Izrael a Hamás se dohodly na příměří v Pásmu Gazy

Izrael a Hamás se dohodly na první fázi příměří, která má ukončit válku v Gaze Donald Trump oznamuje, že všechna rukojmí budou propuštěna „velmi brzy“ a Izrael stáhne své jednotky na dohodnutou linii

Izrael a Hamás se dohodly na počáteční fázi „mírového plánu“ v Gaze, čímž dojde k zastavení nepřátelství na zničeném území. Tato dohoda představuje největší naději na definitivní konec krvavého dvouletého konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů, destabilizoval velkou část Blízkého východu a vyvolal protesty po celém světě.

Dohodu oznámil prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Uvedl, že všechna rukojmí držená v Gaze budou brzy propuštěna a Izrael v rámci prvního kroku ke „Silnému, Trvalému a Věčnému Míru“ stáhne své jednotky na dohodnutou linii. Hamás ve čtvrtek potvrdil přijetí návrhu amerického prezidenta a dohodu, která zahrnuje stažení Izraele z enklávy a výměnu rukojmích za vězně.

Mezi Palestinci v Gaze i Izraelci zavládla oslavná nálada, i když si jen málokdo nepřipomněl, že dva předchozí pokusy o ukončení války neuspěly. Dvacet rukojmích, kteří jsou stále považováni za živé, by mohlo být propuštěno již tento víkend. Zdroje naznačují, že by mohlo být z izraelských věznic propuštěno až 1700 palestinských vězňů do 72 hodin od podpisu dohody, k němuž má dojít ve čtvrtek.

Hamás vyzval Trumpa a garantující státy, aby zajistily plné dodržování příměří Izraelem. V rozhovoru koncem středy Trump prohlásil, že věří, že se rukojmí „vrátí“ v pondělí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na oznámení reagoval slovy, že je to „skvělý den pro Izrael“.

Netanjahu dohodu označil za diplomatický úspěch a národní a morální vítězství pro stát Izrael. Zdůraznil, že od začátku dal jasně najevo, že neustanou, dokud se nevrátí všichni rukojmí a nebudou dosaženy všechny cíle. Izraelský bezpečnostní kabinet se sejde ve čtvrtek, aby schválil propuštění palestinských vězňů, přičemž i přes odpor krajně pravicových členů vládnoucí koalice se neočekává, že by ho odmítl.

V Tel Avivu se rodiny rukojmích a jejich příznivci shromáždili brzy ráno na „náměstí rukojmích“ a začali skandovat „Nobelova cena pro Trumpa“. Někteří otevřeli láhev šampaňského, jásali a objímali se s dříve propuštěnými rukojmími, přičemž náměstí se stále plnilo Izraelci. Palestinci v Gaze reagovali na zprávu směsí radosti a nedůvěry.

Abdul Majeed abd Rabbo z města Chán Júnis na jihu Gazy poděkoval Bohu za příměří, konec krveprolití a zabíjení. Dodal, že není jediný šťastný, že je šťastné celé pásmo Gazy, všechen arabský lid a celý svět, že nastalo příměří a konec krveprolití. Trump označil tento den za „skvělý den“ pro arabský a muslimský svět, Izrael a všechny okolní národy, stejně jako pro USA.

Poděkoval také mediátorům z Kataru, Egypta a Turecka, kteří s nimi spolupracovali na uskutečnění této Historické a Bezprecedentní Události. Netanjahu a Trump si ve středu telefonicky poblahopřáli k dohodě a izraelský premiér pozval prezidenta k projevu v izraelském parlamentu. Generální tajemník OSN António Guterres dohodu přivítal a vyzval všechny strany, aby plně dodržovaly její podmínky.

Britský premiér Keir Starmer, který mluvil z Indie, označil dohodu za moment „hluboké úlevy“. Vyjádřil vděčnost za neúnavné diplomatické úsilí Egypta, Kataru, Turecka a Spojených států, které podpořili regionální partneři. Zdůraznil, že dohoda musí být nyní v plném rozsahu, bez prodlení implementována a musí být doprovázena okamžitým zrušením všech omezení na životně důležitou humanitární pomoc pro Gazu.

Úspěšné dokončení dohody by znamenalo největší zahraničněpolitický úspěch pro Trumpa, který se po nástupu do úřadu v lednu zavázal rychle ukončit války v Gaze a na Ukrajině. Během tohoto týdne se k rozhovorům v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch připojili vysocí vyslanci z USA, Kataru a Turecka, což zřejmě dodalo impuls jednáním zahájeným v pondělí. Trump vyslal svého zetě Jareda Kushnera a zvláštního vyslance Steva Witkoffa.

