Na Ukrajinu by mohli zamířit vojáci ze zemí NATO, tvrdí bývalý tajemník aliance

Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi. 

Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.

„V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO,“ potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová. 

Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ upozornil. 

Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Poláci jsou extrémní případ například oproti Němcům. Ti se podle Rasmussena bojí zajít příliš daleko kvůli obavám z provokace Ruska. 

„Je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO,“ přiblížil Rasmussen. Měly by zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik ukrajinské armády, zvýšenou výrobu munice, součinnost NATO v těchto otázkách a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku. „Po pomalém začátku se tyto myšlenky prosazují, a to i ve Francii,“ doplnil. 

Vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, které bývalý generální tajemník avizoval, by působilo jako seriózní narušení Ruskem vytyčených červených linií. Stanice BBC připomněla, že prvotní záminkou k ruské invazi proti Ukrajině byla takzvaná „denacifikace a demilitarizace“ ukrajinského území. Nikoliv její obsazení silou. 

Putin sliboval, že ochrání lidi, kteří po osm let trpěli „ukrajinskou šikanou a genocidou“. „Je to ruské propagandistické tvrzení, které nemá oporu v realitě,“ píše BBC. Hovořil také právě o zabránění NATO v uchycení na Ukrajině. Jako další cíl uvedl zajištění neutrálního statusu této zemi. 

Putin ale nikdy neřekl nahlas, že na programu bylo svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepřítel mě označil za cíl číslo jedna, moje rodina je cílem číslo dvě,“ popsal Zelenskyj poté, co se ruské jednotky dle jeho poradce pokusily dvakrát vtrhnout do prezidentského sídla. 

Putin několikrát pohrozil Západu, že v případě pokusu o angažování proti „speciální vojenské operaci“ zažije následky, které nepamatuje. Od loňského roku opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní nejen proti cílům na Ukrajině, ale zejména na Západě. 

V posledních týdnech navíc Kreml podepsal dohodu s Minskem o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území. Diktátor Alexandr Lukašenko následně nabídnul zbraně hromadného ničení všem národům „ochotným připojit se k Unii Ruska a Běloruska“, o čemž informovala stanice CNN

Související

Více souvisejících

Anders Fogh Rasmussen Ukrajina Polsko armáda Polsko NATO Jens Stoltenberg Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

těžba ropy, ilustrační fotografie

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo

Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu. Sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

Giorgio Napolitano

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let

Ve věku 98 let zemřel někdejší italský prezident Giorgio Napolitano, který bývá řazen mezi nejrespektovanější politické osobnosti v zemi. Napolitano naposledy vydechl na jedné z římských klinik, jeho zdravotní stav byl už nějaký čas kritický. 

včera

Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie

Dne 22. září 1808, tedy před 215 lety, zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská. Ta byla již jako malé děvčátko velice hezká a později se o ní hovořilo jako o nejkrásnější dceři Marie Terezie. Svou krásu ráda využívala, často koketovala s muži u rakouského dvora a právě svým vzhledem se snažila upoutat pozornost budoucího vlivného ženicha. Brzy se však na vlastní kůži přesvědčila, že krása je pomíjivá. Onemocněla totiž neštovicemi, které její půvabný obličej trvale znetvořily.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

První dvě trenérské změny ve fotbalové lize. V Hradci nahrazuje Webera Kotal, v Karviné skončil Hejdušek

Po posledním víkendu hned dva účastníci tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže sáhli ke změnám na trenérských postech. Poté, co Hradec Králové prohrál 1:5 s Mladou Boleslaví, se Východočeši rozhodli k ukončení spolupráce s koučem Jozefem Weberem. Toho nahradí sedmdesátiletý stratég Václav Kotal, dosavadní šéftrenér druholigového Žižkova. Nového trenéra bude hledat i trápící se nováček z Karviné, kde tak skončil Tomáš Hejdušek a kterého prozatímně zastoupí jeho dosavadní asistenti.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží

Už čtyři země ohlásily záměr věnovat Ukrajině dlouho požadované stíhací letouny F-16. Ačkoli schválení dodávek ze strany USA ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil za "průlomovou dohodu", američtí představitelé se podle Reuters domnívají, že F-16 poskytnou Ukrajině jen "malou pomoc" v její protiofenzívě. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy