NÁZOR - Konvenční ekonomické teorie nemají příliš co nabídnout, tvrdí Jonathan Aldred v komentáři pro server The Guardian. Ekonom z prestižní Cambridgeské univerzity míní, že tyto teorie fungují jako klec, která omezuje naše myšlení a zavrhuje mnoho pokrokových politických idejí jako příliš drahé, kontraproduktivní či nekompatibilní s volným trhem.
Navýšit výdaje nestačí
Již před pandemií koronaviru čelila světová ekonomika mnoha prohlubujícím se krizím, varuje ekonom. Označuje za ně klimatické změny, extrémní nerovnosti či hluboké narušení pracovního prostředí, kde lidi nahrazují roboti a uměla inteligence.
"Co je horší, ekonomie nás vede jemným, zákeřným způsobem k přijetí souboru hodnot a náhledu na svět, které nám brání si vůbec představit různé formy radikální změny," píše akademik. Soudí, že z důvodu silné zakořeněnosti ortodoxní ekonomie v našem myšlení nestačí k jejímu opuštění pouze navýšit veřejné výdaje, které zamezí bezprostřednímu hospodářskému kolapsu.
Ačkoliv takové opatření považuje Aldred za klíčové, zároveň je podle něj nutné odkrýt hlubší kořeny ekonomických problémů, ve kterých se nacházíme, a položit si otázku, co chceme od postkoronavirové ekonomie.
Ekonomie hlavního proudu nás učí, že jediným racionálním přístupem k nejisté budoucnosti je její kvantifikace na základě zvážení pravděpodobností všech možných scénářů, nastiňuje odborník. Deklaruje, že i ty nejlepší expertizy se ale často mýlí, nezřídka máme problém předvídat nejpravděpodobnější vývoj a co je horší, dochází k událostem, s nimiž vůbec nepočítáme, které si nikdo nepředstavil, jak ostatně ukazuje stávající pandemie.
Rámování budoucnosti skrze pravděpodobnost nám poskytuje iluzi znalosti a kontroly, která je mimořádně svůdná a pyšná, upozorňuje expert. Připomíná, že před vypuknutím finanční krize v roce 2007 se bankéři chlubili svými modely, aby v srpnu toho roku finanční ředitel investiční společnosti Goldman Sachs přiznal, že během jednoho týdne došlo k množství takových výkyvů na finančních trzích, jejichž pravděpodobnost měla být menší než 21 výher v řadě v celostátní loterii.
"Světové dění si občas žádá pokoru," pokračuje Aldred. Podotýká, že existuje například jasné poučení, jak přistoupit například ke klimatické změně: namísto zaměření se na průměrné dopady klimatu vycházející z matematických modelů založených na pravděpodobnosti, které čerpají ze značně nespolehlivých znalostí, je nutné zabývat se nejhorším možným scénářem a snažit se mu zabránit. Ortodoxní ekonomie nás ovšem od takové preventivní obezřetnosti odrazuje, protože jejím klíčovým cílem a principem je efektivita, vysvětluje akademik.
Odolnost namísto efektivity
Efektivita znamená získat co největší užitek z každého utraceného centu, uvádí ekonom. Dodává, že cokoliv jiného je podle ekonomie hlavního proudu plýtvání, ale jeho eliminace vede k eliminaci nadbytku, přičemž důsledky nemusejí být vždy pozitivní - jak se nyní ukazuje například ve zdravotnictví po celém světě - a posedlost efektivitou, která vede mimo jiné k zanedbávání plánů pro řešení pandemií či klimatické změny, může stát životy.
Namísto efektivity by měla být prioritou odolnost, tedy budování odolných systémů a ekonomik, které jsou explicitně stavěné na nejhorší scénáře a dokážou čelit i nepředstavitelným pohromám, míní Aldred. Za hlavní problém ortodoxní ekonomie považuje způsob, jakým třídí hodnoty a priority - tedy že rozhodnutí musí být vždy obchod, zvážení nákladů proti přínosům, ideálně pomocí tržní ceny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pokud bychom brali naši neznalost budoucnosti vážně, kalkul náklady-přínos by neměl vůbec začít. Protože to, že náklady převažují přínosy, je stará výmluva pro odmítnutí opatrnosti a je receptem na katastrofu, pokud jsou přínosy, nebo náklady nečinnosti rozsáhle podhodnocovány," píše ekonom. Podotýká, že uvažování v rámci náklady-přínos nás vedou k myšlence, že veškerou hodnotu lze vyjádřit penězi.
Mnoho politiků a byznysmenů se například upíná k tvrzení, že vzestup průměrné teploty o 2°C sníží HDP o 2 %, jakoby pokles HDP byl skutečnou cenou za klimatickou změnu, kritizuje expert. V praxi podle něj takové myšlení znamená, že hodnota všeho je poměřována tím, kolik jsou lidé ochotni zaplatit, ale protože bohatý je vždy ochoten zaplatit víc než chudý, priority se sbližují s přáními bohatých a vzdalují přáním chudých.
Více peněz se kupříkladu utrácí za výzkum krémů proti vráskám než léků na malárii a velké farmakologické firmy se relativně nezajímají o vývoj vakcín, protože vakcinační programy fungují pouze při zapojení chudých, což limituje výslednou cenu, kterou si výrobce vakcíny může účtovat, poukazuje ekonom. Pocit, že svět se "probudil" a bohaté země zaplatí cokoliv za zvládnutí pandemie, označuje za pouze zdánlivý, protože vývoj vakcíny proti covidu-19 i další lékařské výzkumy, které mohou z dlouhodobého hlediska zachránit mnoho životů, vyžadují spolehlivé, konstantní financování po dlouhé roky.
Pokud ale trh spatří větší profit jinde, finance budou omezeny, výzkumníci buď ukončí činnost, nebo se přesunou k jinému problému a jejich znalost bude ztracena, obává se Aldred. Podotýká, že ortodoxní ekonomie tak podporuje tvrzení, že současná pandemie je unikátní katastrofou, na kterou se nikdo nemohl připravit, a tudíž z ní neplynou žádná ekonomická a politická poučení.
"Takový výklad sice prospívá některým světovým miliardářům, ale není pravdivý," deklaruje autor komentáře. Alternativa podle něj existuje a pandemie poskytuje důkaz, že řešení klimatických změn, nerovnosti a jakékoliv další krize si žádá přehodnocení ekonomie od základů.
Související
Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci
20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý
pandemie , Ekonomika , Klimatické změny , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 1 hodinou
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 2 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 2 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 3 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 3 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 4 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 5 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 6 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
Ruský vůdce Vladimir Putin je „paranoidní" z údajného záměru Západu omezit moc Ruska ve světě, což ho vede k tomu, že vynakládá historicky rekordní částky na militarizaci země.
Zdroj: Julie Jarošová