Známky blížící se dohody se objevily již dříve ve středu během kulatého stolu v Bílém domě. Tehdy ministr zahraničí Marco Rubio předal prezidentovi rukou psanou poznámku s podtrženými slovy „velmi blízko“. Vzkaz dále obsahoval text: „Musíte schválit příspěvek na Truth Social brzy, abyste mohl oznámit dohodu jako první.“

Mnoho detailů dohody dosažené po třech dnech nepřímých rozhovorů zůstává nejasných a výzvy spojené s její implementací jsou obrovské. I když vyjednavači odstranili neshody mezi Hamásem a Izraelem ohledně detailů první fáze 21bodového plánu oznámeného Trumpem minulý týden, není jisté, zda strany pokročily v ožehavějších otázkách. Mezi ně patří například, jak bude Hamás odzbrojen, což Netanjahu požaduje, a budoucí správa Gazy.

Tato dohoda, pokud bude implementována, by však obě strany přiblížila k zastavení války více než jakékoli předchozí úsilí. Konflikt se totiž rozvinul v regionální konflikt zahrnující země jako Írán, Jemen a Libanon, čímž přetvořil Blízký východ. Jedno předchozí příměří trvalo pouhých deset dní, druhé šest týdnů. Po oznámení dohody Trump pro Fox News uvedl, že USA se zapojí do pomoci při obnově válkou zničené Gazy.

Prezident Trump dodal, že pomohou, aby byl mír úspěšný a zůstal mírový, a že si je velmi jistý, že na Blízkém východě zavládne mír. Málokdo sice potřebuje připomínat, jak obtížné bude dosáhnout trvalého míru, ale nikdo neignoruje potenciální náklady dalšího nepřátelství. Při neúnavné izraelské ofenzivě bylo zabito více než 67 000 lidí, většinou civilistů, a zraněno více než 170 000. Mezi mrtvými je přibližně 20 000 dětí.

Velká část Gazy byla proměněna v ruiny a její obyvatelé jsou nyní bez domova a v nouzi v troskách svých domovů mezi pustými poli a rozbitými silnicemi. Svědci popisují, že celé čtvrti, dokonce i města, se změnily v jemný štěrk. Předpokládá se, že tisíce dalších obětí jsou pohřbeny a čekají na identifikaci. Při útoku Hamásu na Izrael ze 7. října bylo zabito asi 1200 lidí, většinou civilistů. Dalších 251 bylo vzato jako rukojmí. Stovky izraelských vojáků a žen zemřely ve válce v Gaze. Hamás již dříve prohlásil, že bude mít potíže s nalezením ostatků všech zemřelých rukojmích.

V posledních dnech Izrael na Trumpovu žádost snížil intenzitu své vojenské kampaně, ale nezastavil útoky úplně. Zdravotnické úřady v Gaze ohlásily za posledních 24 hodin osm mrtvých při izraelských útocích, což je nejnižší počet za několik týdnů. Denní počty obětí byly za poslední měsíc asi desetkrát vyšší, jak izraelské síly postupovaly na město Gaza. I když pomoc proudí do Gazy přes OSN a Červený půlměsíc, jak je uvedeno v Trumpově plánu, stovky tisíc lidí stále nebudou mít dostatek jídla ani přístřeší.

Válka v Gaze se rozšířila do celého regionu, čímž spustila další konflikty v Libanonu, Jemenu a Íránu. Úleva mnoha regionálních vládců, kteří čelili vlnám lidového hněvu, bude velká, i když zmírněná obavami z toho, co bude v Gaze následovat. Nyní budou muset odpovědět na otázku, kdo zajistí jednotky pro slíbenou stabilizační sílu v Gaze nebo kdo zaplatí za její rekonstrukci, která bude trvat desítky let. 

Související

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Více souvisejících

Izrael Hamás Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Počasí

Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové

Do Česka se v úterý ještě vrátily tropy, ale v následujících dnech se ochladí až pod 20 stupňů. Příští týden by nicméně mohl zase nabídnout příjemnější teploty. Vyplývá to z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka

Trpělivosti měli ve Zlíně dost. Její pověstný pohár přetekl až po sedmém ligovém kole. Po další prohře, tentokráte 1:3 s Teplicemi, opět nezískali ani bod a okupují tak zaslouženě až poslední 16. místo ligové tabulky. Klubové vedení se tak rozhodlo k novému impulsu a sáhlo ke změně trenéra. Na lavičce skončil dosavadní kouč Bronislav Červenka a minimálně do zimy ho nahradí Pavel Hoftych, jenž v klubu působí zároveň jako sportovní manažer.

včera

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

včera

Král Charles III.

Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan

Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.  

včera

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

včera

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

včera

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

včera

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

včera

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno včera

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

včera

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

včera

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy