Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi.
Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.
„V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO,“ potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová.
Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ upozornil.
Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Poláci jsou extrémní případ například oproti Němcům. Ti se podle Rasmussena bojí zajít příliš daleko kvůli obavám z provokace Ruska.
„Je nezbytné, aby Ukrajina dostala písemné bezpečnostní záruky, nejlépe ještě před summitem, ale mimo rámec NATO,“ přiblížil Rasmussen. Měly by zahrnovat sdílení zpravodajských informací, společný výcvik ukrajinské armády, zvýšenou výrobu munice, součinnost NATO v těchto otázkách a dodávky zbraní dostatečné k tomu, aby Rusko odradily od dalšího útoku. „Po pomalém začátku se tyto myšlenky prosazují, a to i ve Francii,“ doplnil.
Vyslání vojsk NATO na Ukrajinu, které bývalý generální tajemník avizoval, by působilo jako seriózní narušení Ruskem vytyčených červených linií. Stanice BBC připomněla, že prvotní záminkou k ruské invazi proti Ukrajině byla takzvaná „denacifikace a demilitarizace“ ukrajinského území. Nikoliv její obsazení silou.
Putin sliboval, že ochrání lidi, kteří po osm let trpěli „ukrajinskou šikanou a genocidou“. „Je to ruské propagandistické tvrzení, které nemá oporu v realitě,“ píše BBC. Hovořil také právě o zabránění NATO v uchycení na Ukrajině. Jako další cíl uvedl zajištění neutrálního statusu této zemi.
Putin ale nikdy neřekl nahlas, že na programu bylo svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepřítel mě označil za cíl číslo jedna, moje rodina je cílem číslo dvě,“ popsal Zelenskyj poté, co se ruské jednotky dle jeho poradce pokusily dvakrát vtrhnout do prezidentského sídla.
Putin několikrát pohrozil Západu, že v případě pokusu o angažování proti „speciální vojenské operaci“ zažije následky, které nepamatuje. Od loňského roku opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní nejen proti cílům na Ukrajině, ale zejména na Západě.
V posledních týdnech navíc Kreml podepsal dohodu s Minskem o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území. Diktátor Alexandr Lukašenko následně nabídnul zbraně hromadného ničení všem národům „ochotným připojit se k Unii Ruska a Běloruska“, o čemž informovala stanice CNN.
Související

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Rasmussen: Putin nepoleví a Scholz není vůdce, je váhavý a pomalý. Nechápu, proč nedáte Ukrajině rakety
Anders Fogh Rasmussen , Ukrajina , Polsko , armáda Polsko , NATO , Jens Stoltenberg , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera

Cena ropy padá. Je levnější než před konfliktem mezi Íránem a Izraelem
včera

Evropa se zlobí, USA ustupují. Španělsko se stalo problémovým členem NATO
včera

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen
včera

Trump zveřejnil údajnou SMS od šéfa NATO. USA si myslí, že Ukrajina nad Ruskem vyhraje
včera

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi
včera

Počasí v Česku bude znovu tropické. Již zítra, upozornil ČHMÚ
včera

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou
včera

Takhle jsme Trumpa ještě neviděli, popisují novináři. Proč ho porušení příměří rozpálilo doběla?
včera

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael
včera

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova
včera

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat
včera

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat
včera

Írán se na útoky připravil předem, k přerušení jaderného programu nedošlo
včera

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti
včera

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem
včera

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil
včera

Mimořádná zpráva Příměří padlo. Izrael vydal po íránském útoku pokyn k úderům v srdci Teheránu
včera

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně
včera

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde
včera
Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska
Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.
Zdroj: Libor Novák