K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Podle informací serveru Politico vyvolala tato strategie mezi bruselskými úředníky rozčarování, neboť mnoho let jejich práce je nyní rychle rušeno. Rozsah a rychlost této iniciativy, která je řízena shora, vzbuzuje obavy ohledně transparentnosti a řádného legislativního procesu.

Deregulační směr byl poprvé oznámen v listopadu v Budapešti po jednání von der Leyenové s evropskými lídry. Hlavní myšlenkou je „omnibusový zákon“, který má zjednodušit množství předpisů upravujících odpovědnost firem za ekologické a sociální škody. Von der Leyenová tvrdí, že cílem není oslabení pravidel, ale pouze odstranění nadbytečné byrokracie. Kritici však varují, že otevírání těchto legislativních souborů povede k jejich faktickému oslabení.

Úředníci Komise byli těmito plány zaskočeni. Čtyři z nich uvedli, že se o tomto návrhu dozvěděli až z projevu v Budapešti, přestože se přímo dotýká jejich práce. Od té doby se „zjednodušovací“ agenda rozšířila a v roce 2025 by mělo být předloženo nejméně pět takových omnibusových balíčků. Kromě toho se počítá se zrušením návrhů považovaných za příliš zatěžující.

Komise také požádala členské státy a Evropský parlament, aby urychleně schválily tyto změny, aniž by otevíraly další části dotčených zákonů. To vyvolává obavy, že nebude zajištěn dostatečný prostor pro demokratickou diskusi.

Zatímco v předchozím období byli úředníci Komise podrobněji informováni o připravovaných změnách, nyní je přístup k zásadním informacím omezen. Interní dokumenty obsahují prázdná místa tam, kde by měly být zmíněny nejpoliticky citlivější reformy. E-maily s klíčovými materiály jsou chráněny hesly, což dříve nebylo běžné.

Úniky informací ukázaly, že mezi zvažovanými změnami bylo i zrušení pravidel pro přístup k finančním datům (FiDA), která jsou nyní předmětem vyjednávání. V předvečer zveřejnění oficiálního seznamu rušených zákonů se ukázalo, že FiDA bude stažena. O den později se ale v oficiálním dokumentu už nenacházela, což znamená, že její osud zůstává nejistý.

Dva úředníci tvrdí, že za stažením FiDA stojí přímý lobbing bank u von der Leyenové, zatímco třetí zdroj uvedl, že o jejím osudu probíhal v Komisi boj mezi různými frakcemi. Nižší úředníci, kteří na FiDA pracovali, vůbec netušili, že návrh bude stažen, dokud informace neunikly.

Podobné netransparentní praktiky kritizuje i francouzská europoslankyně Aurore Lalucqová, která předsedá výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. Tvrdí, že europoslanci byli zcela vynecháni z rozhodovacího procesu a že takový způsob práce je „v rozporu s principy dobrého vládnutí“.

Von der Leyenová se 21. ledna setkala s lídry čtyř hlavních politických skupin v Evropském parlamentu (EPP, S&D, Renew a Zelení), aby diskutovala o připravovaném omnibusovém zákoně. Jejím cílem bylo zajistit, aby měl návrh v parlamentu dostatečnou podporu a nedošlo k podobnému chaosu jako u nařízení o odlesňování.

Nicméně europoslanci si stěžují, že tři týdny po tomto setkání stále neobdrželi žádné konkrétní informace. Skupina Zelených uvedla, že je „znepokojena“ uspěchaným procesem a načasováním prvního omnibusového balíčku, které je „v rozporu se zásadami dobré správy a demokratického rozhodování“.

Odbory, ekologické organizace a skupiny zabývající se udržitelným financováním se obávají, že zjednodušení ekologických pravidel bude příliš vstřícné vůči průmyslu a neprošlo řádným konzultačním procesem.

Zatímco kritici varují před nedostatkem transparentnosti a oslabením ekologických pravidel, někteří podporovatelé deregulačního přístupu tvrdí, že EU nemá čas na zdlouhavé procesy.

Jean-Paul Servais, šéf globálního regulátora cenných papírů IOSCO, uvedl, že EU jedná rychle, protože „jde o nouzovou situaci“. Podobný názor zastává i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která společně s von der Leyenovou napsala komentář pro Financial Times. V něm argumentují, že EU si nemůže dovolit oslabit svou konkurenceschopnost přehnanými regulacemi.

Podle von der Leyenové je současná situace „bezprecedentní příležitostí“ k reformám, které by měly posílit evropskou ekonomiku a odstranit „sebeomezující překážky“.

Přesto zůstává otázkou, zda bude Evropský parlament ochoten její plán podpořit. Jak upozorňuje vysoký úředník Komise: „Komise je jen jedním hráčem ve hře. Pokud členské státy a europoslanci chtějí ambiciózní návrhy, musí se sami chovat ambiciózně.“