po nadcházejících předčasných parlamentních volbách a ustavující schůzi nového parlamentu. Podle serveru pravda.sk to řekl předseda Směru-SD a bývalý premiér Robert Fico. 

před 4 hodinami

Bill Gates

Změnám počasí už nezabráníme? Udržet oteplování pod 1,5 stupně se nepovede, je přesvědčen Bill Gates

V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný. Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN k naplnění patřičného snížení oteplování nestačí, o čemž je přesvědčen i filantrop a miliardář Bill Gates.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Policie ČR

Muž, který v Brně pobodal školačku, zůstane ve vazbě

Brněnská policie v případu středečního napadení školačky obvinila zadrženého útočníka z pokusu o vraždu dítěte mladšího patnácti let. Soud dnes rozhodl o tom, že zůstane ve vazbě. Pachateli hrozí v případě odsouzení trest odnětí svobody až 20 let, případně až výjimečný trest. 

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 12 hodinami

těžba ropy, ilustrační fotografie

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo

Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu. Sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

Giorgio Napolitano

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let

Ve věku 98 let zemřel někdejší italský prezident Giorgio Napolitano, který bývá řazen mezi nejrespektovanější politické osobnosti v zemi. Napolitano naposledy vydechl na jedné z římských klinik, jeho zdravotní stav byl už nějaký čas kritický. 

včera

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie

Dne 22. září 1808, tedy před 215 lety, zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská. Ta byla již jako malé děvčátko velice hezká a později se o ní hovořilo jako o nejkrásnější dceři Marie Terezie. Svou krásu ráda využívala, často koketovala s muži u rakouského dvora a právě svým vzhledem se snažila upoutat pozornost budoucího vlivného ženicha. Brzy se však na vlastní kůži přesvědčila, že krása je pomíjivá. Onemocněla totiž neštovicemi, které její půvabný obličej trvale znetvořily.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy