Evropská unie by měla do roku 2030 omezit celkovou konečnou spotřebu energie o 11,7 procenta proti hodnotám, které pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety. Shodli se na tom v noci na dnešek zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
Dojednali tak podmínky další ze série norem klimatického balíčku, jehož cílem je snížit produkci skleníkových plynů do konce desetiletí. Aby norma vstoupila v platnost, státy i europoslanci ji musejí ještě oficiálně potvrdit.
Směrnice o energetické účinnosti je součástí sady norem známé jako Fit for 55, jejímž cílem je omezit produkci skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Státy by na základě její dnes dohodnuté podoby měly od roku 2024 zvyšovat účinnost a dosahovat takových úspor, aby celková konečná spotřeba energie klesala průměrně o 1,49 procenta ročně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 0,8 procenta. Celkový nově dohodnutý cíl podle výpočtů unijních orgánů odpovídá úspoře energie získané ze 763 milionů tun ropy.
"Úspory energie jsou klíčovým krokem při záchraně planety. Evropané v uplynulých měsících dokázali, že jsou schopni a připraveni čelit této výzvě a náš průmysl dokázal, že zvládne optimalizovat využívání energie," uvedl k dohodě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Narážel tak na omezování spotřeby energie související zejména s inflací a ruskou invazí na Ukrajinu.
Nová pravidla počítají mimo jiné s výraznějším podílem veřejného sektoru na úsporách, zatímco velké podniky budou muset do svého provozu začlenit efektivní systém řídící jejich spotřebu energií. Členské státy dostanou za úkol prosazovat využívání lokálních zdrojů vytápění a chlazení ve městech nad 45.000 obyvatel.
Související
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
před 1 hodinou
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
před 2 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
před 2 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 3 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 3 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 4 hodinami
Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let
před 5 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 6 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 6 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 7 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 8 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.
Zdroj: Lucie Žáková