Francouzi dál hledají pachatele sabotáží, které narušily úvod olympiády. Tušení ale mají

Francouzským úřadům se stále nepodařilo zadržet strůjce žhářských útoků, které ochromily železniční dopravu v den zahájení letních olympijských her v Paříži. Podle expertů je extrémně těžké pachatele vypátrat, protože za útokem pravděpodobně stojí některé z levicových anarchistických hnutí, která nemají zájem o vytvoření veřejné známosti, nýbrž o narušení chodu státu. 

Francouzské úřady stále vyšetřují útoky na železniční infrastrukturu ze dne zahájení letních olympijských her v Paříži. Několik nádraží v Paříži se tehdy stalo terčem žhářských útoků zaměřených na železniční infrastrukturu. Tyto útoky výrazně narušily provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí.

Téměř čtrnáct dní po útocích ale nedošlo k žádnému zatčení a podezřelí ani nebyli veřejně identifikováni. Podobné případy jsou neobvyklé a „notoricky obtížně řešitelné“, jak píše americký list New York Times. 

Zodpovědné úřady ještě nevyloučily žádné možnosti, včetně zahraničního vměšování. Podezření ale mají na krajní levici, kterou označují jako „ultralevici“. Jde o antikapitalistické skupiny snažící se o narušení chodu státu. „Železniční sabotáže jsou pro tyto skupiny tradiční metodou činnosti,“ přiblížil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. 

Souhlasí s ním francouzská zpravodajská služba. Ultralevicové skupiny se často zaměřují na žhářství. „Pravidelně zahajují kampaně zaměřené především na energetickou a telekomunikační infrastrukturu,“ popsala služba. 

Růst podobných skupin ale v loňské zprávě popřel Europol. „Počet zatčených za levicové a anarchistické extremistické činy není obecně příliš vysoký,“ uvedla eurounijní agentura pro spolupráci v oblasti prosazování práva. 

Ale právě útok z úplného začátku olympijských her nese známky „vzbouřených aktivistů“, varují experti. Potvrzuje to e-mail zaslaný mimo jiné listu NY Times a dalším mediálním organizacím. Jeho odesílatel tvrdil, že cílem bylo narušit olympijské hry, které označil za „oslavu nacionalismu a zkušební polygon pro masovou politickou akci, která ukazuje, jak si státy podmaňují obyvatelstvo“. 

„Železnice nejsou neškodnou infrastrukturou. Vždy byly prostředkem kolonizace nových území, předpokladem jejich devastace a hotovou cestou pro rozšíření kapitalismu a státní kontroly,“ stálo v e-mailu. 

Experti souhlasí s tím, že za útokem mohla stát levicová anarchistická skupina. „Je těžké s jistotou určit, kdo za útoky stojí. Když se podíváte na nedávnou historii tvrzení, která přicházejí po akcích tohoto druhu, často za nimi stojí povstalecké anarchistické hnutí,“ vysvětlil francouzský expert na terorismus Victor Cachard. 

Podle něj útok na železniční systémy a telekomunikační sítě „vyžaduje nejméně energie pro co největší účinnost“. Jak doplnil list NY Times, francouzský železniční systém je příliš rozsáhlý na to, aby mohl být zcela bezpečný a centralizovaný.

Francouzské železniční a telekomunikační sítě se měsíčně stanou terčem desítek drobných vandalských nebo sabotážních činů. „Existuje ochota posunout hranice, jednat nikoli proti lidským životům, ale proti infrastruktuře. V historii vidíte, že sabotáže se stupňují, když stát nereaguje na tradiční způsoby jednání,“ poznamenal Cachard.

Tyto akce mají podle výzkumníka Thomase Dekeysera z Aberystwythsé univerzity ve Walesu jasnou motivaci. „Cílem sabotáží je frustrovat stát a vyslat signál dalším skupinám s podobnými nápady,“ podotkl.

Historik Aurélien Dubuisson zdůraznil, že označení „ultralevice“ je od francouzských úřadů nedostatečné. „Je to tak trochu všezahrnující termín. Označení ultralevice se stalo politickým a mediálním výrazem pro téměř cokoli na levici, co zahrnuje používání nezákonných praktik, ať už násilných nebo nenásilných, v politickém rámci,“ míní. 

Obdobný případ se odehrál v březnu v Německu. Někdo založil požár na sloupu vysokého napětí a přerušil dodávku elektřiny do montážního závodu společnosti Tesla. K útoku se přihlásila skupina, která je součástí antifašistického hnutí. „Nechtějí na sebe upozorňovat, ale zaměřují se na akci a zranitelnost infrastruktur,“ uvedl Dekeyser.

Ani tehdy úřady nikoho nezadržely. „Nemají zájem budovat si platformu, ze které by mohli mluvit,“ uzavřel velšský expert.

Související

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

Více souvisejících

Francie Policie Francie Vlaky

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 54 minutami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 1 hodinou

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 2 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 5 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 5 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy