Japonská spisovatelka podněcuje feministický underground v Číně

Tato 74letá japonská feministka a autorka knih Feminismus od základů nebo Patriarchát a kapitalismus prodala v Číně více než milion výtisků svých knih, uvádí server Beijing Open Book. Na 200.000 z nich se prodalo jen letos v lednu a únoru.

Uenová, profesorka sociologie na Tokijské univerzitě, byla mimo akademický svět neznámá do roku 2019, kdy pronesla řeč na promocích, v níž kritizovala sexismus při přijímacím řízení, sexuální obtěžování, kterému studentky čelí od svých vrstevníků, a ženami vnímaný tlak na to, aby zlehčovaly své studijní úspěchy. Řeč se virálně šířila nejprve v Japonsku a následně i v Číně.

"V Číně potřebujeme nějaký feministický vzor, který by nás vedl a ukázal nám, čeho ženy mohou dosáhnout," řekla Š'jie Fu, moderátorka populárního feministického podcastu Stochastic Volatility.

Na otázku listu The Guardian, proč její texty rezonují u mladé generace Číňanek, Uenová odpověděla, že přestože mnoho z nich bylo vychováno s dostatečnými prostředky a v představě, že budou mít více příležitostí, "patriarchát a sexismus na ně i přesto klade břemeno být ženou a matkou".

Nejčtenější kniha Uenové se 65.000 recenzemi na sociální síti Douban je jednoduše pojmenovaná Misogynie. "Chce to trochu odvahy tohle napsat. Vždy jsem se v čínském prostředí zdráhala bavit se o genderových otázkách, protože když si nebudu dávat pozor, snadno si vysloužím nálepku 'feministická rakovina'," stojí v jedné z recenzí.

"Jsou to teď těžké časy," řekla přední čínská feministka Lü Pchin, která v současnosti žije ve Spojených státech. V roce 2015 měla to štěstí, že se zrovna nacházela v New Yorku, když čínské úřady zadržely pět jejích vrstevnic. Ve vazbě strávily celkem 37 dní a začalo se jim říkat "feministická pětka". Policie přišla také do bytu Lü, která tak zatčení unikla jen o vlásek. "Naše hnutí je v Číně stále více označované za nelegální, a někdy dokonce i za zločinecké," dodala Lü.

Čínské feministické hnutí se podle Lü v posledních letech enormně rozrostlo, obzvlášť mezi mladými ženami v on-line prostoru, kde jej podnítilo celosvětové hnutí #MeToo."To je ale jen část příběhu," dodala. Feminismus v poslední době v Číně čelí stále přísnější cenzuře. Slovo "feminismus" je jedním z těch, která jsou v on-line prostředí cenzurovaná. Stejně jako čínská obdoba hashtagu #MeToo.

Vzhledem k tomu, že je rozsáhlá organizace skupin v Číně téměř nemožná, ženy se podle Lü často snaží najít alternativní cesty, jak feminismus udržet ve svém každodenním životě a jak jej předávat dál. Ať už formou knižních klubů nebo setkání na společném cvičení. Někteří z přátel Lü v Číně organizují výlety, při kterých feminismus probírají.

V roce 2001 se Lü věnovala novinařině a její cesta k feminismu teprve začínala. Se skupinou přátel tehdy založila knižní klub. Společně se snažili dát dohromady různé zdroje, protože byl problém k tématu najít knihy. "Byly jsme feministky, novinářky, akademičky a rozhodly jsme se, že zorganizujeme skupinu a každý měsíc se potkáme k debatám a četbě," dodala. Skupina se setkávala v parku nebo v kancelářích a domovech jednotlivých členů. Setkávání pokračovalo následujících osm let a členky klubu jsou i nadále mezi jejími nejlepšími přítelkyněmi.

Podle Lü je hodně lidí, kteří se o feministické hnutí začali zajímat teprve nedávno. Všichni z nich podle ní hledají zdroje, ale kvůli cenzuře je pro feministické a akademické autorky a autory v Číně velmi obtížné publikovat svá díla.

"Uenová je cizinka a to je jedna z jejích výhod. Zároveň ale pochází z východoasijského prostředí a patriarchální systém, který popisuje se proto Číně podobá," řekla Lü. Knihy čínských feministek se podle ní nemají šanci stát bestsellery kvůli cenzuře. "Mladé ženy nacházejí svůj hlas a mám ze své generace opravdu radost," uvedla Lü. "A to teprve začínáme," dodala.