Na Ukrajinu by mohli zamířit vojáci ze zemí NATO, tvrdí bývalý tajemník aliance

Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.

„V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO,“ potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová. 

Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ upozornil. 

Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Poláci jsou extrémní případ například oproti Němcům. Ti se podle Rasmussena bojí zajít příliš daleko kvůli obavám z provokace Ruska. 

„Je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO,“ přiblížil Rasmussen. Měly by zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik ukrajinské armády, zvýšenou výrobu munice, součinnost NATO v těchto otázkách a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku. „Po pomalém začátku se tyto myšlenky prosazují, a to i ve Francii,“ doplnil. 

Vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, které bývalý generální tajemník avizoval, by působilo jako seriózní narušení Ruskem vytyčených červených linií. Stanice BBC připomněla, že prvotní záminkou k ruské invazi proti Ukrajině byla takzvaná „denacifikace a demilitarizace“ ukrajinského území. Nikoliv její obsazení silou. 

Putin sliboval, že ochrání lidi, kteří po osm let trpěli „ukrajinskou šikanou a genocidou“. „Je to ruské propagandistické tvrzení, které nemá oporu v realitě,“ píše BBC. Hovořil také právě o zabránění NATO v uchycení na Ukrajině. Jako další cíl uvedl zajištění neutrálního statusu této zemi. 

Putin ale nikdy neřekl nahlas, že na programu bylo svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepřítel mě označil za cíl číslo jedna, moje rodina je cílem číslo dvě,“ popsal Zelenskyj poté, co se ruské jednotky dle jeho poradce pokusily dvakrát vtrhnout do prezidentského sídla. 

Putin několikrát pohrozil Západu, že v případě pokusu o angažování proti „speciální vojenské operaci“ zažije následky, které nepamatuje. Od loňského roku opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní nejen proti cílům na Ukrajině, ale zejména na Západě. 

V posledních týdnech navíc Kreml podepsal dohodu s Minskem o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území. Diktátor Alexandr Lukašenko následně nabídnul zbraně hromadného ničení všem národům „ochotným připojit se k Unii Ruska a Běloruska“, o čemž informovala stanice CNN.