PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Pět procent HDP na obranu? Ptali jsme se v celé Evropě, tady jsou reakce

Česká ministryně obrany Jana Černochová má na pětiprocentní hranici jasný názor. „Hranice 5 % je bohužel nejen pro nás, ale i pro většinu členských států aliance v tuto chvíli vzdáleným milníkem. Jsem ale přesvědčena, že pro navyšování obranných výdajů musíme udělat maximum. Do obrany země investujeme hlavně sami kvůli sobě a kvůli bezpečí našich občanů,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.

Dále zdůraznila, že dvouprocentní investice jsou „podlaha, nikoliv strop“. „Výdaje na obranu musí nadále růst. Už dnes víme, že dvě procenta jednoduše nestačí! Splácíme enormní dluh za období, kdy předešlé vlády obranu nevnímaly jako prioritu. A zároveň čelíme stále se prohlubující bezpečnostní krizi. Dobře víme, že naše závazky v rámci Aliance se budou navyšovat a že 2 % HDP budou málo,“ zdůraznila.

Že třetina členských států NATO nesplňuje ani dvouprocentní hranici připomněl mluvčí slovenského resortu obrany Michal Bachratý. „V situaci, kdy je nevyhnutelné na Slovensku konsolidovat veřejné finance a podílí se na tom i resort obrany, to bez dalších ekonomických důsledků není reálné,“ nastínil.

Dlouhodobá vize to prý může být tehdy, kdy se bude nadále zhoršovat bezpečnostní situace ve světě. „Na prvním místě je ale zvyšování životní úrovně občanů a momentálně nám dvě procenta postačují, abychom modernizovali ozbrojené síly a zároveň podporovali i jiné sektory na vojensko-civilním rozhraní, jako například výstavba vojenské nemocnice v Prešově,“ poznamenal Bachratý.

Pro EuroZprávy.cz následně promluvilo také maďarské ministerstvo obrany. „Rozsah zvýšení současné směrnice NATO je předmětem budoucích jednání v rámci Aliance. I v případě, že by spojenci s navýšením souhlasili, má Maďarsko zájem na jeho postupném a udržitelném provádění,“ uvedlo ve svém prohlášení.

Německý kancléř Olaf Scholz se od Trumpova návrhu distancoval. „Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, spolkový rozpočet nedosahuje ani 500 miliard. To by bylo možné pouze za předpokladu masivního zvýšení daní nebo masivních škrtů v mnoha pro nás důležitých věcech,“ upozornil pro EuroZprávy.cz.

Německo podle něj ale dodrží cíl investic na obranu nejméně dvou procent HDP. „Garantuji, že budeme i nadále vydávat dvě procenta našeho hospodářského výkonu na obranu. Každý, kdo říká, že to není správná cesta, musí také říci, odkud se ty peníze vezmou,“ zdůraznil Scholz.

Východní státy NATO jsou k nápadu vstřícnější

Polsko s Trumpovým návrhem souhlasí. „Polsko je jednou z mála zemí NATO, která již plánuje výdaje na obranu na úrovni blízké 5 %, což je v současnosti 4,7 % HDP. V národním rozpočtu na rok 2025 jsme zajistili rekordní částku 124,3 miliardy zlotých, což je ve srovnání s rokem 2024 nárůst o 6,2 miliard,“ uvedl polský resort obrany pro EuroZprávy.cz.

„Spolu s výdaji Fondu na podporu ozbrojených sil (FWSZ) v roce 2025 dosáhnou výdaje na obranu 186,6 miliardy PLN, což je o 27,8 miliardy PLN více, než bylo plánováno v předchozím roce,“ dodalo ministerstvo.

Návrh není cizí ani Estonsku, jak pro EuroZprávy.cz potvrdila mluvčí tamního ministerstva obrany Tiia Falková. „Naprosto souhlasíme s tím, že evropské země musí více přispívat na obranu a bezpečnost – tento postoj sdílí Estonsko s USA již řadu let, a proto jsme zvýšili naše výdaje na obranu. V současné době naše výdaje na obranu dosahují 3,4 % a příští rok se budou blížit 4 %,“ shrnula.

„Důležité nakonec je, aby se spojenci na summitu v Haagu dohodli na výrazném zvýšení výdajů na obranu. Velmi si ceníme příspěvku USA k naší regionální bezpečnosti a podporujeme vedoucí úlohu USA v NATO i vojenskou pomoc Ukrajině,“ doplnila Falková.

Někteří vidí Trumpův návrh bledě

Kupříkladu Lucembursko je velmi kritické. „Potřebujeme vojenské schopnosti, ne abstraktní procenta. Zůstáváme odhodláni dodržet současný dvouprocentní cíl, který byl stanoven na summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023 a potvrzen ve Washingtonu v roce 2024 všemi spojenci. Úroveň ambicí je definována na základě konsensu mezi 32 členy Aliance,“ zdůraznil mluvčí tamního resortu obrany Michael Schuster.

Opatrná je také mluvčí norského ministerstva obrany Marita Isaksen Wangbergová. „Norsko splnilo závazek NATO vydávat v roce 2024 dvě procenta HDP na obranu. V roce 2025 činí náš odhad podílu výdajů na obranu na HDP 2,16 %. Prostřednictvím našeho dlouhodobého obranného plánu bude Norsko i nadále výrazně zvyšovat výdaje na obranu. Roční prognózy norského HDP jsou velmi pohyblivé. Nicméně vzhledem k současným prognózám nás to staví na cestu k dosažení tří procent před rokem 2036,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.