Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem po vítězství jeho konzervativní aliance CDU/CSU ve volbách, kde získala 29 procent hlasů. Politický veterán a dlouholetý zastánce transatlantických vztahů se však ujímá vedení Německa v době, kdy jeho kdysi nejbližší spojenec, Spojené státy, směřují k izolacionismu, uvedl server Politico.
Merz, který si váží amerických hodnot a často cituje bývalého prezidenta Ronalda Reagana, se nyní musí vyrovnat s realitou, že Washington pod vedením Donalda Trumpa zaujímá vůči Evropě stále chladnější postoj. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos v únoru Merz varoval, že Evropa musí přijmout novou realitu a být připravena bránit se bez pomoci Spojených států.
Merz se narodil v roce 1955 v západoněmeckém Sauerlandu a do politiky vstoupil v roce 1989 jako člen Evropského parlamentu. O pět let později byl zvolen do německého Bundestagu, kde si rychle vybudoval pověst ostrého obhájce konzervativních hodnot a volného trhu.
V roce 2002 však jeho politickou kariéru přerušila prohra s Angelou Merkelovou v boji o vedení CDU. Merz se stáhl z politiky a přesunul se do podnikatelského sektoru, kde působil mimo jiné jako právník a člen představenstva amerického investičního gigantu BlackRock.
Jeho návrat do politiky přišel v roce 2018 po odchodu Merkelové z čela CDU. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v roce 2022 stal předsedou strany a následně vedl CDU do letošních voleb, kde dokázal stranu vrátit k moci.
Merz se dlouhodobě profiluje jako kritik státního intervencionismu. Často cituje Reaganův výrok: „Nejstrašnější věta v angličtině je: ‘Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.’“
Jeho postoje k migraci jsou ostřejší než u předchozích lídrů CDU. Před volbami se Merz spojil s krajně pravicovou AfD, aby prosadil tvrdší azylové zákony, což vyvolalo masové protesty po celém Německu. Přestože tato spolupráce narazila na odpor liberálnějších politiků, pomohla mu získat voliče, kteří se obávali narůstající migrace.
Merzovo vítězství přichází v době, kdy Trumpova administrativa otevřeně zpochybňuje podporu Evropy. Americký viceprezident JD Vance označil na Mnichovské konferenci evropské centristické strany za „největší hrozbu bezpečnosti“. Trump sám navíc prohlásil, že Ukrajina je zodpovědná za válku s Ruskem, a označil Volodymyra Zelenského za diktátora.
Merz proto začíná měnit svůj přístup. Zatímco ještě donedávna věřil v nezlomnost transatlantického partnerství, nyní varuje, že Evropa musí být připravena na možnost, že Spojené státy ji nechají na holičkách. Vyzval k posílení evropské obrany a dokonce naznačil, že Německo by mělo diskutovat o jaderné ochraně s Francií a Velkou Británií.
Merz stojí před klíčovou otázkou: dokáže převzít vedoucí roli v Evropě a zajistit, aby EU byla schopna se bránit bez americké pomoci? Jeho pragmatický přístup a ochota hledat nové aliance naznačují, že se bude snažit vytvořit silnější evropskou bezpečnostní strukturu.
V jednom z posledních projevů Merz prohlásil: „V této Evropě musí Německo hrát vedoucí roli. Musíme převzít odpovědnost.“ Nyní bude záležet na tom, zda se mu podaří tuto vizi naplnit a vést Německo a celou Evropu v nové geopolitické realitě.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Aktuálně se děje
před 55 minutami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 1 hodinou
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 2 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 3 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 4 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 5 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 6 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 7 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák