Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák

Podle nejnovějších informací amerického portálu Axios, odvolávajícího se na izraelské tajné služby, se Írán připravuje v nadcházejících dnech zahájit útok na Izrael z území Iráku.

Útok by mohl být spuštěn ještě před americkými prezidentskými volbami, které proběhnou 5. listopadu. Cílem Teheránu je podle Axiosu využít irácké území a proiránské milice, aby se vyhnul dalšímu přímému izraelskému úderu na své strategické cíle.

V očekávaném útoku má Írán podle zdrojů nasadit velké množství dronů a balistických raket, čímž by mohl způsobit výrazné škody. Tento krok následuje po sérii eskalujících akcí mezi oběma státy – 26. října izraelská letadla zaútočila na továrny na rakety a další cíle poblíž Teheránu a na západě Íránu. Izraelský zásah byl odpovědí na předchozí íránský útok, při kterém bylo 1. října vypáleno více než 200 raket na Izrael.

Na izraelskou odvetu reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí s tím, že Teherán je připraven bránit se „všemi dostupnými prostředky“. Izraelské i americké tajné služby nadále situaci bedlivě sledují, přičemž varují, že riziko přímého střetu mezi Íránem a Izraelem je vyšší než kdy dříve.

Provedení útoku z území Iráku by mohlo představovat strategický krok, jehož cílem je minimalizovat reakci Izraele na samotný Írán. Podle Axiosu by tento útok mohl vést k dalšímu vyostření konfliktu, přičemž termín útoku, načasovaný těsně před volbami v USA, může být pokusem ovlivnit mezinárodní pozornost i politickou reakci. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.

Netanjahu své prohlášení učinil při závěrečném ceremoniálu izraelského důstojnického kurzu, kde zdůraznil nutnost dohody s Libanonem, která by eliminovala hrozbu proíránského Hizballáhu. Odvolal se i na rezoluci OSN č. 1701, která sice stanovuje pravidla pro klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem, avšak podle Netanjahua má skutečný dopad pouze schopnost Izraele zajistit jeho bezpečnost.

Premiér se vyjádřil také k více než rok trvajícímu konfliktu v palestinském Pásmu Gazy, kde stanovil jasné cíle izraelské armády: zničit vojenskou sílu Hamásu, osvobodit rukojmí a eliminovat potenciální hrozby pro izraelský stát. Pro Izraelce evakuované kvůli konfliktu se Netanjahu zavázal zajistit bezpečný návrat.

„Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice – Írán,“ pronesl Netanjahu v narážce na snahu o změnu rovnováhy moci na Blízkém východě. Připomněl také své dřívější vyjádření o plánu změnit strategickou realitu v regionu, což podle něj nyní přináší výsledky.

V rámci strategického posílení izraelská armáda zřídila nové útvary ve vzdušných a rozvědných složkách, zaměřené na Írán. Izrael doufá, že nové jednotky umožní efektivně provádět opakované operace proti íránským cílům.

Izraelské letectvo podle informací TOI minulou sobotu provedlo masivní útok, při kterém přes 100 letadel narušilo klíčové systémy protivzdušné obrany Íránu. Podle izraelské armády tento úder nejen eliminoval bezprostřední hrozbu, ale oslabuje íránské kapacity pro produkci balistických raket.

Související

Gökhan Bacik

Pád Asada jako jeden z největších ruských neúspěchů. Expert pro EZ řekl, co teď Sýrii čeká

Sýrii po pádu režimu dosavadního autoritářského prezidenta Bašára Asada nečeká nic jednoduchého. Podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého se do procesu změny režimu musí zapojit mezinárodní prostředí a pokusí se ho ovlivnit i aktéři jako Turecko nebo Izrael. Pád Asada označil za jeden z největších neúspěchů ruské geopolitiky. 
Eva Taterová

Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán

Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.

Více souvisejících

Írán Armáda Írán Izrael Irák

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 1 hodinou

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 2 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy