I NATO dává ruce pryč od páteční návštěvy Viktora Orbána v Kremlu. Generální tajemník Jens Stoltenberg na dnešní tiskové konferenci zdůraznil, že Orbán v Moskvě rozhodně nezastupuje alianci. Zmínil však, že maďarský premiér informoval NATO o cestě do Ruska s předstihem.
Stoltenberg připomněl, že Maďarsko dosud podpořilo všechna prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, přestože odmítá poskytovat vojenskou pomoc. Aliance se aktuálně připravuje na summit ve Washingtonu, který proběhne od 9. do 11. července. Generální tajemník předpokládá, že členské státy se zavážou k poskytnutí další vojenské pomoci Kyjevu.
"Ukrajina musí zvítězit a potřebuje naši trvalou pomoc," řekl Stoltenberg v pátek a zdůraznil, že pomoc Kyjevu nedělá z aliance účastníka konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal.
Na cestu maďarského premiéra dnes reagoval i premiér Petr Fiala (ODS). "Viktor Orbán nezastupuje v Moskvě naše zájmy nebo zájmy EU. Také nemá žádný mandát, aby jednal naším jménem. Česká pozice je jasná: Putin je agresor, my stojíme na straně Ukrajiny," napsal na sociální síti X.
Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán nemá od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. "Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska," uvedl.
Borrell připomněl fakt, že Maďarsko se ujalo rotujícího předsednictví, což jej však neopravňuje k tomu, aby reprezentovalo Evropskou unii na mezinárodní scéně. Tato zodpovědnost leží na Borrelovi a končícím předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi.
K Orbánově návštěvě Moskvy se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině," napsala na sociální síti X.
Související

Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války

NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , NATO , Viktor Orbán , Rusko
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek