Lotyši se s ruskými občany nepářou: Kdo neumí základy lotyšštiny, čeká ho vyhoštění

Ruští občané s trvalým pobytem v Lotyšsku, kteří nesložili zkoušku z lotyšštiny, dostávají dopisy s příkazem k vyhoštění. Informoval o tom ruskojazyčný server Current Time.

Dopisy dle dostupných informací rozesílá lotyšská migrační služba a jsou adresovány bývalým občanům Sovětského svazu, kteří do země přišli za sovětské éry a po obnovení nezávislosti se rozhodli nezískat lotyšský pas, a naopak přijali ruské občanství. „Do 30 dnů musíte opustit území Lotyšska, jinak budou pohraničníci nuceni provést nucené vyhoštění,“ zní z dopisu.

Podle Current Time tito lidé žijí v Lotyšsku jen na základě povolení k trvalému pobytu, zpravidla nemluví lotyšským jazykem, a nezajímají se ani o zdejší kulturu; naopak čerpají informace z ruských médií a obecně bývají proruští.

Rozesílání těchto dopisů vychází z novely lotyšského migračního zákona, který určil, že držitelé ruských pasů pro prodloužení povolení k pobytu musejí prokázat znalost domácího jazyka. Nejde ale o nikterak světoborné zkoušky – naopak stačí umět lotyštinu na úrovni A2, což je druhá nejnižší a obsahuje pouze základy nutné pro každodenní komunikaci.

Lotyši jsou k ruské menšině na svém území obecně velmi přísní. Riga po invazi zakázala každoroční shromažďování desetitisíců rusky mluvících obyvatel Lotyšska vždy 9. května u příležitosti sovětského vítězství ve druhé světové válce. 

EuroZprávy.cz se už loni v této souvislosti obrátily na vedoucího oddělení veřejného pořádku a trestní politiky estonského ministerstva vnitra Henryho Timberga. Podle něj je důležité rozlišovat místní etnickou menšinu a občany Ruské federace. 

Timberg řekl, že Estonsko žádný příkaz k opuštění země vydávat neplánuje a žádné debaty se o tom nevedou. „Rusové jsou největší národnostní menšinou v Estonsku a stát podporuje zachování jejich kulturního dědictví prostřednictvím vzdělávání a integrace. Stejně jako každé jiné národnostní menšiny,“ upřesnil.

Estonsko, Litva a Lotyšsko loni také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok jako poslední, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Přístup pobaltských zemí je velice tvrdý od začátku samotné invaze, opravdu přísné kroky přišly už na podzim roku 2022, když ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Litva, Lotyšsko a Estonsko tehdy zdůraznily, že neposkytnou útočiště ruským občanům, kteří se vyhlášené mobilizaci budou chtít vyhnout.

Problém vztahů mezi pobaltskými zeměmi a ruskou menšinou je komplexní a jeho kořeny sahají až do 20. století. Pobaltské státy byly v roce 1940 anektovány Sovětským svazem v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop mezi nacistickým Německem a SSSR. Následná okupace trvala až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Během této doby došlo k masovým deportacím, politickým represím a útlaku obyvatelstva.

Během sovětské éry byla do pobaltských států v rámci záměrné sovětské politiky přesídlena velká ruská populace. Sovětská vláda podporovala imigraci etnických Rusů, aby oslabila místní národní identitu a podpořila rusifikaci. V důsledku toho se v Estonsku a Lotyšsku vytvořily velké ruské menšiny, které měly často vyšší postavení v rámci sovětského aparátu, což přispívalo k napětí mezi místními obyvateli a přistěhovalci.

Estonsko a Lotyšsko se rozhodly zavést přísné zákony o občanství, které stanovily, že občanství automaticky získají pouze ti, kteří byli občany před sovětskou okupací, a jejich potomci. To znamenalo, že mnoho Rusů žijících v těchto zemích zůstalo bez občanství a muselo složit testy z jazyka a historie, aby ho získali.

Rusko často využívá svou diasporu jako nástroj k posílení vlivu v zahraničí, a to i v pobaltských státech. Ruská vláda podporuje narativ o ochraně práv ruskojazyčných menšin v těchto zemích a využívá toho k politickým účelům. To v Pobaltí vzbuzuje obavy z ruské intervence a destabilizace.