Izrael obvinil WHO ze spojenectví s Hamásem

Velvyslankyně Izraele při organizacích OSN v Ženevě Meirav Ejlonová Šaharová uvedla před výkonnou radou WHO, že na palestinském území nemůže být poskytována zdravotní péče, pokud se Hamás "usídluje v nemocnicích a používá lidi jako živé štíty".

Ejlonová Šaharová prohlásila, že izraelská armáda při prohledávání nemocnic v Gaze našla důkazy o vojenském využívání Hamásem. Obvinila WHO, že tato fakta ignoruje, a nazvala to "spolčením s teroristy". Izraelská armáda tvrdí, že Hamás má pod nemocnicemi tunely a využívá zdravotnická zařízení jako velitelská centra, což Hamás odmítá.

WHO dříve prohlásila, že tato obvinění nemůže potvrdit, a představitel WHO pro okupovaná palestinská území, Richard Peeperkorn, uvedl, že WHO není vyšetřovacím orgánem a nemá důkazy o takovém využívání nemocnic.

Izraelská velvyslankyně tvrdí, že WHO byla informována o přítomnosti militantů Hamásu a rukojmích v nemocnicích, ale ignorováním předložených důkazů "ohrožuje ty, které má chránit". Na zasedání výkonné rady uváděla, že Hamás řídil operace z Indonéské nemocnice a v tunelech pod ní bylo nalezeno pět zavražděných rukojmích.

Konflikt v Gaze vypukl po útocích Hamásu na Izrael 7. října, při kterých zahynulo přibližně 1140 lidí a bylo uneseno 250 rukojmích. Izrael následně zahájil vojenskou ofenzívu, při níž podle čtvrtečního vyjádření ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem zahynulo nejméně 25.900 lidí.

Před krizí v enklávě varoval i Světový potravinový program (WFP), který uvedl, že obyvatelé Pásma Gazy stále čelí rostoucímu nedostatku potravin a každý den vzrůstá riziko hladomoru. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, řízené radikálním hnutím Hamás, také tvrdí, že izraelské síly zaútočily přímo na nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu enklávy.

Studie provedená loni od 24. listopadu do 7. prosince podle AFP ukazuje, že všech 2,2 milionu lidí žijících v této palestinské enklávě se potýkalo s kritickou úrovní akutní potravinové nejistoty. "Katastrofickým hladem" pak má trpět až půl milionu lidí.

Mluvčí WFP pro Blízký východ Abeer Etefaová uvedla, že od té doby se situace zhoršovala. Více než půl milionu lidí čelí extrémní úrovni potravinové nejistoty, a riziko hladomoru se zvyšuje kvůli omezeným dodávkám potravinové pomoci způsobeným konfliktem.

Izraelští představitelé odmítají přibližně 70 procent požadavků na dodávky potravin na sever Pásma Gazy. Ve středu Světový potravinový program do Pásma Gazy přivezl 200 tun potravin pro přibližně 15 000 lidí.

Mluvčí zdůraznila, že i když někteří obyvatelé Pásma Gazy utekli na jih během izraelské vojenské kampaně, stále na severu žije 300 000 až 400 000 lidí. WFP apeluje na nutnost zajištění pravidelných dodávek potravin do této oblasti, kde v průběhu tříměsíční války mezi Hamásem a Izraelem zahynulo již více než 25 000 lidí, převážně civilistů.

Situace se v posledních dnech zhoršuje především na jihu enklávy. Podle ministerstva byly tanky použity k ostřelování horních pater budovy Násirovy nemocnice, v níž se nachází specializovaná operační a pohotovostní část.

Zraněny byly údajně desítky osob. Izraelská armáda uvedla, že o této události nemá informace. Boje v Chán Júnis se v posledních dnech zintenzivnily, s mnoha oběťmi na obou stranách.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví obvinilo izraelské síly z "odříznutí Násirovy nemocnice", což ohrožuje životy personálu a vysídlených osob.

OSN hlásí, že jeden z přístřešků pro vysídlené v Chán Júnis byl během vojenské operace zasažen, s nejméně šesti oběťmi. Situaci v Gaze popisují OSN jako "nepopsatelnou bolest" s rostoucím počtem obětí.