Finsko se pustilo do stavby plotu na hranici s Ruskem. V pohraničí to budí pochybnosti

Ruská plnohodnotná válka proti Ukrajině od základu změnila bezpečnostní a obrannou politiku mnoha evropských zemí. Mezi nimi vyčnívá Švédsko a Finsko. Druhá jmenovaná země již vstoupila do Severoatlantické aliance, zatímco Stockholm teprve čeká na přislíbenou ratifikaci svého členství ze strany tureckého a maďarského parlamentu. 

Finská bezpečnost je v ohrožení. Ukázal to případ z dubna, kdy finské velvyslanectví v Moskvě obdrželo tři dopisy, z nichž jeden obsahoval bílý prášek. Francouzské velvyslanectví loni v prosinci pro změnu obdrželo zásilku se dvěma sklenicemi, které obsahovaly mrtvou myš a pavouka. 

Vstup Finska do NATO poukázal na jednotnost západních zemí, poukázal na to šéf Bílého domu Joe Biden. Podle něj se ruský prezident Vladimir Putin spletl, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí. „Mýlí se. Dnes jsme jednotnější než kdykoliv předtím,“ řekl americký prezident s tím, že se těší na přijetí Švédska. 

Přijetí Finska bylo nejrychlejší v novodobé historii NATO. Podle komentáře ukrajinské agentury Unian tato událost přímo neovlivní průběh ruské invaze. Šance na vstup samotné Ukrajiny do aliance se podle ukrajinských expertů objeví až po vítězství ve válce. Před Finskem naposledy do řad NATO vstoupila v březnu 2020 Severní Makedonie, a tři roky předtím ještě Černá Hora. 

Řešením má být plot

Nyní Finové museli ve své bezpečnosti pokročit ještě dál – staví dvousetkilometrový plot. Nezávislý ruský server Meduza, který působí z lotyšského exilu, informoval o téměř 17 tisíci občanech ruské národnosti, kteří prchli ze své vlasti v důsledku Putinem vyhlášené částečné mobilizace v září loňského roku. Tehdy začaly panovat obavy z možných neoprávněných přechodů hranic či v horším případě z uměle vytvořené uprchlické krize. 

Finsko opustilo svou vojenskou neutralitu, vstoupilo do NATO a hranice mezi Aliancí a Ruskou federací se tak prodloužila o 1340 kilometrů. „Doby, kdy byly dobré sousedské vztahy mezi Finskem a Ruskem hodnoceny pozitivně, jsou pryč. Podle Moskvy je Finsko nepřátelská země, součást tohoto ‚kolektivního Západu‘, jehož projevem zla je NATO,“ vylíčil finský diplomat Heli Hautala. 

„Toto je zcela nová situace ve finské zahraniční a bezpečnostní politice,“ zdůraznil. Rusové začátkem července spustili další diplomatické kroky. Ruské ministerstvo zahraničí 6. července oznámilo vyhoštění šesti finských diplomatů a uzavření finského konzulátu v Petrohradu. Krok je reciproční, Finové v červnu vyhostili devět ruských diplomatů pro podezření ze špionáže. 

Už v létě 2022 finský parlament upravil zákon o pohraniční stráži. Ten umožňuje stavbu plotů ve finském pohraničním pásmu. „Jde o to, abychom byli schopni zajistit, aby byla hranice dobře kontrolována, a my můžeme preventivně ovlivnit situace, které mohou nastat,“ vysvětlila tehdejší premiérka Sanna Marinová. 

„Hraniční plot by nevznikl bez tohoto nového ruského útoku na Ukrajinu. Byl to velký šok pro Finy, pro vztahy Finska s Ruskem. Je to jasná reakce Finska na tuto změněnou situaci,“ podotkl diplomat Hautala. 

Podle zprávy zveřejněné britskou stanicí BBC má plot měřit asi 200 kilometrů. Místní obyvatelé s touto stavbou nejsou úplně spokojení. „Mohlo by to potenciálně zabránit velkým davům lidí. Ale na druhou stanu, má to nějaký přínos? Zvlášť, když je plot relativně krátký,“ ptala se obyvatelka pohraničního města Imatra. 

„Toto je pro Finsko morální symbol, ale není z toho, abych tak řekla, téměř žádný užitek,“ doplnila ženu její kamarádka. „Někteří politici v Helsinkách se rozhodli, že plot je potřeba, a pak ho začali stavět. Těch, kdo žijí v malých městech, se na nic neptali,“ pokračoval další z obyvatel. 

Rusové v tuto chvíli nesmějí vstoupit na finské území ani prostřednictvím schengenského víza, Helsinky to zakázaly na konci září loňského roku.