Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump se přednedávnem nechal slyšet, že by spojenci v Severoatlantické alianci měli investovat do obrany minimálně pět procent hrubého domácího produktu. EuroZprávy.cz se proto obrátily na více než desítku vlád evropských států NATO, aby sdělily, jaký na to mají náhled.
Česká ministryně obrany Jana Černochová má na pětiprocentní hranici jasný názor. „Hranice 5 % je bohužel nejen pro nás, ale i pro většinu členských států aliance v tuto chvíli vzdáleným milníkem. Jsem ale přesvědčena, že pro navyšování obranných výdajů musíme udělat maximum. Do obrany země investujeme hlavně sami kvůli sobě a kvůli bezpečí našich občanů,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.
Dále zdůraznila, že dvouprocentní investice jsou „podlaha, nikoliv strop“. „Výdaje na obranu musí nadále růst. Už dnes víme, že dvě procenta jednoduše nestačí! Splácíme enormní dluh za období, kdy předešlé vlády obranu nevnímaly jako prioritu. A zároveň čelíme stále se prohlubující bezpečnostní krizi. Dobře víme, že naše závazky v rámci Aliance se budou navyšovat a že 2 % HDP budou málo,“ zdůraznila.
Že třetina členských států NATO nesplňuje ani dvouprocentní hranici připomněl mluvčí slovenského resortu obrany Michal Bachratý. „V situaci, kdy je nevyhnutelné na Slovensku konsolidovat veřejné finance a podílí se na tom i resort obrany, to bez dalších ekonomických důsledků není reálné,“ nastínil.
Dlouhodobá vize to prý může být tehdy, kdy se bude nadále zhoršovat bezpečnostní situace ve světě. „Na prvním místě je ale zvyšování životní úrovně občanů a momentálně nám dvě procenta postačují, abychom modernizovali ozbrojené síly a zároveň podporovali i jiné sektory na vojensko-civilním rozhraní, jako například výstavba vojenské nemocnice v Prešově,“ poznamenal Bachratý.
Pro EuroZprávy.cz následně promluvilo také maďarské ministerstvo obrany. „Rozsah zvýšení současné směrnice NATO je předmětem budoucích jednání v rámci Aliance. I v případě, že by spojenci s navýšením souhlasili, má Maďarsko zájem na jeho postupném a udržitelném provádění,“ uvedlo ve svém prohlášení.
Německý kancléř Olaf Scholz se od Trumpova návrhu distancoval. „Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, spolkový rozpočet nedosahuje ani 500 miliard. To by bylo možné pouze za předpokladu masivního zvýšení daní nebo masivních škrtů v mnoha pro nás důležitých věcech,“ upozornil pro EuroZprávy.cz.
Německo podle něj ale dodrží cíl investic na obranu nejméně dvou procent HDP. „Garantuji, že budeme i nadále vydávat dvě procenta našeho hospodářského výkonu na obranu. Každý, kdo říká, že to není správná cesta, musí také říci, odkud se ty peníze vezmou,“ zdůraznil Scholz.
Východní státy NATO jsou k nápadu vstřícnější
Polsko s Trumpovým návrhem souhlasí. „Polsko je jednou z mála zemí NATO, která již plánuje výdaje na obranu na úrovni blízké 5 %, což je v současnosti 4,7 % HDP. V národním rozpočtu na rok 2025 jsme zajistili rekordní částku 124,3 miliardy zlotých, což je ve srovnání s rokem 2024 nárůst o 6,2 miliard,“ uvedl polský resort obrany pro EuroZprávy.cz.
„Spolu s výdaji Fondu na podporu ozbrojených sil (FWSZ) v roce 2025 dosáhnou výdaje na obranu 186,6 miliardy PLN, což je o 27,8 miliardy PLN více, než bylo plánováno v předchozím roce,“ dodalo ministerstvo.
Návrh není cizí ani Estonsku, jak pro EuroZprávy.cz potvrdila mluvčí tamního ministerstva obrany Tiia Falková. „Naprosto souhlasíme s tím, že evropské země musí více přispívat na obranu a bezpečnost – tento postoj sdílí Estonsko s USA již řadu let, a proto jsme zvýšili naše výdaje na obranu. V současné době naše výdaje na obranu dosahují 3,4 % a příští rok se budou blížit 4 %,“ shrnula.
„Důležité nakonec je, aby se spojenci na summitu v Haagu dohodli na výrazném zvýšení výdajů na obranu. Velmi si ceníme příspěvku USA k naší regionální bezpečnosti a podporujeme vedoucí úlohu USA v NATO i vojenskou pomoc Ukrajině,“ doplnila Falková.
Někteří vidí Trumpův návrh bledě
Kupříkladu Lucembursko je velmi kritické. „Potřebujeme vojenské schopnosti, ne abstraktní procenta. Zůstáváme odhodláni dodržet současný dvouprocentní cíl, který byl stanoven na summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023 a potvrzen ve Washingtonu v roce 2024 všemi spojenci. Úroveň ambicí je definována na základě konsensu mezi 32 členy Aliance,“ zdůraznil mluvčí tamního resortu obrany Michael Schuster.
Opatrná je také mluvčí norského ministerstva obrany Marita Isaksen Wangbergová. „Norsko splnilo závazek NATO vydávat v roce 2024 dvě procenta HDP na obranu. V roce 2025 činí náš odhad podílu výdajů na obranu na HDP 2,16 %. Prostřednictvím našeho dlouhodobého obranného plánu bude Norsko i nadále výrazně zvyšovat výdaje na obranu. Roční prognózy norského HDP jsou velmi pohyblivé. Nicméně vzhledem k současným prognózám nás to staví na cestu k dosažení tří procent před rokem 2036,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.
Související

Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Český astronaut Aleš Svoboda má za sebou první fázi výcviku
Jana Černochová , Olaf Scholz , NATO
Aktuálně se děje
před 3 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 19 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 2 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák