Jak dostat ukrajinské obilí do světa, Putinovi navzdory? Evropské země otevřou své koridory

Ruské útoky na ukrajinské přístavy na Dunaji zpomalí vývoz obilí, je proto třeba posílit jiné trasy. Uvedl to rumunský prezident Klaus Iohannis, který spolu s chorvatským protějškem dodal, že jsou oba státy připraveny posílit ostatní trasy, kterými by ukrajinské obilí mohlo proudit dále do světa.

"Útoky na ukrajinské přístavy na Dunaji jsou samozřejmě obrovským problémem. Samozřejmě, že to určitým způsobem zpomalí vývoz," řekl rumunský prezident na summitu Iniciativy tří moří v Bukurešti.

"Posílíme ostatní trasy, odsouhlasili jsme ukrajinskou námořní dopravu přes naše (rumunské) teritoriální vody v Černém moři, budeme pokračovat v posilování vývozu po železnicích a po silnici," dodal .

Chorvatský premiér Andrej Plenkovič na summitu v Bukurešti uvedl, že Chorvatsko nabídlo přístup do Středozemního moře prostřednictvím svých přístavů. Dodal, že chorvatské ministerstvo dopravy v této věci spolupracuje s Evropskou komisi a Ukrajinou.

Ruská armáda od července, kdy Moskva odstoupila od černomořské obilné dohody, pravidelně ostřeluje oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kde jsou přístavy a jiná kritická infrastruktura nezbytná pro lodní dopravu. Tyto útoky se přitom často odehrávají v blízkosti území Rumunska, členské země NATO. 

Ukrajina plánovala už v srpnu zvýšit vývoz obilí a olejnin ze současných 2 milionů tun měsíčně na 3 miliony tun a v blízké budoucnosti na 4,5 milionu tun. Na svém webu uvedla Ukrajinská obilná asociace, která dodala, že po zastavení černomořských dohod bude vývoz probíhat přes dunajské přístavy.

Podle Mykoly Horbačova, prezidenta Ukrajinské asociace obilí, se plánuje také export obilí přes evropskou infrastrukturu po železnici a silnici. "To Ukrajině umožňuje vyvážet zhruba 3,5 milionu tun měsíčně. A v blízké budoucnosti, se zlepšením, export dosáhne 4,5 milionu tun za měsíc," uvedl.

Pro Ukrajinu je teď podle něj nesmírně důležité vyřešit otázku snížení nákladů na logistiku. "Pokud nezlevníme (logistiku) pro naše zemědělce, kteří pracují bez jakýchkoli dotací, mohou snížit osevní plochy na příští sezónu. ro nás to nebude problém, Ukrajina bude mít obilí, ale svět zůstane bez ukrajinského obilí," dodal.

Horbačov upozornil, že Ukrajina před válkou expedovala jen přes černomořské přístavy 7 milionů tun obilí měsíčně. Kvůli zrušení dohod je ale vývoz touto cestou nyní zastaven. Vyjádřil také přesvědčení, že mezinárodní společenství "musí najít způsoby a mechanismy, jak donutit Rusko, aby se Černomořská obilná iniciativa nezastavila a Ukrajina nadále krmila svět."

Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ruský krok označil za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil

Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Putin se kvůli dohodě setkal v pondělí i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.

Ruský prezident opětovně obvinil Západ, že ho při obilné dohodě "podrazil", protože neplnil jeho požadavky týkající se odstranění překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Současně obvinil Ukrajinu, že využila obilnou dohodu k "teroristickým útokům", jak Moskva označuje ukrajinské útoky na ruské válečné lodě a Krymský most.

Šéf Kremlu deklaroval, že takový vývoj nelze tolerovat. Mezi opatřeními zmínil i slib dodání jednoho milionu tun obilí za výhodnou cenu Turecku, které bude určeno pro předání nejchudším zemím na světě, uvedla agentura Reuters.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

Více souvisejících

Ukrajina obilí, pšenice Rumunsko Chorvatsko lodní doprava

Aktuálně se děje

před 13 minutami

včera

Aktualizováno včera

včera

Ulefoss

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

včera

včera

Michal Stiborek

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek

České zdravotnictví opustila výrazná osobnost. Ve věku 57 let zemřel Michal Stiborek, někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Stiborek podlehl blíže nespecifikované nemoci. 

včera

Vladimir Putin

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno

Ještě sice neproběhlo ani první setkání mezi lídry obou mocností, ale Kreml již plánuje druhé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. O jedné věci má přesto jasno už dnes. Další schůzka by se měla konat v Rusku. 

včera

včera

Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami

Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

včera

včera

Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů. 

včera

8. srpna 2025 21:10

8. srpna 2025 19:42

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat

Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy