Humanitární konvoj se zdravotnickým materiálem se stal v Gaze terčem útoku

Konvoj pěti kamionů a dvou vozů Červeného kříže čelil palbě, když převážel zásoby do zdravotnických zařízení, uvedl MVČK v prohlášení. Poškozeny jsou dva kamiony a jeden ze řidičů utrpěl zranění. V prohlášení se neuvádí, kdo na konvoj střílel.

Po incidentu konvoj změnil svou trasu a zdravotnický materiál dodal do nemocnice Šifá, informoval MVČK. Červený kříž následně doprovázel šest sanitek s vážně zraněnými pacienty k průchodu Rafah na hranicích s Egyptem.

"Tohle nejsou podmínky, za kterých může humanitární personál pracovat. Zajištění toho, aby se životně důležitá pomoc dostala do zdravotnických zařízení, je zákonnou povinností podle mezinárodního humanitárního práva," řekl představitel delegace MVČK v Gaze William Schomburg .

K poslednímu podobnému incidentu došlo minulý týden, kdy v pátek zdravotnické úřady řízené Hamásem oznámily útok izraelské armády na sanitku. Nejméně 15 lidí bylo zabito a 50 dalších zraněno a záběry z místa ukázaly nejméně tucet zakrvácených obětí rozházených po zemi poblíž sanitky. 

Izrael uvedl, že cílil na sanitku, protože ji používal Hamás. Vyplývá to z prohlášení Izraelských obranných sil (IDF). "Letadlo IDF zasáhlo sanitku, kterou síly identifikovaly jako používanou teroristickou buňkou Hamasu v těsné blízkosti jejich pozice v bojové zóně," uvádí podle CNN.

"Při útoku bylo zabito několik teroristických agentů Hamasu... Máme informace, které dokazují, že operační metodou Hamasu je převážet teroristické agenty a zbraně v sanitkách," stojí v prohlášení.

Zásah sanitky přiměl generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, aby zopakoval své výzvy k zastavení palby v Gaze, což Izrael odmítá. "Jsem zděšen útokem v Gaze na konvoj sanitek před nemocnicí Al Shifa," uvedl Guterres v prohlášení.

"Obrazy těl poházených na ulici před nemocnicí jsou děsivé. Nezapomínám na teroristické útoky spáchané v Izraeli Hamásem a na zabíjení, mrzačení a únosy, včetně žen a dětí. Všichni rukojmí zadržovaní v Gaze musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni," dodal.

Guterres už ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.

Guterres také vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval .

Osobně také navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy a přivítal, že o minulém víkendu začala přes Rafah proudit do Gazy humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.

Šéf OSN zároveň zopakoval výzvu k okamžitému humanitárnímu příměří, jehož cílem je zmírnit utrpení, usnadnit a zajistit poskytování pomoci a umožnit propuštění rukojmí. Izrael v reakci na postoj Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN. Uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi.

"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda následně podnikla pozemní invazi do Gazy a už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."