Velitel vojenského křídla hnutí Hamás v Pásmu Gazy vyjádřil nesouhlas s novým americkým návrhem na příměří, a to navzdory tomu, že Izrael plán prezidenta Trumpa již akceptoval. Vyjednavači se spojili s Izz al-Din al-Haddadem, který má za to, že plán má Hamás zlikvidovat bez ohledu na to, zda ho přijme, či odmítne. Z toho důvodu je pevně rozhodnut v boji pokračovat.
Dohoda Donalda Trumpa, která má válku ukončit, čítá dvacet bodů a mimo jiné požaduje, aby se Hamás odzbrojil a nehrál do budoucna žádnou roli ve správě Gazy. Zatímco část politického vedení Hamásu v Kataru by s plánem s jistými úpravami souhlasila, jejich vliv je omezený, protože nemají kontrolu nad rukojmími. Předpokládá se, že v zajetí zůstává 48 rukojmích, z nichž přibližně 20 je naživu.
Pro některé členy Hamásu představuje problém požadavek, aby všech zbývajících rukojmích propustili během prvních 72 hodin příměří. Tím by ztratili svůj hlavní vyjednávací prostředek. I přes Trumpovu záruku, že Izrael dodrží podmínky dohody, panuje v hnutí velká nedůvěra, že Izrael po obdržení rukojmích neobnoví vojenské operace. To je umocněno i nedávným izraelským pokusem o atentát na vedení Hamásu v katarské Dauhá, který byl v rozporu s dohodou s USA.
Návrh také hovoří o rozmístění „dočasné Mezinárodní stabilizační síly“ tvořené Spojenými státy a arabskými státy, což někteří vůdci Hamásu vnímají jako novou formu okupace. Dalším sporným bodem by mohla být mapa postupného stahování izraelských vojsk, kterou Trumpova administrativa sdílela. Ta totiž ukazuje takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“ podél hranic Gazy s Egyptem a Izraelem. Způsob správy této zóny není jasný, ale jakákoliv izraelská účast by pravděpodobně vyvolala nesouhlas.
Od schválení plánu v pondělí večer se zdá, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu některé podmínky zpochybňuje. Ve videu zveřejněném na sociální síti X trval na tom, že izraelská armáda bude moci zůstat v částech Gazy a že Izrael bude „silou vzdorovat“ palestinskému státu.
To je v rozporu s americkým rámcem, který stanovuje úplné stažení izraelských sil, s výjimkou bezpečnostní přítomnosti po obvodu, dokud nebude Gaza řádně zabezpečena proti jakékoli obnovené teroristické hrozbě. Plán rovněž hovoří o „důvěryhodné cestě k palestinskému sebeurčení a státnosti“ po jeho dokončení. Hamás dříve prohlásil, že se neodzbrojí, dokud nebude zřízen suverénní palestinský stát.
Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Gaze po útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023. Při tomto útoku bylo zabito přibližně 1200 lidí a 251 dalších uneseno. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je řízeno Hamásem, zemřelo v důsledku izraelských útoků od té doby nejméně 66 225 osob.
Související
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
Hamás volí nového vůdce. Hlasuje se v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu i v zahraničí
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák