Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem po vítězství jeho konzervativní aliance CDU/CSU ve volbách, kde získala 29 procent hlasů. Politický veterán a dlouholetý zastánce transatlantických vztahů se však ujímá vedení Německa v době, kdy jeho kdysi nejbližší spojenec, Spojené státy, směřují k izolacionismu, uvedl server Politico.
Merz, který si váží amerických hodnot a často cituje bývalého prezidenta Ronalda Reagana, se nyní musí vyrovnat s realitou, že Washington pod vedením Donalda Trumpa zaujímá vůči Evropě stále chladnější postoj. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos v únoru Merz varoval, že Evropa musí přijmout novou realitu a být připravena bránit se bez pomoci Spojených států.
Merz se narodil v roce 1955 v západoněmeckém Sauerlandu a do politiky vstoupil v roce 1989 jako člen Evropského parlamentu. O pět let později byl zvolen do německého Bundestagu, kde si rychle vybudoval pověst ostrého obhájce konzervativních hodnot a volného trhu.
V roce 2002 však jeho politickou kariéru přerušila prohra s Angelou Merkelovou v boji o vedení CDU. Merz se stáhl z politiky a přesunul se do podnikatelského sektoru, kde působil mimo jiné jako právník a člen představenstva amerického investičního gigantu BlackRock.
Jeho návrat do politiky přišel v roce 2018 po odchodu Merkelové z čela CDU. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v roce 2022 stal předsedou strany a následně vedl CDU do letošních voleb, kde dokázal stranu vrátit k moci.
Merz se dlouhodobě profiluje jako kritik státního intervencionismu. Často cituje Reaganův výrok: „Nejstrašnější věta v angličtině je: ‘Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.’“
Jeho postoje k migraci jsou ostřejší než u předchozích lídrů CDU. Před volbami se Merz spojil s krajně pravicovou AfD, aby prosadil tvrdší azylové zákony, což vyvolalo masové protesty po celém Německu. Přestože tato spolupráce narazila na odpor liberálnějších politiků, pomohla mu získat voliče, kteří se obávali narůstající migrace.
Merzovo vítězství přichází v době, kdy Trumpova administrativa otevřeně zpochybňuje podporu Evropy. Americký viceprezident JD Vance označil na Mnichovské konferenci evropské centristické strany za „největší hrozbu bezpečnosti“. Trump sám navíc prohlásil, že Ukrajina je zodpovědná za válku s Ruskem, a označil Volodymyra Zelenského za diktátora.
Merz proto začíná měnit svůj přístup. Zatímco ještě donedávna věřil v nezlomnost transatlantického partnerství, nyní varuje, že Evropa musí být připravena na možnost, že Spojené státy ji nechají na holičkách. Vyzval k posílení evropské obrany a dokonce naznačil, že Německo by mělo diskutovat o jaderné ochraně s Francií a Velkou Británií.
Merz stojí před klíčovou otázkou: dokáže převzít vedoucí roli v Evropě a zajistit, aby EU byla schopna se bránit bez americké pomoci? Jeho pragmatický přístup a ochota hledat nové aliance naznačují, že se bude snažit vytvořit silnější evropskou bezpečnostní strukturu.
V jednom z posledních projevů Merz prohlásil: „V této Evropě musí Německo hrát vedoucí roli. Musíme převzít odpovědnost.“ Nyní bude záležet na tom, zda se mu podaří tuto vizi naplnit a vést Německo a celou Evropu v nové geopolitické realitě.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Německo , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 36 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák