PŮVODNÍ ZPRÁVA | Expert exkluzivně pro EZ: Státy ICC mají pojištěné, že osobu se zatykačem skutečně zadrží. Jinak hrozí i sankce

Loni ICC vydal dosud bezprecedentní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Přináší to nepříjemnou povinnost pro 124 zemí, které od roku 1998 podepsaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu. „Všechny státy, které jsou stranami statutu ICC, mají zákonnou povinnost spolupracovat se soudem a vydávat mu osoby,“ uvedl Klamberg.

Řada států se pojistila, že se tak skutečně stane, pokud osoba, na níž je vydaný zatykač, do jejich země dorazí. „Mnoho států, které jsou stranami statutu ICC, zavedlo a změnilo své vnitrostátní právní předpisy tak, že jejich vnitrostátní orgány jsou povinny žádosti ICC plnit,“ upřesnil s tím, že zakročit může například policie.

Jako příklad Klamberg uvedl plánovanou návštěvu Putina v Jihoafrické republice z loňského roku, kde měl navštívit summit organizace BRICS. „Jihoafričtí politici ho nechtěli zatknout, pokud by na summit do JAR přijel, nicméně státní orgány a soudy byly podle jihoafrického práva povinny příkaz k zatčení od ICC realizovat. Proto Putin svou účast zrušil,“ vysvětlil.

Rovněž přiblížil, jak se členské státy ICC mohou chovat, pokud některý z nich rozhodnutí ICC neprovede. „Soud se může obrátit na Shromáždění smluvních států ICC. Jde o fórum pro státy, které jsou stranami statutu ICC, a mohou společně rozhodnout, zda a jakým způsobem budou rozhodnutí soudu vykonávat. To se může dít prostřednictvím sankcí a podobných opatření,“ vylíčil.

Tohoto mechanismu bylo využito například v roce 2013, kdy Čad ani Libye nespolupracovali ve věci vydání prezidenta Súdánu Omara al-Bašíra. ICC jej obvinil z kampaně masového zabíjení, znásilňování a drancování civilistů. Po převratu z roku 2019, který jej sesadil, zakročila až nová súdánská vláda a o rok později souhlasila s jeho vydáním. ICC v této věci rozhodnul, že „připomínky Čadské republiky nebudou zohledněny“ a předala případ Radě bezpečnosti OSN a Shromáždění smluvních států ICC.

Genocida nebo zločin proti lidskosti?

Klamberg považuje rozhodnutí ICC do jisté míry za účinné. „Putinovi a Lvové-Belové to ztížilo cestování,“ doplnil s odkazem na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Belovovou, na níž ICC vydal zatykač společně s Putinem.

Je ale opatrnější, pokud se jedná o obvinění z genocidy. „Myslím, že válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou vhodnější označení pro popis zločinů v těchto konfliktech. Genocida obsahuje vyšší práh, pokud je o úmysl, který se obtížně dokazuje,“ míní švédský expert.

„Nicméně někteří představitelé Ruska, Izraele a Hamásu učinili prohlášení, která by mohla podpořit obvinění z genocidy, z tohoto důvodu jsem méně kategorický v odpovědi ano nebo ne na tuto otázku, dodal.

V případě války mezi Izraelem a Hamásem ale prokurátor ICC nebude stíhat pouze izraelské chování. „Prokurátor ICC již požádal o zatčení tří vůdců Hamásu – Sinvara, al-Mastího a Haníji. Jinými slovy, prokurátor ICC vytvořil nebo vytváří případ proti vedoucím představitelům Hamásu,“ uzavřel Klamberg.