Maďarsko potopilo Rutteho ambice. Hlas do vedení NATO mu nedá, chce kandidáta střední a východní Evropy

Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.

Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.

Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.

Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.

Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.

Estonsko a Litva tento týden vyjádřily podporu kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Nástupce Jense Stoltenberga by měl být znám před červencovým summitem NATO ve Washingtonu. Stoltenberg se svého postu vzdá k 1. říjnu po deseti letech, během kterých mu funkční období čtyřikrát prodloužili, vzhledem k válce na Ukrajině.

Ministerstvo zahraničních věcí v Tallinnu uvedlo, že po důkladných rozhovorech mají důvěru v to, že Mark Rutte je připraven přijmout opatření k posílení Aliance, a Estonsko může podpořit jeho ambice. Estonská premiérka Kaja Kallasová, o které se také mluvilo jako o možné nástupkyni dosluhujícího šéfa NATO Jense Stoltenberga, rovněž vyjádřila souhlas s Ruttem na tomto postu.

Litevský prezident Gitanas Nauséda označil Marka Rutteho za jednoho z politiků, kteří včas rozpoznali hrozbu, jakou představuje Rusko, a radikálně změnili svůj postoj k této zemi. Nauséda zároveň ocenil Rutteho mimořádné porozumění a citlivost vůči hrozbám, kterým čelí tzv. východní křídlo NATO.

Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 28 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo. Naopak Maďarsko a Rumunsko se zatím staví proti Rutteho kandidatuře. O post generálního tajemníka NATO se dále uchází i úřadující rumunský prezident Klaus Iohannis. 

Poslední důležitou zemí, která vyjádřila podporu kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO, byla Francie. Oznámil to před měsícem francouzský premiér Gabriel Attal. Rutte získává podporu napříč světovými státníky, naopak mu ale chybí ta maďarská.

Attal na společné tiskové konferenci s Ruttem během jeho návštěvy v Nizozemsku uvedl, že Francie "podporuje kandidaturu Marka Rutteho do NATO, zohledňuje jeho zkušenosti, schopnost budovat velmi široké koalice a schopnost jednat ve prospěch naší kolektivní bezpečnosti."

Nizozemský premiér je považován za favorita na pozici generálního tajemníka NATO jako nástupce Jense Stoltenberga. Jeho kandidaturu již podpořily Spojené státy, Británie a Německo. Rutte již oznámil svůj záměr odejít z nizozemské politiky, ale bude setrvávat ve funkci premiéra do vytvoření nové vlády, která je předmětem jednání od listopadových voleb.

Maďarská vláda ale tvrdí, že nemůže podpořit kandidaturu bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho na funkci generálního tajemníka NATO, oznámil v úterý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru pro agenturu Reuters. Upozornil na to server telex.hu.

"Na post generálního tajemníka NATO nemůžeme podpořit zvolení osoby, která dříve chtěla 'srazit Maďarsko na kolena'," cituje Reuters šéfa maďarské diplomacie.

Rutte předtím ostře kritizoval maďarskou vládu, především kvůli obavám z dodržování principů právního státu. V roce 2021 prohlásil, že Maďarsko "už nemá místo v EU."

Stalo se tak krátce poté, co většinou hlasů poslanců vládního bloku Fidesz-KDNP v parlamentu přijali takzvaný zákon o ochraně dětí, do něhož byly na poslední chvíli přidány homofobní pasáže stigmatizující sexuální menšiny.