Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi.
Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.
„V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO,“ potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová.
Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ upozornil.
Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Poláci jsou extrémní případ například oproti Němcům. Ti se podle Rasmussena bojí zajít příliš daleko kvůli obavám z provokace Ruska.
„Je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO,“ přiblížil Rasmussen. Měly by zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik ukrajinské armády, zvýšenou výrobu munice, součinnost NATO v těchto otázkách a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku. „Po pomalém začátku se tyto myšlenky prosazují, a to i ve Francii,“ doplnil.
Vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, které bývalý generální tajemník avizoval, by působilo jako seriózní narušení Ruskem vytyčených červených linií. Stanice BBC připomněla, že prvotní záminkou k ruské invazi proti Ukrajině byla takzvaná „denacifikace a demilitarizace“ ukrajinského území. Nikoliv její obsazení silou.
Putin sliboval, že ochrání lidi, kteří po osm let trpěli „ukrajinskou šikanou a genocidou“. „Je to ruské propagandistické tvrzení, které nemá oporu v realitě,“ píše BBC. Hovořil také právě o zabránění NATO v uchycení na Ukrajině. Jako další cíl uvedl zajištění neutrálního statusu této zemi.
Putin ale nikdy neřekl nahlas, že na programu bylo svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepřítel mě označil za cíl číslo jedna, moje rodina je cílem číslo dvě,“ popsal Zelenskyj poté, co se ruské jednotky dle jeho poradce pokusily dvakrát vtrhnout do prezidentského sídla.
Putin několikrát pohrozil Západu, že v případě pokusu o angažování proti „speciální vojenské operaci“ zažije následky, které nepamatuje. Od loňského roku opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní nejen proti cílům na Ukrajině, ale zejména na Západě.
V posledních týdnech navíc Kreml podepsal dohodu s Minskem o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území. Diktátor Alexandr Lukašenko následně nabídnul zbraně hromadného ničení všem národům „ochotným připojit se k Unii Ruska a Běloruska“, o čemž informovala stanice CNN.
Související

Trumpovo vítězství by oslabilo NATO i transatlantické vztahy, varoval Rasmussen

Bývalý tajemník NATO se stal Porošenkovým poradcem
Anders Fogh Rasmussen , Ukrajina , Polsko , armáda Polsko , NATO , Jens Stoltenberg , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Spor o polské dodávky zbraní na Ukrajinu pokračuje. USA žádají vysvětlení
před 2 hodinami

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo
před 2 hodinami

Minimální mzda od příštího roku vzroste až o 2100 korun
před 3 hodinami

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“
před 3 hodinami

Na Valném shromáždění OSN chybí přední politici, například Macron. Poslankyně mluví o ztrátě
před 4 hodinami

Víkendové počasí: Teploty až na výjimky nepřekročí dvacítku
včera

Tragický výbuch na Prostějovsku šetří policie. Řekla, s jakou teorií pracuje
Aktualizováno včera

Německo by mohlo obnovit kontroly na hranicích s ČR kvůli nelegální migraci
včera

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let
včera

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie
včera

První dvě trenérské změny ve fotbalové lize. V Hradci nahrazuje Webera Kotal, v Karviné skončil Hejdušek
Aktualizováno včera

Írán předvedl dron, který údajně předčí veškerou konkurenci v doletu
včera

Nizozemsko potvrdilo ukončení těžby na největším plynovém poli ke konci září
včera

Zvrat v pomoci Ukrajině. Biden slíbil poskytnutí střel ATACMS, tvrdí NBC
včera

Střelba v Uherském Hradišti. Řidiči se dostali do konfliktu, jeden skončil v péči lékařů
včera

Le Penová vrací Evropskému parlamentu 330 000 za fitkivní zaměstnance. Splácí i ruské dluhy
včera

Ukrajinské síly podnikly raketový útok na sídlo Černomořské flotily v Sevastopolu
včera

Česká pošta propustí do konce roku téměř 300 lidí. Chce ušetřit stovky milionů
včera

Babiš označil Fialu za "plyšového mimoně". Poslanci se ke schválení konsolidačního balíčku nedostali
včera
Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží
Už čtyři země ohlásily záměr věnovat Ukrajině dlouho požadované stíhací letouny F-16. Ačkoli schválení dodávek ze strany USA ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil za "průlomovou dohodu", američtí představitelé se podle Reuters domnívají, že F-16 poskytnou Ukrajině jen "malou pomoc" v její protiofenzívě.
Zdroj: Libor Novák