Jižní Korea přehodnocuje přístup k válce na Ukrajině. Kvůli zapojení KLDR zvažuje zásadní změny

Jižní Korea zvažuje změnu své dosavadní politiky nedodávat smrtící zbraně přímo Ukrajině. Tato možnost se objevila po zprávách o nasazení severokorejských vojáků v Rusku, které by mohly být využity ve válce na Ukrajině. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol to oznámil po čtvrtečním setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

"Pokud Severní Korea vyšle příslušníky speciálních sil do války na Ukrajině, budeme krok za krokem poskytovat Ukrajině podporu a zvážíme přijetí nezbytných opatření pro bezpečnost Korejského poloostrova," uvedl Jun Sok-jol během společné tiskové konference. Dodal, že dosavadní zásada nedodávat smrtící zbraně může být přehodnocena v závislosti na aktivitách Severní Koreje.

Jihokorejská tajná služba a Bílý dům potvrdily, že na ruský Dálný východ bylo v první polovině října přesunuto přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti mají být vycvičeni a potenciálně nasazeni v probíhající válce na Ukrajině. Tento krok prezident Jun Sok-jol i polský prezident Andrzej Duda odsoudili jako přímé porušení Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Prezidenti varovali, že tato spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje vážnou hrozbu nejen pro Korejský poloostrov, ale také pro globální bezpečnost. "Korejská republika nebude nečinně přihlížet a přijme nezbytná opatření v koordinaci s mezinárodním společenstvím," dodal Jun Sok-jol.

Tato možná změna v jihokorejské politice přichází ve chvíli, kdy se svět stále více zaměřuje na rostoucí vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem, která by mohla ovlivnit rovnováhu sil v několika klíčových konfliktech, včetně války na Ukrajině.

Severokorejští vojáci, kteří byli vysláni do Ruska, zatím nebyli nasazeni na frontové linii na Ukrajině. Podle informací polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského se momentálně nacházejí na ruském Dálném východě, kde absolvují výcvik. 

Jihokorejská zpravodajská služba tvrdí, že Severní Korea do Ruska již vyslala zhruba 3000 vojáků a jejich počet by měl do prosince vzrůst až na 10 000. Tito vojáci jsou připravováni pro možné nasazení v bojích na Ukrajině. Informace o jejich přítomnosti a plánovaném nasazení vyvolává obavy a reakce na mezinárodní scéně.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v této souvislosti na tiskové konferenci s norským kolegou Espenem Barthem Eidem vyjádřil naději, že Jižní Korea bude z této situace vyvozovat důsledky a zvýší svou pomoc Ukrajině. Sikorski zdůraznil, že vojenská pomoc z Jižní Koreje by mohla hrát klíčovou roli v podpoře ukrajinského úsilí v boji proti ruské agresi.

Potvrzení, že severokorejské jednotky zatím nebyly nasazeny přímo na ukrajinské frontě, přinesla také americká analýza. Podle šéfa norské diplomacie Espena Bartha Eida tuto informaci potvrdil americký ministr obrany Lloyd Austin na základě analýz Pentagonu.

Norský ministr zahraničí dále poukázal na fakt, že pokud Rusko potřebuje vojenskou pomoc ze Severní Koreje, vypovídá to o zhoršující se situaci a oslabení ruských vojenských sil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý apeloval na své spojence, aby reagovali na důkazy o zapojení severokorejských vojáků do války na Ukrajině. Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu zdůraznil, že jde o výzvu, na kterou Ukrajina ví, jak odpovědět, ale je důležité, aby spojenci neignorovali tuto situaci.

Britský ministr obrany John Healey v této souvislosti uvedl, že Severní Korea již pravděpodobně začala vysílat stovky vojáků na pomoc Rusku. "Severokorejští vojáci podporují ruskou agresi na evropské půdě – je to stejně šokující jako zoufalé," prohlásil Healey v britském parlamentu.

Severní Korea tak podle dostupných informací výrazně podporuje ruské válečné úsilí, což vyvolává další mezinárodní napětí a vyzývá k adekvátním reakcím ze strany západních spojenců Ukrajiny. 

Spojené státy v pondělí na půdě Rady bezpečnosti OSN varovaly Severní Koreu před možným vysláním vojáků na Ukrajinu, aby bojovali po boku Ruska. Tento krok by označily za "nebezpečný a nanejvýš znepokojující vývoj". Náměstek velvyslance USA při OSN Robert Wood uvedl, že USA konzultují s partnery a spojenci možné důsledky takového kroku.

Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž varoval Severní Koreu, že vyslání vojáků by znamenalo "zásadní eskalaci" konfliktu na Ukrajině.

Prezident USA Joe Biden je vážně znepokojen únikem tajných dokumentů, které odhalují přípravy Izraele na možný odvetný útok na Írán. Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že administrativa stále neví, jakým způsobem se informace dostaly na veřejnost, a záležitost vyšetřuje Pentagon.

Dokumenty, které byly součástí sdílených zpravodajských informací v rámci aliance Five Eyes, uváděly, že Izrael přesouvá vojenské prostředky pro možný úder v reakci na raketový útok Íránu z 1. října. Tyto tajné informace se objevily na platformě Telegram, což zvýšilo obavy z úniku citlivých dat.

Zelenskyj varoval, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje další eskalaci ruské války proti Ukrajině. Ve svém nedělním videoposelství zdůraznil, že svět musí na tuto situaci reagovat a aktivně čelit novým hrozbám. "Musíme reagovat a čelit. Nesmíme dovolit, aby se zlo dále zvětšovalo," řekl Zelenskyj. Dodal také, že pravidelné setkávání se severokorejskými vojáky na frontové linii by prodloužilo válku a poškodilo celý svět.

Zelenského reakce přichází v souvislosti s nedávnými zprávami z Jižní Koreje a Ukrajiny, které, mimo jiné na základě satelitních snímků, tvrdí, že Severní Korea plánuje nasadit až 12 000 vojáků na pomoc Rusku. Moskva však tyto informace opakovaně popírá. Přestože zprávy o severokorejské účasti dosud nebyly potvrzeny představiteli NATO ani USA, spekulace o úzkých vojenských vazbách mezi Moskvou a Pchjongjangem nadále vyvolávají obavy.

Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se netýká pouze vojenské podpory, ale zahrnuje také vzájemnou pomoc v případě vnějších útoků. Podle některých zpráv by severokorejští vojáci mohli být nasazeni v Kurské oblasti, kterou v posledních měsících čelí útokům ze strany ukrajinských sil. Od srpna tohoto roku Kyjev obsadil v této oblasti několik desítek měst, což vyvolává další otázky o možné eskalaci konfliktu.

Zelenskyj označil vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou za "škodlivé spojenectví" a "nebezpečnou kooperaci", která by mohla zvýšit nestabilitu a hrozby v celém regionu. Varoval, že pokud si Severní Korea osvojí taktiky moderní války, může se hrozba výrazně zvětšit.

Ukrajinský prezident zároveň apeloval na spojence Ukrajiny, aby byli připraveni na možnou reakci, protože zapojení dalšího státu do konfliktu by znamenalo zcela novou dimenzi války. Zelenskyj zopakoval, že válka musí skončit "spravedlivě a co nejrychleji" a připomněl, že Ukrajina už téměř 1000 dní s pomocí Západu čelí ruské agresi.

Rusko se během války opakovaně opírá o podporu svých spojenců, zejména sousedního Běloruska, které slouží jako nástupní prostor pro ruské jednotky. Možná spolupráce se Severní Koreou by tak mohla znamenat další rozšíření konfliktu a zvýšení mezinárodního napětí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes varoval Severní Koreu před zapojením jejích vojáků do války na Ukrajině po boku Ruska. Na sociální platformě X označil tento krok za "zásadní eskalaci" konfliktu, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky. 

Rutte reagoval na zprávy, které v minulém týdnu zveřejnila jihokorejská tajná služba, podle nichž Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků. Ti momentálně procházejí výcvikem a poté mají být nasazeni na frontě na Ukrajině.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova v pondělí uvedl, že Severní Korea je partnerskou zemí Ruska a že rozvíjení vztahů mezi těmito státy je jejich suverénním právem. Peskov zdůraznil, že Moskva bude pokračovat v rozvoji spolupráce s Pchjongjangem, ale odmítl poskytnout bližší informace o případné účasti severokorejských vojáků ve válce na Ukrajině. Na dotazy týkající se této záležitosti odkázal na ruské ministerstvo obrany.

Rusko čelí také kritice ze strany Jižní Koreje. Ruský velvyslanec v Jižní Koreji Georgij Zinoviev v reakci na obavy jihokorejské vlády prohlásil, že spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou není namířena proti bezpečnostním zájmům Jižní Koreje a je v souladu s mezinárodním právem. Nicméně připustil, že Moskva a Soul mají odlišné názory na příčiny napětí na Korejském poloostrově.

Jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí si v pondělí předvolalo Zinovieva k podání vysvětlení ohledně informací o údajném vyslání tisíců severokorejských vojáků na podporu Ruska v konfliktu na Ukrajině. Tento krok ze strany Pchjongjangu by mohl výrazně ovlivnit geopolitické vztahy a dále eskalovat již napjatou situaci v oblasti konfliktu. 

Související

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

Více souvisejících

Jižní Korea válka na Ukrajině armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

před 3 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

před 7 hodinami

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

před 8 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

před 8 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

před 9 hodinami

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

před 12 hodinami

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

před 13 hodinami

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna

Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy