Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák

Podle nejnovějších informací amerického portálu Axios, odvolávajícího se na izraelské tajné služby, se Írán připravuje v nadcházejících dnech zahájit útok na Izrael z území Iráku.

Útok by mohl být spuštěn ještě před americkými prezidentskými volbami, které proběhnou 5. listopadu. Cílem Teheránu je podle Axiosu využít irácké území a proiránské milice, aby se vyhnul dalšímu přímému izraelskému úderu na své strategické cíle.

V očekávaném útoku má Írán podle zdrojů nasadit velké množství dronů a balistických raket, čímž by mohl způsobit výrazné škody. Tento krok následuje po sérii eskalujících akcí mezi oběma státy – 26. října izraelská letadla zaútočila na továrny na rakety a další cíle poblíž Teheránu a na západě Íránu. Izraelský zásah byl odpovědí na předchozí íránský útok, při kterém bylo 1. října vypáleno více než 200 raket na Izrael.

Na izraelskou odvetu reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí s tím, že Teherán je připraven bránit se „všemi dostupnými prostředky“. Izraelské i americké tajné služby nadále situaci bedlivě sledují, přičemž varují, že riziko přímého střetu mezi Íránem a Izraelem je vyšší než kdy dříve.

Provedení útoku z území Iráku by mohlo představovat strategický krok, jehož cílem je minimalizovat reakci Izraele na samotný Írán. Podle Axiosu by tento útok mohl vést k dalšímu vyostření konfliktu, přičemž termín útoku, načasovaný těsně před volbami v USA, může být pokusem ovlivnit mezinárodní pozornost i politickou reakci. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.

Netanjahu své prohlášení učinil při závěrečném ceremoniálu izraelského důstojnického kurzu, kde zdůraznil nutnost dohody s Libanonem, která by eliminovala hrozbu proíránského Hizballáhu. Odvolal se i na rezoluci OSN č. 1701, která sice stanovuje pravidla pro klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem, avšak podle Netanjahua má skutečný dopad pouze schopnost Izraele zajistit jeho bezpečnost.

Premiér se vyjádřil také k více než rok trvajícímu konfliktu v palestinském Pásmu Gazy, kde stanovil jasné cíle izraelské armády: zničit vojenskou sílu Hamásu, osvobodit rukojmí a eliminovat potenciální hrozby pro izraelský stát. Pro Izraelce evakuované kvůli konfliktu se Netanjahu zavázal zajistit bezpečný návrat.

„Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice – Írán,“ pronesl Netanjahu v narážce na snahu o změnu rovnováhy moci na Blízkém východě. Připomněl také své dřívější vyjádření o plánu změnit strategickou realitu v regionu, což podle něj nyní přináší výsledky.

V rámci strategického posílení izraelská armáda zřídila nové útvary ve vzdušných a rozvědných složkách, zaměřené na Írán. Izrael doufá, že nové jednotky umožní efektivně provádět opakované operace proti íránským cílům.

Izraelské letectvo podle informací TOI minulou sobotu provedlo masivní útok, při kterém přes 100 letadel narušilo klíčové systémy protivzdušné obrany Íránu. Podle izraelské armády tento úder nejen eliminoval bezprostřední hrozbu, ale oslabuje íránské kapacity pro produkci balistických raket.

Související

Írán, ilustrační foto Analýza

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

Více souvisejících

Írán Armáda Írán Izrael Irák

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 8 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 10 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 10 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy