Finové zatkli neonacistického ruského bojovníka. Chtějí ho vydat Ukrajině

Evropská unie a Spojené státy na něj už v minulosti uvalily sankce. Zapojil se do bojů na Donbase mezi lety 2014 a 2015. Sankční seznamy vykazují i to, že má vazby na žoldnéře z Wagnerovy skupiny a mohl být i její součástí. S informacemi přišla finská MTV. 

Hlavní odpovědnost za síly Rusič přebral v během loňského roku po zranění bývalého velitele skupiny Alexeje Miltsakova v Charkově. „Policie požaduje prodloužení mužovy vazby za účelem usnadnění extradičního vyšetřování a vydání pachatele,“ uvedl finský Národní úřad pro vyšetřování (KRP) s tím, že o vydání muže požádala Ukrajina. 

Petrovskij žil několik let v Norsku, kde se mu dostalo pozornosti díky jeho vazbám na krajní pravici. Zapojil se například do činnosti krajně pravicové skupiny Vojáci Ódina. Oslo ho ale roku 2016 vyhostilo do Ruska coby bezpečnostní hrozbu. 

V minulosti se muž veřejně prohlásil za ruského nacionalistu a vlastence. Roku 2014 se připojil k separatistickým silám na východě na Ukrajině a přiznal svůj podíl na založení skupiny Rusič. 

Výskyt neonacistických bojovníků na ruské straně není ničím výjimečným. Jedním z nejznámějších je právě zraněný Miltsakov. „Nebudu zacházet do hloubky a říkat, že jsem nacionalista, vlastenec, imperialista a tak dále. Řeknu to na rovinu: jsem nacista,“ řekl muž na videu, o jehož existenci referoval nezávislý server RFE/RL. „Musíte pochopit, že když zabijete člověka, cítíte vzrušení z lovu. Jestli jste nikdy nebyl na lovu, měl byl jste to zkusit. Je to zajímavé,“ dodal. 

„Skutečnost, že ruští vojenští a političtí představitelé vítají neonacistické skupiny, zpochybňuje tvrzení Putina a jeho vlády, že jedním z hlavních motivů invaze je snaha o ‚denacifikaci‘ Ukrajiny,“ poznamenal německý deník Spiegel. 

Podobné hnutí existuje i na straně Ukrajiny – pluk Azov. „Azov, později začleněný do ukrajinské Národní gardy, zmírnil extremistickou rétoriku, ale zachoval si pověst hrozivé bojové jednotky,“ píše RFE/RL. 

„Ruští představitelé po léta využívali Azov i nacionalistické osobnosti 20. století, jako byl Stepan Bandera a další, k propagandistickým účelům, přičemž často překrucovali nebo zveličovali jejich názory a činy na podporu nepravdivého tvrzení, že Ukrajinu ovládají nebo ovládají neonacisté,“ dodává server.