Francouzským úřadům se stále nepodařilo zadržet strůjce žhářských útoků, které ochromily železniční dopravu v den zahájení letních olympijských her v Paříži. Podle expertů je extrémně těžké pachatele vypátrat, protože za útokem pravděpodobně stojí některé z levicových anarchistických hnutí, která nemají zájem o vytvoření veřejné známosti, nýbrž o narušení chodu státu.
Francouzské úřady stále vyšetřují útoky na železniční infrastrukturu ze dne zahájení letních olympijských her v Paříži. Několik nádraží v Paříži se tehdy stalo terčem žhářských útoků zaměřených na železniční infrastrukturu. Tyto útoky výrazně narušily provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí.
Téměř čtrnáct dní po útocích ale nedošlo k žádnému zatčení a podezřelí ani nebyli veřejně identifikováni. Podobné případy jsou neobvyklé a „notoricky obtížně řešitelné“, jak píše americký list New York Times.
Zodpovědné úřady ještě nevyloučily žádné možnosti, včetně zahraničního vměšování. Podezření ale mají na krajní levici, kterou označují jako „ultralevici“. Jde o antikapitalistické skupiny snažící se o narušení chodu státu. „Železniční sabotáže jsou pro tyto skupiny tradiční metodou činnosti,“ přiblížil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.
Souhlasí s ním francouzská zpravodajská služba. Ultralevicové skupiny se často zaměřují na žhářství. „Pravidelně zahajují kampaně zaměřené především na energetickou a telekomunikační infrastrukturu,“ popsala služba.
Růst podobných skupin ale v loňské zprávě popřel Europol. „Počet zatčených za levicové a anarchistické extremistické činy není obecně příliš vysoký,“ uvedla eurounijní agentura pro spolupráci v oblasti prosazování práva.
Ale právě útok z úplného začátku olympijských her nese známky „vzbouřených aktivistů“, varují experti. Potvrzuje to e-mail zaslaný mimo jiné listu NY Times a dalším mediálním organizacím. Jeho odesílatel tvrdil, že cílem bylo narušit olympijské hry, které označil za „oslavu nacionalismu a zkušební polygon pro masovou politickou akci, která ukazuje, jak si státy podmaňují obyvatelstvo“.
„Železnice nejsou neškodnou infrastrukturou. Vždy byly prostředkem kolonizace nových území, předpokladem jejich devastace a hotovou cestou pro rozšíření kapitalismu a státní kontroly,“ stálo v e-mailu.
Experti souhlasí s tím, že za útokem mohla stát levicová anarchistická skupina. „Je těžké s jistotou určit, kdo za útoky stojí. Když se podíváte na nedávnou historii tvrzení, která přicházejí po akcích tohoto druhu, často za nimi stojí povstalecké anarchistické hnutí,“ vysvětlil francouzský expert na terorismus Victor Cachard.
Podle něj útok na železniční systémy a telekomunikační sítě „vyžaduje nejméně energie pro co největší účinnost“. Jak doplnil list NY Times, francouzský železniční systém je příliš rozsáhlý na to, aby mohl být zcela bezpečný a centralizovaný.
Francouzské železniční a telekomunikační sítě se měsíčně stanou terčem desítek drobných vandalských nebo sabotážních činů. „Existuje ochota posunout hranice, jednat nikoli proti lidským životům, ale proti infrastruktuře. V historii vidíte, že sabotáže se stupňují, když stát nereaguje na tradiční způsoby jednání,“ poznamenal Cachard.
Tyto akce mají podle výzkumníka Thomase Dekeysera z Aberystwythsé univerzity ve Walesu jasnou motivaci. „Cílem sabotáží je frustrovat stát a vyslat signál dalším skupinám s podobnými nápady,“ podotkl.
Historik Aurélien Dubuisson zdůraznil, že označení „ultralevice“ je od francouzských úřadů nedostatečné. „Je to tak trochu všezahrnující termín. Označení ultralevice se stalo politickým a mediálním výrazem pro téměř cokoli na levici, co zahrnuje používání nezákonných praktik, ať už násilných nebo nenásilných, v politickém rámci,“ míní.
Obdobný případ se odehrál v březnu v Německu. Někdo založil požár na sloupu vysokého napětí a přerušil dodávku elektřiny do montážního závodu společnosti Tesla. K útoku se přihlásila skupina, která je součástí antifašistického hnutí. „Nechtějí na sebe upozorňovat, ale zaměřují se na akci a zranitelnost infrastruktur,“ uvedl Dekeyser.
Ani tehdy úřady nikoho nezadržely. „Nemají zájem budovat si platformu, ze které by mohli mluvit,“ uzavřel velšský expert.
Související
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
Francie , Policie Francie , Vlaky
Aktuálně se děje
před 55 minutami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 2 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 4 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 5 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 6 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Zdroj: Libor Novák