PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Pět procent HDP na obranu? Ptali jsme se v celé Evropě, tady jsou reakce

Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump se přednedávnem nechal slyšet, že by spojenci v Severoatlantické alianci měli investovat do obrany minimálně pět procent hrubého domácího produktu. EuroZprávy.cz se proto obrátily na více než desítku vlád evropských států NATO, aby sdělily, jaký na to mají náhled.

Česká ministryně obrany Jana Černochová má na pětiprocentní hranici jasný názor. „Hranice 5 % je bohužel nejen pro nás, ale i pro většinu členských států aliance v tuto chvíli vzdáleným milníkem. Jsem ale přesvědčena, že pro navyšování obranných výdajů musíme udělat maximum. Do obrany země investujeme hlavně sami kvůli sobě a kvůli bezpečí našich občanů,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.

Dále zdůraznila, že dvouprocentní investice jsou „podlaha, nikoliv strop“. „Výdaje na obranu musí nadále růst. Už dnes víme, že dvě procenta jednoduše nestačí! Splácíme enormní dluh za období, kdy předešlé vlády obranu nevnímaly jako prioritu. A zároveň čelíme stále se prohlubující bezpečnostní krizi. Dobře víme, že naše závazky v rámci Aliance se budou navyšovat a že 2 % HDP budou málo,“ zdůraznila.

Že třetina členských států NATO nesplňuje ani dvouprocentní hranici připomněl mluvčí slovenského resortu obrany Michal Bachratý. „V situaci, kdy je nevyhnutelné na Slovensku konsolidovat veřejné finance a podílí se na tom i resort obrany, to bez dalších ekonomických důsledků není reálné,“ nastínil.

Dlouhodobá vize to prý může být tehdy, kdy se bude nadále zhoršovat bezpečnostní situace ve světě. „Na prvním místě je ale zvyšování životní úrovně občanů a momentálně nám dvě procenta postačují, abychom modernizovali ozbrojené síly a zároveň podporovali i jiné sektory na vojensko-civilním rozhraní, jako například výstavba vojenské nemocnice v Prešově,“ poznamenal Bachratý.

Pro EuroZprávy.cz následně promluvilo také maďarské ministerstvo obrany. „Rozsah zvýšení současné směrnice NATO je předmětem budoucích jednání v rámci Aliance. I v případě, že by spojenci s navýšením souhlasili, má Maďarsko zájem na jeho postupném a udržitelném provádění,“ uvedlo ve svém prohlášení.

Německý kancléř Olaf Scholz se od Trumpova návrhu distancoval. „Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, spolkový rozpočet nedosahuje ani 500 miliard. To by bylo možné pouze za předpokladu masivního zvýšení daní nebo masivních škrtů v mnoha pro nás důležitých věcech,“ upozornil pro EuroZprávy.cz.

Německo podle něj ale dodrží cíl investic na obranu nejméně dvou procent HDP. „Garantuji, že budeme i nadále vydávat dvě procenta našeho hospodářského výkonu na obranu. Každý, kdo říká, že to není správná cesta, musí také říci, odkud se ty peníze vezmou,“ zdůraznil Scholz.

Východní státy NATO jsou k nápadu vstřícnější

Polsko s Trumpovým návrhem souhlasí. „Polsko je jednou z mála zemí NATO, která již plánuje výdaje na obranu na úrovni blízké 5 %, což je v současnosti 4,7 % HDP. V národním rozpočtu na rok 2025 jsme zajistili rekordní částku 124,3 miliardy zlotých, což je ve srovnání s rokem 2024 nárůst o 6,2 miliard,“ uvedl polský resort obrany pro EuroZprávy.cz.

„Spolu s výdaji Fondu na podporu ozbrojených sil (FWSZ) v roce 2025 dosáhnou výdaje na obranu 186,6 miliardy PLN, což je o 27,8 miliardy PLN více, než bylo plánováno v předchozím roce,“ dodalo ministerstvo.

Návrh není cizí ani Estonsku, jak pro EuroZprávy.cz potvrdila mluvčí tamního ministerstva obrany Tiia Falková. „Naprosto souhlasíme s tím, že evropské země musí více přispívat na obranu a bezpečnost – tento postoj sdílí Estonsko s USA již řadu let, a proto jsme zvýšili naše výdaje na obranu. V současné době naše výdaje na obranu dosahují 3,4 % a příští rok se budou blížit 4 %,“ shrnula.

„Důležité nakonec je, aby se spojenci na summitu v Haagu dohodli na výrazném zvýšení výdajů na obranu. Velmi si ceníme příspěvku USA k naší regionální bezpečnosti a podporujeme vedoucí úlohu USA v NATO i vojenskou pomoc Ukrajině,“ doplnila Falková.

Někteří vidí Trumpův návrh bledě

Kupříkladu Lucembursko je velmi kritické. „Potřebujeme vojenské schopnosti, ne abstraktní procenta. Zůstáváme odhodláni dodržet současný dvouprocentní cíl, který byl stanoven na summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023 a potvrzen ve Washingtonu v roce 2024 všemi spojenci. Úroveň ambicí je definována na základě konsensu mezi 32 členy Aliance,“ zdůraznil mluvčí tamního resortu obrany Michael Schuster.

Opatrná je také mluvčí norského ministerstva obrany Marita Isaksen Wangbergová. „Norsko splnilo závazek NATO vydávat v roce 2024 dvě procenta HDP na obranu. V roce 2025 činí náš odhad podílu výdajů na obranu na HDP 2,16 %. Prostřednictvím našeho dlouhodobého obranného plánu bude Norsko i nadále výrazně zvyšovat výdaje na obranu. Roční prognózy norského HDP jsou velmi pohyblivé. Nicméně vzhledem k současným prognózám nás to staví na cestu k dosažení tří procent před rokem 2036,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz. 

Související

V Praze proběhla tisková konference s českým astronautem Alešem Svobodou. (18.12.2024) Prohlédněte si galerii

Český astronaut Aleš Svoboda má za sebou první fázi výcviku

Český astronaut Aleš Svoboda se ve středu na tiskové konferenci v Praze podělil o zážitky z první fáze výcviku. Svoboda je prvním Čechem, který se tohoto výcviku účastní. Před dvěma lety si armádního pilota vybrala Evropská kosmická agentura (ESA). 

Více souvisejících

Jana Černochová Olaf Scholz NATO

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 19 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy