Lotyši se s ruskými občany nepářou: Kdo neumí základy lotyšštiny, čeká ho vyhoštění

Lotyšské úřady rozesílají ruským občanům příkazy k vyhoštění. Jde ale pouze o ty, kteří nesložili zkoušku znalosti lotyšského jazyka na základní úrovni. Pobaltské země jsou už od začátku ruské invaze proti Ukrajině jedním z nejtvrdších odpůrců kremelského režimu Vladimira Putina. Proti ruské menšině na svém území zavádějí přísná opatření.

Ruští občané s trvalým pobytem v Lotyšsku, kteří nesložili zkoušku z lotyšštiny, dostávají dopisy s příkazem k vyhoštění. Informoval o tom ruskojazyčný server Current Time.

Dopisy dle dostupných informací rozesílá lotyšská migrační služba a jsou adresovány bývalým občanům Sovětského svazu, kteří do země přišli za sovětské éry a po obnovení nezávislosti se rozhodli nezískat lotyšský pas, a naopak přijali ruské občanství. „Do 30 dnů musíte opustit území Lotyšska, jinak budou pohraničníci nuceni provést nucené vyhoštění,“ zní z dopisu.

Podle Current Time tito lidé žijí v Lotyšsku jen na základě povolení k trvalému pobytu, zpravidla nemluví lotyšským jazykem, a nezajímají se ani o zdejší kulturu; naopak čerpají informace z ruských médií a obecně bývají proruští.

Rozesílání těchto dopisů vychází z novely lotyšského migračního zákona, který určil, že držitelé ruských pasů pro prodloužení povolení k pobytu musejí prokázat znalost domácího jazyka. Nejde ale o nikterak světoborné zkoušky – naopak stačí umět lotyštinu na úrovni A2, což je druhá nejnižší a obsahuje pouze základy nutné pro každodenní komunikaci.

Lotyši jsou k ruské menšině na svém území obecně velmi přísní. Riga po invazi zakázala každoroční shromažďování desetitisíců rusky mluvících obyvatel Lotyšska vždy 9. května u příležitosti sovětského vítězství ve druhé světové válce. 

EuroZprávy.cz se už loni v této souvislosti obrátily na vedoucího oddělení veřejného pořádku a trestní politiky estonského ministerstva vnitra Henryho Timberga. Podle něj je důležité rozlišovat místní etnickou menšinu a občany Ruské federace. 

Timberg řekl, že Estonsko žádný příkaz k opuštění země vydávat neplánuje a žádné debaty se o tom nevedou. „Rusové jsou největší národnostní menšinou v Estonsku a stát podporuje zachování jejich kulturního dědictví prostřednictvím vzdělávání a integrace. Stejně jako každé jiné národnostní menšiny,“ upřesnil.

Estonsko, Litva a Lotyšsko loni také zakázaly vjezd automobilů s ruskými poznávacími značkami na své území. Zákaz byl uvalen v rámci pravidel Evropské komise týkajících se sankcí vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu a vztahuje se na všechny automobily s ruskými poznávacími značkami bez ohledu na to, zda jsou určeny pro soukromé nebo služební účely.

Estonsko se rozhodlo pro tento krok jako poslední, poté co jej učinila Litva a Lotyšsko. Zákaz platí pro všechny majitele a uživatele ruských aut bez ohledu na důvod jejich pobytu v Estonsku nebo v EU. Při překročení hranic majitelé těchto vozidel musí odjet zpět do Ruska, nebo je nechat na hranicích a pokračovat bez nich. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Zákaz vjezdu pro ruská auta a omezení dovozu z Ruska byly ruskou stranou označeny za rasistické a rusofobní. Konečné rozhodnutí ohledně těchto opatření leží na Soudním dvoře EU, a tak budou ruští občané, jejichž vozidla byla zkonfiskována na hranicích, muset věc řešit soudně.

Přístup pobaltských zemí je velice tvrdý od začátku samotné invaze, opravdu přísné kroky přišly už na podzim roku 2022, když ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Litva, Lotyšsko a Estonsko tehdy zdůraznily, že neposkytnou útočiště ruským občanům, kteří se vyhlášené mobilizaci budou chtít vyhnout.

Problém vztahů mezi pobaltskými zeměmi a ruskou menšinou je komplexní a jeho kořeny sahají až do 20. století. Pobaltské státy byly v roce 1940 anektovány Sovětským svazem v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop mezi nacistickým Německem a SSSR. Následná okupace trvala až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Během této doby došlo k masovým deportacím, politickým represím a útlaku obyvatelstva.

Během sovětské éry byla do pobaltských států v rámci záměrné sovětské politiky přesídlena velká ruská populace. Sovětská vláda podporovala imigraci etnických Rusů, aby oslabila místní národní identitu a podpořila rusifikaci. V důsledku toho se v Estonsku a Lotyšsku vytvořily velké ruské menšiny, které měly často vyšší postavení v rámci sovětského aparátu, což přispívalo k napětí mezi místními obyvateli a přistěhovalci.

Estonsko a Lotyšsko se rozhodly zavést přísné zákony o občanství, které stanovily, že občanství automaticky získají pouze ti, kteří byli občany před sovětskou okupací, a jejich potomci. To znamenalo, že mnoho Rusů žijících v těchto zemích zůstalo bez občanství a muselo složit testy z jazyka a historie, aby ho získali.

Rusko často využívá svou diasporu jako nástroj k posílení vlivu v zahraničí, a to i v pobaltských státech. Ruská vláda podporuje narativ o ochraně práv ruskojazyčných menšin v těchto zemích a využívá toho k politickým účelům. To v Pobaltí vzbuzuje obavy z ruské intervence a destabilizace.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Více souvisejících

lotyšsko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

včera

včera

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

včera

včera

Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu

První z přímých aktérů se vyjádřil k sobotnímu jednání v bazilice svatého Petra. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem před pohřbem papeže Františka za dobré. Podle Zelenského je možné, že se ve Vatikánu psala historie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy