Jižní Korea přehodnocuje přístup k válce na Ukrajině. Kvůli zapojení KLDR zvažuje zásadní změny

Jižní Korea zvažuje změnu své dosavadní politiky nedodávat smrtící zbraně přímo Ukrajině. Tato možnost se objevila po zprávách o nasazení severokorejských vojáků v Rusku, které by mohly být využity ve válce na Ukrajině. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol to oznámil po čtvrtečním setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

"Pokud Severní Korea vyšle příslušníky speciálních sil do války na Ukrajině, budeme krok za krokem poskytovat Ukrajině podporu a zvážíme přijetí nezbytných opatření pro bezpečnost Korejského poloostrova," uvedl Jun Sok-jol během společné tiskové konference. Dodal, že dosavadní zásada nedodávat smrtící zbraně může být přehodnocena v závislosti na aktivitách Severní Koreje.

Jihokorejská tajná služba a Bílý dům potvrdily, že na ruský Dálný východ bylo v první polovině října přesunuto přibližně 3000 severokorejských vojáků. Ti mají být vycvičeni a potenciálně nasazeni v probíhající válce na Ukrajině. Tento krok prezident Jun Sok-jol i polský prezident Andrzej Duda odsoudili jako přímé porušení Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Prezidenti varovali, že tato spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje vážnou hrozbu nejen pro Korejský poloostrov, ale také pro globální bezpečnost. "Korejská republika nebude nečinně přihlížet a přijme nezbytná opatření v koordinaci s mezinárodním společenstvím," dodal Jun Sok-jol.

Tato možná změna v jihokorejské politice přichází ve chvíli, kdy se svět stále více zaměřuje na rostoucí vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem, která by mohla ovlivnit rovnováhu sil v několika klíčových konfliktech, včetně války na Ukrajině.

Severokorejští vojáci, kteří byli vysláni do Ruska, zatím nebyli nasazeni na frontové linii na Ukrajině. Podle informací polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského se momentálně nacházejí na ruském Dálném východě, kde absolvují výcvik. 

Jihokorejská zpravodajská služba tvrdí, že Severní Korea do Ruska již vyslala zhruba 3000 vojáků a jejich počet by měl do prosince vzrůst až na 10 000. Tito vojáci jsou připravováni pro možné nasazení v bojích na Ukrajině. Informace o jejich přítomnosti a plánovaném nasazení vyvolává obavy a reakce na mezinárodní scéně.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v této souvislosti na tiskové konferenci s norským kolegou Espenem Barthem Eidem vyjádřil naději, že Jižní Korea bude z této situace vyvozovat důsledky a zvýší svou pomoc Ukrajině. Sikorski zdůraznil, že vojenská pomoc z Jižní Koreje by mohla hrát klíčovou roli v podpoře ukrajinského úsilí v boji proti ruské agresi.

Potvrzení, že severokorejské jednotky zatím nebyly nasazeny přímo na ukrajinské frontě, přinesla také americká analýza. Podle šéfa norské diplomacie Espena Bartha Eida tuto informaci potvrdil americký ministr obrany Lloyd Austin na základě analýz Pentagonu.

Norský ministr zahraničí dále poukázal na fakt, že pokud Rusko potřebuje vojenskou pomoc ze Severní Koreje, vypovídá to o zhoršující se situaci a oslabení ruských vojenských sil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý apeloval na své spojence, aby reagovali na důkazy o zapojení severokorejských vojáků do války na Ukrajině. Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu zdůraznil, že jde o výzvu, na kterou Ukrajina ví, jak odpovědět, ale je důležité, aby spojenci neignorovali tuto situaci.

Britský ministr obrany John Healey v této souvislosti uvedl, že Severní Korea již pravděpodobně začala vysílat stovky vojáků na pomoc Rusku. "Severokorejští vojáci podporují ruskou agresi na evropské půdě – je to stejně šokující jako zoufalé," prohlásil Healey v britském parlamentu.

Severní Korea tak podle dostupných informací výrazně podporuje ruské válečné úsilí, což vyvolává další mezinárodní napětí a vyzývá k adekvátním reakcím ze strany západních spojenců Ukrajiny. 

Spojené státy v pondělí na půdě Rady bezpečnosti OSN varovaly Severní Koreu před možným vysláním vojáků na Ukrajinu, aby bojovali po boku Ruska. Tento krok by označily za "nebezpečný a nanejvýš znepokojující vývoj". Náměstek velvyslance USA při OSN Robert Wood uvedl, že USA konzultují s partnery a spojenci možné důsledky takového kroku.

Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž varoval Severní Koreu, že vyslání vojáků by znamenalo "zásadní eskalaci" konfliktu na Ukrajině.

Prezident USA Joe Biden je vážně znepokojen únikem tajných dokumentů, které odhalují přípravy Izraele na možný odvetný útok na Írán. Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že administrativa stále neví, jakým způsobem se informace dostaly na veřejnost, a záležitost vyšetřuje Pentagon.

Dokumenty, které byly součástí sdílených zpravodajských informací v rámci aliance Five Eyes, uváděly, že Izrael přesouvá vojenské prostředky pro možný úder v reakci na raketový útok Íránu z 1. října. Tyto tajné informace se objevily na platformě Telegram, což zvýšilo obavy z úniku citlivých dat.

Zelenskyj varoval, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou představuje další eskalaci ruské války proti Ukrajině. Ve svém nedělním videoposelství zdůraznil, že svět musí na tuto situaci reagovat a aktivně čelit novým hrozbám. "Musíme reagovat a čelit. Nesmíme dovolit, aby se zlo dále zvětšovalo," řekl Zelenskyj. Dodal také, že pravidelné setkávání se severokorejskými vojáky na frontové linii by prodloužilo válku a poškodilo celý svět.

Zelenského reakce přichází v souvislosti s nedávnými zprávami z Jižní Koreje a Ukrajiny, které, mimo jiné na základě satelitních snímků, tvrdí, že Severní Korea plánuje nasadit až 12 000 vojáků na pomoc Rusku. Moskva však tyto informace opakovaně popírá. Přestože zprávy o severokorejské účasti dosud nebyly potvrzeny představiteli NATO ani USA, spekulace o úzkých vojenských vazbách mezi Moskvou a Pchjongjangem nadále vyvolávají obavy.

Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se netýká pouze vojenské podpory, ale zahrnuje také vzájemnou pomoc v případě vnějších útoků. Podle některých zpráv by severokorejští vojáci mohli být nasazeni v Kurské oblasti, kterou v posledních měsících čelí útokům ze strany ukrajinských sil. Od srpna tohoto roku Kyjev obsadil v této oblasti několik desítek měst, což vyvolává další otázky o možné eskalaci konfliktu.

Zelenskyj označil vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou za "škodlivé spojenectví" a "nebezpečnou kooperaci", která by mohla zvýšit nestabilitu a hrozby v celém regionu. Varoval, že pokud si Severní Korea osvojí taktiky moderní války, může se hrozba výrazně zvětšit.

Ukrajinský prezident zároveň apeloval na spojence Ukrajiny, aby byli připraveni na možnou reakci, protože zapojení dalšího státu do konfliktu by znamenalo zcela novou dimenzi války. Zelenskyj zopakoval, že válka musí skončit "spravedlivě a co nejrychleji" a připomněl, že Ukrajina už téměř 1000 dní s pomocí Západu čelí ruské agresi.

Rusko se během války opakovaně opírá o podporu svých spojenců, zejména sousedního Běloruska, které slouží jako nástupní prostor pro ruské jednotky. Možná spolupráce se Severní Koreou by tak mohla znamenat další rozšíření konfliktu a zvýšení mezinárodního napětí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes varoval Severní Koreu před zapojením jejích vojáků do války na Ukrajině po boku Ruska. Na sociální platformě X označil tento krok za "zásadní eskalaci" konfliktu, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky. 

Rutte reagoval na zprávy, které v minulém týdnu zveřejnila jihokorejská tajná služba, podle nichž Severní Korea vyslala do Ruska 1500 vojáků. Ti momentálně procházejí výcvikem a poté mají být nasazeni na frontě na Ukrajině.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova v pondělí uvedl, že Severní Korea je partnerskou zemí Ruska a že rozvíjení vztahů mezi těmito státy je jejich suverénním právem. Peskov zdůraznil, že Moskva bude pokračovat v rozvoji spolupráce s Pchjongjangem, ale odmítl poskytnout bližší informace o případné účasti severokorejských vojáků ve válce na Ukrajině. Na dotazy týkající se této záležitosti odkázal na ruské ministerstvo obrany.

Rusko čelí také kritice ze strany Jižní Koreje. Ruský velvyslanec v Jižní Koreji Georgij Zinoviev v reakci na obavy jihokorejské vlády prohlásil, že spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou není namířena proti bezpečnostním zájmům Jižní Koreje a je v souladu s mezinárodním právem. Nicméně připustil, že Moskva a Soul mají odlišné názory na příčiny napětí na Korejském poloostrově.

Jihokorejské ministerstvo zahraničních věcí si v pondělí předvolalo Zinovieva k podání vysvětlení ohledně informací o údajném vyslání tisíců severokorejských vojáků na podporu Ruska v konfliktu na Ukrajině. Tento krok ze strany Pchjongjangu by mohl výrazně ovlivnit geopolitické vztahy a dále eskalovat již napjatou situaci v oblasti konfliktu. 

Související

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

Více souvisejících

Jižní Korea válka na Ukrajině armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy