Lotyši se s ruskými občany nepářou: Kdo neumí základy lotyšštiny, čeká ho vyhoštění

Lotyšské úřady rozesílají ruským občanům příkazy k vyhoštění. Jde ale pouze o ty, kteří nesložili zkoušku znalosti lotyšského jazyka na základní úrovni. Pobaltské země jsou už od začátku ruské invaze proti Ukrajině jedním z nejtvrdších odpůrců kremelského režimu Vladimira Putina. Proti ruské menšině na svém území zavádějí přísná opatření.

Ruští občané s trvalým pobytem v Lotyšsku, kteří nesložili zkoušku z lotyšštiny, dostávají dopisy s příkazem k vyhoštění. Informoval o tom ruskojazyčný server Current Time.

Dopisy dle dostupných informací rozesílá lotyšská migrační služba a jsou adresovány bývalým občanům Sovětského svazu, kteří do země přišli za sovětské éry a po obnovení nezávislosti se rozhodli nezískat lotyšský pas, a naopak přijali ruské občanství. „Do 30 dnů musíte opustit území Lotyšska, jinak budou pohraničníci nuceni provést nucené vyhoštění,“ zní z dopisu.

Podle Current Time tito lidé žijí v Lotyšsku jen na základě povolení k trvalému pobytu, zpravidla nemluví lotyšským jazykem, a nezajímají se ani o zdejší kulturu; naopak čerpají informace z ruských médií a obecně bývají proruští.

Rozesílání těchto dopisů vychází z novely lotyšského migračního zákona, který určil, že držitelé ruských pasů pro prodloužení povolení k pobytu musejí prokázat znalost domácího jazyka. Nejde ale o nikterak světoborné zkoušky – naopak stačí umět lotyštinu na úrovni A2, což je druhá nejnižší a obsahuje pouze základy nutné pro každodenní komunikaci.

Lotyši jsou k ruské menšině na svém území obecně velmi přísní. Riga po invazi zakázala každoroční shromažďování desetitisíců rusky mluvících obyvatel Lotyšska vždy 9. května u příležitosti sovětského vítězství ve druhé světové válce. 

EuroZprávy.cz se už loni v této souvislosti obrátily na vedoucího oddělení veřejného pořádku a trestní politiky estonského ministerstva vnitra Henryho Timberga. Podle něj je důležité rozlišovat místní etnickou menšinu a občany Ruské federace. 

Timberg řekl, že Estonsko žádný příkaz k opuštění země vydávat neplánuje a žádné debaty se o tom nevedou. „Rusové jsou největší národnostní menšinou v Estonsku a stát podporuje zachování jejich kulturního dědictví prostřednictvím vzdělávání a integrace. Stejně jako každé jiné národnostní menšiny,“ upřesnil.

Estonsko, Litva a Lotyšsko loni také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok jako poslední, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Přístup pobaltských zemí je velice tvrdý od začátku samotné invaze, opravdu přísné kroky přišly už na podzim roku 2022, když ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Litva, Lotyšsko a Estonsko tehdy zdůraznily, že neposkytnou útočiště ruským občanům, kteří se vyhlášené mobilizaci budou chtít vyhnout.

Problém vztahů mezi pobaltskými zeměmi a ruskou menšinou je komplexní a jeho kořeny sahají až do 20. století. Pobaltské státy byly v roce 1940 anektovány Sovětským svazem v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop mezi nacistickým Německem a SSSR. Následná okupace trvala až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Během této doby došlo k masovým deportacím, politickým represím a útlaku obyvatelstva.

Během sovětské éry byla do pobaltských států v rámci záměrné sovětské politiky přesídlena velká ruská populace. Sovětská vláda podporovala imigraci etnických Rusů, aby oslabila místní národní identitu a podpořila rusifikaci. V důsledku toho se v Estonsku a Lotyšsku vytvořily velké ruské menšiny, které měly často vyšší postavení v rámci sovětského aparátu, což přispívalo k napětí mezi místními obyvateli a přistěhovalci.

Estonsko a Lotyšsko se rozhodly zavést přísné zákony o občanství, které stanovily, že občanství automaticky získají pouze ti, kteří byli občany před sovětskou okupací, a jejich potomci. To znamenalo, že mnoho Rusů žijících v těchto zemích zůstalo bez občanství a muselo složit testy z jazyka a historie, aby ho získali.

Rusko často využívá svou diasporu jako nástroj k posílení vlivu v zahraničí, a to i v pobaltských státech. Ruská vláda podporuje narativ o ochraně práv ruskojazyčných menšin v těchto zemích a využívá toho k politickým účelům. To v Pobaltí vzbuzuje obavy z ruské intervence a destabilizace.

Související

Více souvisejících

lotyšsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy