Maďarům se směřování země nelíbí. Chtějí změnu vlády, Orbán ale jen tak skončit nehodlá

Podíl Maďarů, kteří si myslí, že se věci v zemi vyvíjejí špatným směrem, se přiblížil ke dvěma třetinám. 55 procent lidí uvedlo, že si přeje změnu vlády. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění institutu Median zveřejněných ve středu týdeníkem Heti Világgazdaság.

Popularita stran vládního bloku Fidesz-KDNP sice neklesla, mezi tzv. "rozhodnutými" voliči se ale snížila z 53 na 46 procent v důsledku nárůstu politické aktivity během sledovaného období.

Podle agentury Median by to mohlo být spojeno s amnestií udělenou v pedofilní kauze, která vedla k odvolání Katalin Novákové z postu hlavy státu.

Téměř 97 procent respondentů o této kauze slyšelo, a dvě třetiny dotázaných označily premiéra Viktora Orbána za zodpovědného. Dokonce i mezi voliči vládní strany s tímto postojem souhlasil každý pátý.

Jméno nově zvoleného prezidenta Tamáse Sulyoka znalo týden po jeho zvolení pouze 36 procent Maďarů.

Péter Magyar, bývalý manžel exministerky spravedlnosti Judit Vargové, je podstatně známější. Odstoupil z několika funkcí ve státních podnicích jako protest proti praktikám vlády a naznačil záměr vytvoření politické strany. 

Průzkum z loňského září ukázal, že vývoj v Maďarsku se podle 64 procent jeho občanů ubírá špatným směrem. Pouze 31 procent dotázaných považuje současné směřování země za dobré, vyplývá z průzkumu institutu Závecz Research, jehož výsledky zveřejnil server Népszava.

Pro zachování členství Maďarska v Evropské unii se vyjádřilo 73 procent dotázaných, odchod z Unie by preferovalo 19 procent respondentů. Podle dvou třetin dotázaných by Maďarsko mělo vstoupit do Evropské prokuratury (EPPO), opak si myslí 21 procent.

Vztahy mezi Maďarskem a EU jsou dlouhodobě napnuté. Evropský parlament (EP) dokonce vyjádřil vážné obavy ohledně vývoje v Maďarsku vzhledem k nadcházejícímu maďarskému předsednictví v Radě EU ve druhém pololetí roku 2024.

Europoslance znepokojuje stav hodnot EU v Maďarsku, některým zemím se ale představa, že by o svou pozici Maďarsko přišlo, nezamlouvá. Podle EP se situace v zemi zhoršuje v důsledku "úmyslného a systematického úsilí vlády" i přesto, že EP aktivoval mechanismus podle článku 7 Lisabonské smlouvy.

Jde zejména o přijímání zákonů bez dostatečné parlamentní kontroly a veřejných konzultací, zneužívání stavu ohrožení, ochrany oznamovatelů s cílem oslabit práva LGBTIQ+ osob a svobody projevu a porušování sociálních a pracovních práv učitelů.

Orbán přitom loni oznámil, že plánuje vládnout do roku 2034. Premiér vystoupil s projevem před hosty na takzvaném občanském pikniku v obci Kötsu v Šomodské žu. Uvedl to server telex.hu.

Orbán po volbách v roce 2018 několikrát veřejně uvedl, že vládnutí plánuje do roku 2030. Účastníci neveřejné akce pro server uvedli, že premiér rok 2034 zdůvodnil tím, že válka a epidemie koronaviru ubrala jeho vládě čtyři roky.

Popularita Fideszu podle slov předsedy vlády v posledním období sice klesla, ale podle jeho názoru ne až tak jako u jiných evropských vládních stran. Jako příklad uvedl Německo, kde je podle něj v současnosti větší oblíbenost opozičních stran než vládních.

Za hlavní důvod ztráty popularity Fideszu označil premiér ekonomické potíže. "Naše společnost není zvyklá na toto, ale na neustálý růst ," podotkl Orbán. Maďarský ministerský předseda také varoval před islamizací Evropy, kterou vnímá jako vážnou hrozbu.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy