Jižní Korea přehodnocuje přístup k válce na Ukrajině. Kvůli zapojení KLDR zvažuje zásadní změny

Jižní Korea zvažuje změnu své dosavadní politiky nedodávat smrtící zbraně přímo Ukrajině. Tato možnost se objevila po zprávách o nasazení severokorejských vojáků v Rusku, které by mohly být využity ve válce na Ukrajině. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol to oznámil po čtvrtečním setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

"Pokud Severní Korea vyšle příslušníky speciálních sil do války na Ukrajině, budeme krok za krokem poskytovat Ukrajině podporu a zvážíme přijetí nezbytných opatření pro bezpečnost Korejského poloostrova," uvedl Jun Sok-jol během společné tiskové konference. Dodal, že dosavadní zásada nedodávat smrtící zbraně může být přehodnocena v závislosti na aktivitách Severní Koreje.

Jihokorejská tajná služba a Bílý dům potvrdily, že na ruský Dálný východ bylo v první polovině října přesunuto přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti mají být vycvičeni a potenciálně nasazeni v probíhající válce na Ukrajině. Tento krok prezident Jun Sok-jol i polský prezident Andrzej Duda odsoudili jako přímé porušení Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Prezidenti varovali, že tato spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje vážnou hrozbu nejen pro Korejský poloostrov, ale také pro globální bezpečnost. "Korejská republika nebude nečinně přihlížet a přijme nezbytná opatření v koordinaci s mezinárodním společenstvím," dodal Jun Sok-jol.

Tato možná změna v jihokorejské politice přichází ve chvíli, kdy se svět stále více zaměřuje na rostoucí vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem, která by mohla ovlivnit rovnováhu sil v několika klíčových konfliktech, včetně války na Ukrajině.

Severokorejští vojáci, kteří byli vysláni do Ruska, zatím nebyli nasazeni na frontové linii na Ukrajině. Podle informací polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského se momentálně nacházejí na ruském Dálném východě, kde absolvují výcvik. 

Jihokorejská zpravodajská služba tvrdí, že Severní Korea do Ruska již vyslala zhruba 3000 vojáků a jejich počet by měl do prosince vzrůst až na 10 000. Tito vojáci jsou připravováni pro možné nasazení v bojích na Ukrajině. Informace o jejich přítomnosti a plánovaném nasazení vyvolává obavy a reakce na mezinárodní scéně.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v této souvislosti na tiskové konferenci s norským kolegou Espenem Barthem Eidem vyjádřil naději, že Jižní Korea bude z této situace vyvozovat důsledky a zvýší svou pomoc Ukrajině. Sikorski zdůraznil, že vojenská pomoc z Jižní Koreje by mohla hrát klíčovou roli v podpoře ukrajinského úsilí v boji proti ruské agresi.

Potvrzení, že severokorejské jednotky zatím nebyly nasazeny přímo na ukrajinské frontě, přinesla také americká analýza. Podle šéfa norské diplomacie Espena Bartha Eida tuto informaci potvrdil americký ministr obrany Lloyd Austin na základě analýz Pentagonu.

Norský ministr zahraničí dále poukázal na fakt, že pokud Rusko potřebuje vojenskou pomoc ze Severní Koreje, vypovídá to o zhoršující se situaci a oslabení ruských vojenských sil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý apeloval na své spojence, aby reagovali na důkazy o zapojení severokorejských vojáků do války na Ukrajině. Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu zdůraznil, že jde o výzvu, na kterou Ukrajina ví, jak odpovědět, ale je důležité, aby spojenci neignorovali tuto situaci.

Britský ministr obrany John Healey v této souvislosti uvedl, že Severní Korea již pravděpodobně začala vysílat stovky vojáků na pomoc Rusku. "Severokorejští vojáci podporují ruskou agresi na evropské půdě – je to stejně šokující jako zoufalé," prohlásil Healey v britském parlamentu.

Severní Korea tak podle dostupných informací výrazně podporuje ruské válečné úsilí, což vyvolává další mezinárodní napětí a vyzývá k adekvátním reakcím ze strany západních spojenců Ukrajiny. 

Spojené státy v pondělí na půdě Rady bezpečnosti OSN varovaly Severní Koreu před možným vysláním vojáků na Ukrajinu, aby bojovali po boku Ruska. Tento krok by označily za "nebezpečný a nanejvýš znepokojující vývoj". Náměstek velvyslance USA při OSN Robert Wood uvedl, že USA konzultují s partnery a spojenci možné důsledky takového kroku.

Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž varoval Severní Koreu, že vyslání vojáků by znamenalo "zásadní eskalaci" konfliktu na Ukrajině.

Prezident USA Joe Biden je vážně znepokojen únikem tajných dokumentů, které odhalují přípravy Izraele na možný odvetný útok na Írán. Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že administrativa stále neví, jakým způsobem se informace dostaly na veřejnost, a záležitost vyšetřuje Pentagon.

Dokumenty, které byly součástí sdílených zpravodajských informací v rámci aliance Five Eyes, uváděly, že Izrael přesouvá vojenské prostředky pro možný úder v reakci na raketový útok Íránu z 1. října. Tyto tajné informace se objevily na platformě Telegram, což zvýšilo obavy z úniku citlivých dat.

Zelenskyj varoval, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje další eskalaci ruské války proti Ukrajině. Ve svém nedělním videoposelství zdůraznil, že svět musí na tuto situaci reagovat a aktivně čelit novým hrozbám. "Musíme reagovat a čelit. Nesmíme dovolit, aby se zlo dále zvětšovalo," řekl Zelenskyj. Dodal také, že pravidelné setkávání se severokorejskými vojáky na frontové linii by prodloužilo válku a poškodilo celý svět.

Zelenského reakce přichází v souvislosti s nedávnými zprávami z Jižní Koreje a Ukrajiny, které, mimo jiné na základě satelitních snímků, tvrdí, že Severní Korea plánuje nasadit až 12 000 vojáků na pomoc Rusku. Moskva však tyto informace opakovaně popírá. Přestože zprávy o severokorejské účasti dosud nebyly potvrzeny představiteli NATO ani USA, spekulace o úzkých vojenských vazbách mezi Moskvou a Pchjongjangem nadále vyvolávají obavy.

Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se netýká pouze vojenské podpory, ale zahrnuje také vzájemnou pomoc v případě vnějších útoků. Podle některých zpráv by severokorejští vojáci mohli být nasazeni v Kurské oblasti, kterou v posledních měsících čelí útokům ze strany ukrajinských sil. Od srpna tohoto roku Kyjev obsadil v této oblasti několik desítek měst, což vyvolává další otázky o možné eskalaci konfliktu.

Zelenskyj označil vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou za "škodlivé spojenectví" a "nebezpečnou kooperaci", která by mohla zvýšit nestabilitu a hrozby v celém regionu. Varoval, že pokud si Severní Korea osvojí taktiky moderní války, může se hrozba výrazně zvětšit.

Ukrajinský prezident zároveň apeloval na spojence Ukrajiny, aby byli připraveni na možnou reakci, protože zapojení dalšího státu do konfliktu by znamenalo zcela novou dimenzi války. Zelenskyj zopakoval, že válka musí skončit "spravedlivě a co nejrychleji" a připomněl, že Ukrajina už téměř 1000 dní s pomocí Západu čelí ruské agresi.

Rusko se během války opakovaně opírá o podporu svých spojenců, zejména sousedního Běloruska, které slouží jako nástupní prostor pro ruské jednotky. Možná spolupráce se Severní Koreou by tak mohla znamenat další rozšíření konfliktu a zvýšení mezinárodního napětí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes varoval Severní Koreu před zapojením jejích vojáků do války na Ukrajině po boku Ruska. Na sociální platformě X označil tento krok za "zásadní eskalaci" konfliktu, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky. 

Rutte reagoval na zprávy, které v minulém týdnu zveřejnila jihokorejská tajná služba, podle nichž Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků. Ti momentálně procházejí výcvikem a poté mají být nasazeni na frontě na Ukrajině.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova v pondělí uvedl, že Severní Korea je partnerskou zemí Ruska a že rozvíjení vztahů mezi těmito státy je jejich suverénním právem. Peskov zdůraznil, že Moskva bude pokračovat v rozvoji spolupráce s Pchjongjangem, ale odmítl poskytnout bližší informace o případné účasti severokorejských vojáků ve válce na Ukrajině. Na dotazy týkající se této záležitosti odkázal na ruské ministerstvo obrany.

Rusko čelí také kritice ze strany Jižní Koreje. Ruský velvyslanec v Jižní Koreji Georgij Zinoviev v reakci na obavy jihokorejské vlády prohlásil, že spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou není namířena proti bezpečnostním zájmům Jižní Koreje a je v souladu s mezinárodním právem. Nicméně připustil, že Moskva a Soul mají odlišné názory na příčiny napětí na Korejském poloostrově.

Jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí si v pondělí předvolalo Zinovieva k podání vysvětlení ohledně informací o údajném vyslání tisíců severokorejských vojáků na podporu Ruska v konfliktu na Ukrajině. Tento krok ze strany Pchjongjangu by mohl výrazně ovlivnit geopolitické vztahy a dále eskalovat již napjatou situaci v oblasti konfliktu. 

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

Více souvisejících

Jižní Korea ,  válka na Ukrajině ,  armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 5 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 7 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 9 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 10 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 14 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy