Mír v nedohlednu. Rusové neslevují z požadavků, které Kyjev nemůže akceptovat

Týden po summitu mezi prezidenty USA a Ruska v aljašském Anchorage, který měl podle Bílého domu představovat zásadní průlom v mírovém procesu, přetrvává tíživá realita války, jak zdůraznila americká stanice CNN. Ruské rakety nadále dopadají na ukrajinská města, zatímco diplomacie stagnuje. Nejnovější návrh Moskvy, popsaný agenturou Reuters, sice obsahuje určité náznaky kompromisu, ale zároveň potvrzuje, že základní požadavky Kremlu zůstávají neakceptovatelné z hlediska ukrajinské suverenity i mezinárodního práva.

Ruský prezident požaduje, aby se Ukrajina stáhla z celého východního Donbasu, formálně se vzdala ambice vstoupit do NATO a zakotvila trvalou neutralitu. Další podmínkou je zákaz působení západních vojenských sil na jejím území, jak informoval server Guardian. Na oplátku Moskva nabízí zmrazení frontové linie na jihu země a naznačuje ochotu ustoupit z menších částí jiných okupovaných oblastí. Jde však spíše o taktickou rétoriku než o skutečný ústupek – ve své podstatě návrh nadále legitimizuje výsledky agresivní války.

Ukrajinský postoj zůstává konzistentní, prezident Volodymyr Zelenskyj upozorňuje, že Donbas je klíčovým pilířem obrany země, jehož ztráta by znamenala oslabení celé bezpečnostní architektury státu. Stejně tak je nepřijatelné vzdát se aspirace na členství v NATO, které je zakotveno v ústavě a považováno za jedinou spolehlivou bezpečnostní garanci proti budoucím ruským útokům.

Administrativa Donalda Trumpa se mezitím prezentuje jako aktivní mírový zprostředkovatel, ale její postup vyvolává rostoucí pochybnosti. Přístup, který kombinuje efektní symboliku a státnická gesta s faktickými ústupky vůči Moskvě, zpochybňuje důvěryhodnost amerického zprostředkování. Zatímco Bílý dům hovoří o „historickém průlomu“, Rusko během jediného dne odpálilo desítky raket na cíle po celé Ukrajině – včetně útoku na americkou výrobní firmu Flex Ltd v Zakarpatské oblasti. Útok, odehrávající se stovky kilometrů od fronty, byl v Kyjevě vnímán jako přímé varování Washingtonu.

Na evropské straně panuje snaha zachovat jednotu, ale návrhy na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu zůstávají nejasné a v praxi nerealizovatelné bez americké účasti. Mezitím ruská diplomacie, vedená ministrem Sergejem Lavrovem, podle katarské stanice Al-Džazíra sází na osvědčenou taktiku prodlužování vyjednávání, vytváření zdání ochoty jednat a současné posilování vlastní vojenské pozice.

Trump navíc po summitu změnil svůj postoj a přijal ruskou logiku „konečné mírové dohody“ a ustoupil tak od předchozího důrazu na dosažení příměří jako předpokladu seriózních jednání. Tato změna nahrává Putinově strategii a podrývá samotnou možnost zahájit důvěryhodný mírový proces.

Přes rostoucí nesourodost ve vyjádřeních i krocích americké administrativy si Trump zatím udržuje jedinečné postavení prostředníka, který má kapacitu jednat s oběma stranami a svolat klíčové hráče k jednacímu stolu. Otázkou však zůstává, zda tento potenciál využije k vymáhání reálných ústupků od Moskvy, nebo zda se nechá pohltit iluzí míru, který bude výhodný jen pro jednu stranu.

Jak v neděli realisticky zhodnotil americký ministr zahraničí Marco Rubio: „Nejsme blízko mírové dohodě. Nejsme ani na jejím prahu.“ O to víc je znepokojové, že zatímco se hovoří o diplomacii, na Ukrajině dál umírají civilisté a Rusové zabírají jeden kilometr čtvereční území za druhým.