Mír na Ukrajině? Absolutní vítězství kohokoliv je nereálné, zřejmě dojde na kompromis

Dnes jsou ale zejména mírové aktivistické skupiny ve složitější situaci. „Problémy jsou pro tuto komunitu mnohem méně přímočaré, a proto je pro ni mnohem obtížnější se s nimi vypořádat než před dvěma desetiletími, kdy to byly Spojené státy, kdo zahájil agresivní válku proti Iráku,“ píše ve svém článku pro server National Interest bývalý člen americké rozvědky Paul Pillar. 

Velmi podobný případ představuje historicky o něco starší odpor proti americkému zapojení do války ve Vietnamu. Byly to z velké části tyto aktivistické skupiny, které vytvořily zásadní tlak na Washington k tomu, aby vedl konflikt k mírovému jednání. 

V tuto chvíli je ale situace rozdílná. Odvěký rival Spojených států napadl demokratizující se zemi. Vypukla největší válka na území evropského kontinentu od roku 1945 a je mnohem náročnější najít přesvědčivé argumenty k ukončení americké pomoci a lobbování za mír. 

Na druhé straně ale stojí přílišné zjednodušení celé situace. „Přílišné zjednodušení je jedním z důsledků moralistické tendence, která dlouho charakterizovala většinu samozvaného mírového aktivismu. Dalším důsledkem byla samospravedlnost, která nejenže brání užitečné diskusi mezi různými názory na politiku, ale také ztrácí ze zřetele, že historicky byla samospravedlnost sama o sobě součástí zahájení mnoha válek,“ shrnuje Pillar. 

Podle něj mírové aktivistické skupiny mají silné argumenty proti příčinám válek, chybí jim však přesné kroky potřebné k dosažení míru. „Tento rys se jistě projevil během války ve Vietnamu, kdy protesty vykřikující, jak je špatné, že Spojené státy nasadily vojáky ve Vietnamu, pokračovaly ještě dlouho poté, co většina Američanů začala válku vnímat jako chybu a tehdejší administrativa stahovala vojska.“

Bývalý člen rozvědky Pillar volá po pečlivé realistické analýze toho, co je potřeba podstoupit k dosažení míru na Ukrajině. „Ve skutečnosti realismus nepřidává ani neubírá národu morální ani jiné hodnoty. Místo toho zahrnuje pečlivé zkoumání toho, jak všechny rysy reálného světa – včetně těch ošklivých a nepříjemných – ovlivňují hodnoty, zájmy a cíle, které národ sleduje,“ podotkl.

Válka tak „nabízí“ vysledování i velice nepříjemných rysů. Ty zahrnují rovněž cíle protivníka či agresora, které je potřeba zohlednit při mírových jednáních. „Přesto se vždy najdou jiní, kteří budou tradičně mávat prapory. Je uspokojivé zjednodušit věci na otázku mír vs. válka a správné vs. špatné a vidět se jako ten, kdo je na straně práva,“ uzavírá Pillar. 

Tento expert napsal pro tentýž server i druhý článek, týkající se vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou blíže. Obě země budou stát v mírových jednáních proti sobě se svými požadavky. Za sebou budou mít velké úspěchy i neúspěchy a ztráty. „V mezistátních konfliktech se jen zřídka stává, že by jedna válčící strana zlikvidovala druhou tak, že by neměla potřebu žádného vyjednávání nebo kompromisu,“ napsal Pillar. 

Zdůrazňuje, že je velice nereálné „vymýtit“ celý národní stát. Přiblížil to přirovnáním, kdy irácký vůdce Saddám Husajn „pohltil“ Kuvajt, nicméně intervence Spojených států a spojenců o necelý rok později jeho krok zhatila. O něco podobného se pokusil ruský prezident Vladimir Putin. „Nyní je jasné, že ruská vojenská síla k dosažení takového výsledku nestačí. A je zřejmé, že Ukrajina nemůže eliminovat ruský stát,“ poznamenal. 

Další variantou může být prostý ústup jedné strany a ponechání části jejího území k okupaci. „Takový výsledek je na Ukrajině možný, ale výslovná dohoda o ukončení války má pro všechny zúčastněné strany řadu výhod. Poskytuje rámec, který usnadňuje výměnu zajatců, protokoly o udržování míru a další užitečná opatření. Poskytuje určitý stupeň jistoty, který snižuje riziko nesprávné interpretace jednání druhé strany vedoucí k obnovení válečného konfliktu,“ vylíčil Pillar. 

Absolutní vítězství či prohra jedné nebo druhé strany podle bývalého amerického rozvědčíka nejsou příliš reálné. „Ukončení války bude pravděpodobně předcházet období vyjednávání – možná v rámci formálních jednání – doprovázené pokračujícími boji, spíše než aby byl vojenský výsledek plně stanoven před zahájením práce na vytvoření politického výsledku,“ uvedl.