Francouzi dál hledají pachatele sabotáží, které narušily úvod olympiády. Tušení ale mají

Francouzským úřadům se stále nepodařilo zadržet strůjce žhářských útoků, které ochromily železniční dopravu v den zahájení letních olympijských her v Paříži. Podle expertů je extrémně těžké pachatele vypátrat, protože za útokem pravděpodobně stojí některé z levicových anarchistických hnutí, která nemají zájem o vytvoření veřejné známosti, nýbrž o narušení chodu státu. 

Francouzské úřady stále vyšetřují útoky na železniční infrastrukturu ze dne zahájení letních olympijských her v Paříži. Několik nádraží v Paříži se tehdy stalo terčem žhářských útoků zaměřených na železniční infrastrukturu. Tyto útoky výrazně narušily provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí.

Téměř čtrnáct dní po útocích ale nedošlo k žádnému zatčení a podezřelí ani nebyli veřejně identifikováni. Podobné případy jsou neobvyklé a „notoricky obtížně řešitelné“, jak píše americký list New York Times. 

Zodpovědné úřady ještě nevyloučily žádné možnosti, včetně zahraničního vměšování. Podezření ale mají na krajní levici, kterou označují jako „ultralevici“. Jde o antikapitalistické skupiny snažící se o narušení chodu státu. „Železniční sabotáže jsou pro tyto skupiny tradiční metodou činnosti,“ přiblížil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. 

Souhlasí s ním francouzská zpravodajská služba. Ultralevicové skupiny se často zaměřují na žhářství. „Pravidelně zahajují kampaně zaměřené především na energetickou a telekomunikační infrastrukturu,“ popsala služba. 

Růst podobných skupin ale v loňské zprávě popřel Europol. „Počet zatčených za levicové a anarchistické extremistické činy není obecně příliš vysoký,“ uvedla eurounijní agentura pro spolupráci v oblasti prosazování práva. 

Ale právě útok z úplného začátku olympijských her nese známky „vzbouřených aktivistů“, varují experti. Potvrzuje to e-mail zaslaný mimo jiné listu NY Times a dalším mediálním organizacím. Jeho odesílatel tvrdil, že cílem bylo narušit olympijské hry, které označil za „oslavu nacionalismu a zkušební polygon pro masovou politickou akci, která ukazuje, jak si státy podmaňují obyvatelstvo“. 

„Železnice nejsou neškodnou infrastrukturou. Vždy byly prostředkem kolonizace nových území, předpokladem jejich devastace a hotovou cestou pro rozšíření kapitalismu a státní kontroly,“ stálo v e-mailu. 

Experti souhlasí s tím, že za útokem mohla stát levicová anarchistická skupina. „Je těžké s jistotou určit, kdo za útoky stojí. Když se podíváte na nedávnou historii tvrzení, která přicházejí po akcích tohoto druhu, často za nimi stojí povstalecké anarchistické hnutí,“ vysvětlil francouzský expert na terorismus Victor Cachard. 

Podle něj útok na železniční systémy a telekomunikační sítě „vyžaduje nejméně energie pro co největší účinnost“. Jak doplnil list NY Times, francouzský železniční systém je příliš rozsáhlý na to, aby mohl být zcela bezpečný a centralizovaný.

Francouzské železniční a telekomunikační sítě se měsíčně stanou terčem desítek drobných vandalských nebo sabotážních činů. „Existuje ochota posunout hranice, jednat nikoli proti lidským životům, ale proti infrastruktuře. V historii vidíte, že sabotáže se stupňují, když stát nereaguje na tradiční způsoby jednání,“ poznamenal Cachard.

Tyto akce mají podle výzkumníka Thomase Dekeysera z Aberystwythsé univerzity ve Walesu jasnou motivaci. „Cílem sabotáží je frustrovat stát a vyslat signál dalším skupinám s podobnými nápady,“ podotkl.

Historik Aurélien Dubuisson zdůraznil, že označení „ultralevice“ je od francouzských úřadů nedostatečné. „Je to tak trochu všezahrnující termín. Označení ultralevice se stalo politickým a mediálním výrazem pro téměř cokoli na levici, co zahrnuje používání nezákonných praktik, ať už násilných nebo nenásilných, v politickém rámci,“ míní. 

Obdobný případ se odehrál v březnu v Německu. Někdo založil požár na sloupu vysokého napětí a přerušil dodávku elektřiny do montážního závodu společnosti Tesla. K útoku se přihlásila skupina, která je součástí antifašistického hnutí. „Nechtějí na sebe upozorňovat, ale zaměřují se na akci a zranitelnost infrastruktur,“ uvedl Dekeyser.

Ani tehdy úřady nikoho nezadržely. „Nemají zájem budovat si platformu, ze které by mohli mluvit,“ uzavřel velšský expert.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.
Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

Více souvisejících

Francie Policie Francie Vlaky

Aktuálně se děje

před 55 minutami

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 2 hodinami

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 3 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 6 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy