Merz zahájil autosalon v Mnichově kritikou zákazu prodeje aut se spalovacími motory

Jeho slova byla doprovázena souhlasným pokyvováním a potleskem ze strany zástupců největších německých automobilek, jako jsou BMW, Mercedes-Benz a Volkswagen, kteří seděli v první řadě, uvedl server Politico.

Zákaz, který by od roku 2035 znemožnil prodej nových aut s emisemi CO2, je v Německu, kde se nachází řada největších světových výrobců automobilů, velmi nepopulární. Automobilový průmysl tvoří přibližně 5 % německého HDP a zaměstnává kolem 800 000 lidí. Toto odvětví čelí hned několika problémům najednou.

Kromě poklesu prodeje v Číně, který je pro německé automobilky klíčový, se potýká s pomalým přechodem na elektromobily. Tím se otevírá prostor pro čínské společnosti, které na evropský trh vstupují s technologicky vyspělými vozy. Situaci navíc komplikují i celní tarify, které zavedl americký prezident Donald Trump. 

Vzhledem k rostoucí podpoře krajně pravicové Alternativy pro Německo, která se v průzkumech veřejného mínění blíží podpoře křesťanských demokratů, Merz usiluje o zajištění budoucnosti pro průmysl, který Německo dominovalo po více než století. Flexibilita v plnění unijních cílů by tak pomohla tradičnímu automobilovému průmyslu přežít o něco déle.

Není to pouze německý kancléř, kdo se staví proti tomuto zákazu. Italský ministr Adolfo Urso by také rád viděl zrušení legislativy, a dokonce i Evropská lidová strana ve svém volebním programu požadovala zvrácení tohoto zákazu. 

Ačkoliv je Merz členem koalice s levicovými sociálními demokraty, kteří tvrdí, že je třeba, aby tento zákon zůstal v platnosti jako součást širšího úsilí o řešení klimatických změn, jeho postoj je jasný.

Merz má však v tomto směru spojence, mezi něž patří bavorský premiér Markus Söder, který se vyslovil před kancléřem a prohlásil, že je třeba tento zákaz odstranit a cíle pro emise CO2 do roku 2035 přizpůsobit realitě.

Hildegard Müllerová, předsedkyně německé automobilové lobby VDA, představila desetibodový plán. Navrhuje v něm, aby se cílová hranice změnila ze 100 % na 90 % vozidel s nulovými emisemi a aby se povolily i jiné pohony, jako jsou hybridní vozy nebo automobily, které používají alternativní paliva. Podle průmyslu by tyto možnosti splňovaly klimatické cíle a zároveň by umožnily spalovacímu motoru získat dodatečný čas.

Jen několik dní předtím, než se Merz vyjádřil, tři německé automobilky představily své nejnovější modely s důrazem na elektromobily, aby mohly konkurovat čínským protějškům. Jejich nejnovější elektromobily, které jsou vybaveny řadou technologických vychytávek, mají na trhu dosud navrch.

Například nový elektrický vůz iX3 SUV od BMW má dojezd až 800 kilometrů. Vedení evropských automobilek se má v pátek setkat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby jednali o změnách legislativy.

Diskuse o budoucnosti spalovacích motorů je v Německu velmi důležitá, a to nejen kvůli ekonomickým, ale i politickým důvodům. Merz se snaží najít kompromis, který by uspokojil jeho koalici a zároveň by ochránil německý automobilový průmysl před zbytečnou regulací. Zdá se, že budoucnost tohoto odvětví bude záviset na tom, jak se podaří vyjednat flexibilitu v pravidlech Evropské unie.