Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem po vítězství jeho konzervativní aliance CDU/CSU ve volbách, kde získala 29 procent hlasů. Politický veterán a dlouholetý zastánce transatlantických vztahů se však ujímá vedení Německa v době, kdy jeho kdysi nejbližší spojenec, Spojené státy, směřují k izolacionismu, uvedl server Politico.
Merz, který si váží amerických hodnot a často cituje bývalého prezidenta Ronalda Reagana, se nyní musí vyrovnat s realitou, že Washington pod vedením Donalda Trumpa zaujímá vůči Evropě stále chladnější postoj. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos v únoru Merz varoval, že Evropa musí přijmout novou realitu a být připravena bránit se bez pomoci Spojených států.
Merz se narodil v roce 1955 v západoněmeckém Sauerlandu a do politiky vstoupil v roce 1989 jako člen Evropského parlamentu. O pět let později byl zvolen do německého Bundestagu, kde si rychle vybudoval pověst ostrého obhájce konzervativních hodnot a volného trhu.
V roce 2002 však jeho politickou kariéru přerušila prohra s Angelou Merkelovou v boji o vedení CDU. Merz se stáhl z politiky a přesunul se do podnikatelského sektoru, kde působil mimo jiné jako právník a člen představenstva amerického investičního gigantu BlackRock.
Jeho návrat do politiky přišel v roce 2018 po odchodu Merkelové z čela CDU. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v roce 2022 stal předsedou strany a následně vedl CDU do letošních voleb, kde dokázal stranu vrátit k moci.
Merz se dlouhodobě profiluje jako kritik státního intervencionismu. Často cituje Reaganův výrok: „Nejstrašnější věta v angličtině je: ‘Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.’“
Jeho postoje k migraci jsou ostřejší než u předchozích lídrů CDU. Před volbami se Merz spojil s krajně pravicovou AfD, aby prosadil tvrdší azylové zákony, což vyvolalo masové protesty po celém Německu. Přestože tato spolupráce narazila na odpor liberálnějších politiků, pomohla mu získat voliče, kteří se obávali narůstající migrace.
Merzovo vítězství přichází v době, kdy Trumpova administrativa otevřeně zpochybňuje podporu Evropy. Americký viceprezident JD Vance označil na Mnichovské konferenci evropské centristické strany za „největší hrozbu bezpečnosti“. Trump sám navíc prohlásil, že Ukrajina je zodpovědná za válku s Ruskem, a označil Volodymyra Zelenského za diktátora.
Merz proto začíná měnit svůj přístup. Zatímco ještě donedávna věřil v nezlomnost transatlantického partnerství, nyní varuje, že Evropa musí být připravena na možnost, že Spojené státy ji nechají na holičkách. Vyzval k posílení evropské obrany a dokonce naznačil, že Německo by mělo diskutovat o jaderné ochraně s Francií a Velkou Británií.
Merz stojí před klíčovou otázkou: dokáže převzít vedoucí roli v Evropě a zajistit, aby EU byla schopna se bránit bez americké pomoci? Jeho pragmatický přístup a ochota hledat nové aliance naznačují, že se bude snažit vytvořit silnější evropskou bezpečnostní strukturu.
V jednom z posledních projevů Merz prohlásil: „V této Evropě musí Německo hrát vedoucí roli. Musíme převzít odpovědnost.“ Nyní bude záležet na tom, zda se mu podaří tuto vizi naplnit a vést Německo a celou Evropu v nové geopolitické realitě.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Německo , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák