Izrael posílá armádu na hranice s Libanonem

Už několik dní dochází na hranici mezi Libanonem a Izraelem s k přestřelkám mezi Hizballáhem a izraelskými silami. Hizballáh, stejně jako Hamas, označilo Spojené království, USA a další země za teroristickou organizaci.

S podporou Íránu má radikální skupina silnou vojenskou a politickou podporu v Libanonu a má značnou moc v zemi, kde politická moc nefunguje. "Pokud se situace vyhrotí a v této válce se otevře nová fronta, uvrhne to Izrael do dalšího rozsáhlého konfliktu s Libanonem, což by mělo efekt na celý region," uvedla britská stanice. 

Vztahy mezi Libanonem a Izraelem jsou dlouhodobě složité a napjaté v důsledku mnoha historických a politických faktorů. Klíčovými problémy, které ovlivnily tyto vztahy, jsou izraelská okupace jižního Libanonu a spory ohledně hranic a vodních zdrojů. 

V letech 1982 až 2000 byla jižní část Libanonu obsazena izraelskými ozbrojenými silami. Tato okupace vyvolala vzpouru v Libanonu a vedla k vytvoření hnutí Hizballáh, které bylo jedním z hlavních aktérů v boji proti izraelské přítomnosti v této oblasti. Izrael se stáhl z jižního Libanonu v roce 2000, ale zůstaly nerozhodnuté otázky hranic a izraelského odstoupení z některých sporných území.

Hraniční otázky mezi Izraelem a Libanonem zůstávají předmětem sporů. Důležitým tématem je zejména sporný úsek, kde jsou nepřesně stanovené hranice a nesouvislá území. Tyto spory vyvolaly opakované napětí a konflikty.

Dalším citlivým tématem vztahů mezi oběma zeměmi je využívání vodních zdrojů řeky Litani. Izrael a Libanon mají rozdílné názory na to, jak by měly být tyto zdroje sdíleny, což vyvolává spory ohledně využívání této klíčové řeky.

Hnutí Hizballáh, které má své základny v jižním Libanonu, je považováno za teroristickou organizaci Izraelem a některými západními zeměmi. Jeho činnost a ozbrojený konflikt s Izraelem v minulosti ovlivnily vztahy mezi oběma zeměmi. Izrael zasahuje proti cílům spojeným s Hizballáh na libanonském území.

Naposledy izraelská armáda udeřila proti Libanonu ve středu, kdy její letouny zaútočily na pozorovací stanoviště uvnitř Libanonu patřící Hizballáhu. Izrael tvrdí, že jde o reakci na nový raketový útok Hizballáhu, který byl podle radikálů proveden jako odveta za to, že Izrael tento týden při potyčkách s Izraelem zabil tři jeho bojovníky. 

Současný konflikt rozpoutalo radikální palestinské hnutí Hamás, když v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.