Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem po vítězství jeho konzervativní aliance CDU/CSU ve volbách, kde získala 29 procent hlasů. Politický veterán a dlouholetý zastánce transatlantických vztahů se však ujímá vedení Německa v době, kdy jeho kdysi nejbližší spojenec, Spojené státy, směřují k izolacionismu, uvedl server Politico.
Merz, který si váží amerických hodnot a často cituje bývalého prezidenta Ronalda Reagana, se nyní musí vyrovnat s realitou, že Washington pod vedením Donalda Trumpa zaujímá vůči Evropě stále chladnější postoj. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos v únoru Merz varoval, že Evropa musí přijmout novou realitu a být připravena bránit se bez pomoci Spojených států.
Merz se narodil v roce 1955 v západoněmeckém Sauerlandu a do politiky vstoupil v roce 1989 jako člen Evropského parlamentu. O pět let později byl zvolen do německého Bundestagu, kde si rychle vybudoval pověst ostrého obhájce konzervativních hodnot a volného trhu.
V roce 2002 však jeho politickou kariéru přerušila prohra s Angelou Merkelovou v boji o vedení CDU. Merz se stáhl z politiky a přesunul se do podnikatelského sektoru, kde působil mimo jiné jako právník a člen představenstva amerického investičního gigantu BlackRock.
Jeho návrat do politiky přišel v roce 2018 po odchodu Merkelové z čela CDU. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v roce 2022 stal předsedou strany a následně vedl CDU do letošních voleb, kde dokázal stranu vrátit k moci.
Merz se dlouhodobě profiluje jako kritik státního intervencionismu. Často cituje Reaganův výrok: „Nejstrašnější věta v angličtině je: ‘Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.’“
Jeho postoje k migraci jsou ostřejší než u předchozích lídrů CDU. Před volbami se Merz spojil s krajně pravicovou AfD, aby prosadil tvrdší azylové zákony, což vyvolalo masové protesty po celém Německu. Přestože tato spolupráce narazila na odpor liberálnějších politiků, pomohla mu získat voliče, kteří se obávali narůstající migrace.
Merzovo vítězství přichází v době, kdy Trumpova administrativa otevřeně zpochybňuje podporu Evropy. Americký viceprezident JD Vance označil na Mnichovské konferenci evropské centristické strany za „největší hrozbu bezpečnosti“. Trump sám navíc prohlásil, že Ukrajina je zodpovědná za válku s Ruskem, a označil Volodymyra Zelenského za diktátora.
Merz proto začíná měnit svůj přístup. Zatímco ještě donedávna věřil v nezlomnost transatlantického partnerství, nyní varuje, že Evropa musí být připravena na možnost, že Spojené státy ji nechají na holičkách. Vyzval k posílení evropské obrany a dokonce naznačil, že Německo by mělo diskutovat o jaderné ochraně s Francií a Velkou Británií.
Merz stojí před klíčovou otázkou: dokáže převzít vedoucí roli v Evropě a zajistit, aby EU byla schopna se bránit bez americké pomoci? Jeho pragmatický přístup a ochota hledat nové aliance naznačují, že se bude snažit vytvořit silnější evropskou bezpečnostní strukturu.
V jednom z posledních projevů Merz prohlásil: „V této Evropě musí Německo hrát vedoucí roli. Musíme převzít odpovědnost.“ Nyní bude záležet na tom, zda se mu podaří tuto vizi naplnit a vést Německo a celou Evropu v nové geopolitické realitě.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Německo , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák