Evropská komise vyzvala k přijetí Chorvatska, Rumunska i Bulharska do Schengenu

Vlády členských zemí Evropské unie by měly bez dalších průtahů schválit rozšíření Schengenského prostoru o Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko, vyzvala dnes Evropská komise. V novém prohlášení potvrdila své hodnocení, že všichni tři uchazeči splňují podmínky pro ukončení kontrol na hranicích se zbytkem unie. Rozhodnutí by mohlo přijít ještě před koncem českého předsednictví v Radě EU.

"Schengen je Evropa. Tyto tři členské státy si zaslouží cítit se naplno její součástí," uvedla na tiskové konferenci eurokomisařka Ylva Johanssonová. "Čekání bylo dlouhé, řekla bych příliš dlouhé," dodala.

Unijní exekutiva už od roku 2011 považuje Rumunsko a Bulharsko za kandidáty připravené na vstup do Schengenského prostoru, v případě Chorvatska dospěla k tomuto stanovisku v roce 2019. Po přijetí všech tří zemí opakovaně volá také Evropský parlament.

Rozhodující slovo ovšem mají unijní vlády, přičemž rozšíření Schengenu lze v Radě schválit pouze jednomyslně. Potenciální překážkou se aktuálně zdá být Nizozemsko, jehož parlament v říjnu přijal usnesení, které vyzývá vládu k blokování vstupu Rumunska a Bulharska do zóny bez hraničních kontrol. Nizozemský premiér Mark Rutte nicméně o několik dní dříve uvedl, že každá země naplňující příslušné podmínky "se musí připojit do Schengenského prostoru".

Nizozemští poslanci ve své rezoluci hovoří o problémech dvou uvedených zemí s korupcí a organizovaným zločinem a požadují další vyšetřování, podobné výhrady zaznívají také ze Švédska. Podle Evropské komise nicméně mají členské země k dispozici veškeré informace potřebné k vynesení kladného verdiktu.

Rozšíření zóny volného pohybu je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU, které končí na konci roku. Podle Johanssonové plánuje Česko otázku přijetí tří uchazečů zařadit na program jednání ministrů vnitra v první polovině prosince. Uvažuje se prý o odděleném hlasování o Chorvatsku a druhému bodu ohledně Rumunska a Bulharska.

"Komise vyzývá všechny členské země, aby české předsednictví plně podpořily," uvádí unijní exekutiva v čerstvě publikovaném hodnocení.

Pokud by rada požadovaný krok učinila, rozrostl by se Schengenský prostor na 29 zemí. Aktuálně jej tvoří 22 členských zemí EU a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Podle Evropské komise je přijetí nových členů v zájmu celé EU. "Zajistí to, že unie bude silnější, skrze posílenou ochranu naší společné vnější hranice a efektivní policejní spolupráci, bude více prosperovat, v důsledku eliminace ztrát času na hranicích a usnadnění kontaktů mezi lidmi a podniky, a bude atraktivnější, jelikož výrazně rozšíří největší sdílený prostor na světě bez vnitřních hraničních kontrol," uvádí unijní exekutiva.

Jak ovšem znovu ukázaly poslední týdny, kontroly na hranicích uvnitř Schengenu mohou být dočasně obnoveny. Kvůli zvýšeným počtům migrantů přicházejících do EU z Balkánu po této možnosti sáhlo také Česko, které v září zahájilo kontroly na hranici se Slovenskem. Čelí kvůli tomu obviněním Bratislavy, že nedodržuje schengenský kodex a bilaterální dohodu o vracení migrantů.

Související

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) schengen Chorvatsko Bulharsko Rumunsko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy