Předseda maďarské vlády Viktor Orbán oznámil v sobotním 25. výročním projevu o stavu země, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance bude možná na jarní schůzi Národního shromáždění, která začne 26. února.
Orbán také zdůraznil, že spolu s premiérem Švédska Ulfem Kristerssonem byly učiněny důležité kroky směrem k obnovení vzájemné důvěry, což umožní parlamentu schválit přijetí Švédska do NATO.
Původně Budapešť požadovala setkání s Kristerssonem v Budapešti, ale švédský premiér vyjádřil zájem o setkání až po tom, co maďarský parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance.
Maďarsko je poslední zemí NATO, která dosud neschválila vstup Švédska do aliance. Turecký parlament schválil tento krok 23. ledna. Poslanci z maďarského vládního bloku již několikrát odložili rozhodnutí o ratifikaci.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už dříve tento měsíc v Bruselu prohlásil, že počítá s brzkým přijetím Švédska do Severoatlantické aliance. O schválení členství Švédska v NATO maďarským parlamentem ho totiž nedávno ujistil právě Orbán.
"Před několika dny jsem hovořil s premiérem Viktorem Orbánem, který velmi jasně vyjádřil svou podporu členství Švédska v NATO. Je také zřejmé, že maďarský parlament v současné době nesvolává zasedání, ale má se setkat znovu koncem února. Očekáváme, že rozhodnutí o ratifikaci vstupu Švédska bude brzy přijato. Očekávám, že Švédsko se stane plnoprávným členem v blízké budoucnosti," uvedl Stoltenberg.
Stoltenberg také zdůraznil, že od února 2022 probíhá jeden z nejrychlejších procesů přijetí nových členů v historii NATO. "Finsko a Švédsko podaly žádost v květnu 2022 a obě země byly již v červenci pozvány ke vstupu do aliance. Finsko se stalo plnoprávným členem loni v dubnu a očekáváme, že i Švédsko brzy následuje. To ukazuje, že NATO nejen posiluje, ale také se rozšiřuje."
Máté Kocsis, lídr parlamentní frakce vládní strany Fidesz, také oznámil, že ratifikace vstupu Švédska do NATO by mohla proběhnout na začátku řádného zasedání parlamentu 26. února, přičemž vyzval k setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti.
Kocsis zdůraznil, že pokud je vstup pro Švédy důležitý, měli by přijít do Budapešti, stejně jako odjeli do Turecka. Podle deníku Népszava však Kocsis nespecifikoval, proč by návštěva Kristerssona v Budapešti byla tak klíčová, zejména poté, co se švédský premiér setkal s Orbánem minulý týden v Bruselu.
Népszava poznamenala, že Budapešť dosud nepředložila žádné relevantní argumenty pro blokování vstupu Švédska do NATO, a zároveň je záhadou, co Maďarsko tímto krokem sleduje. List píše, že Maďarsko čelí vážné diplomatické újmě v této věci.
Dagens Nyheter, švédský deník, informoval, že po bruselském summitu v čtvrtek měl švédský premiér krátký neformální rozhovor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, i když maďarská strana o této schůzce neinformovala.
Švédský premiér zopakoval, že by se s Orbánem setkal v Budapešti, avšak až po tom, co Maďarsko ratifikuje vstup Švédska do NATO. Maďarsko je poslední členskou zemí, která nepotvrdila přijetí Švédska do Severoatlantické aliance.
Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil před několika týdny a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.
Maďarsko přitom dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého rozhovoru pro server index.hu.
Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.
Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť.
Související
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák