Friedrich Merz se stal novým německým kancléřem po vítězství jeho konzervativní aliance CDU/CSU ve volbách, kde získala 29 procent hlasů. Politický veterán a dlouholetý zastánce transatlantických vztahů se však ujímá vedení Německa v době, kdy jeho kdysi nejbližší spojenec, Spojené státy, směřují k izolacionismu, uvedl server Politico.
Merz, který si váží amerických hodnot a často cituje bývalého prezidenta Ronalda Reagana, se nyní musí vyrovnat s realitou, že Washington pod vedením Donalda Trumpa zaujímá vůči Evropě stále chladnější postoj. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos v únoru Merz varoval, že Evropa musí přijmout novou realitu a být připravena bránit se bez pomoci Spojených států.
Merz se narodil v roce 1955 v západoněmeckém Sauerlandu a do politiky vstoupil v roce 1989 jako člen Evropského parlamentu. O pět let později byl zvolen do německého Bundestagu, kde si rychle vybudoval pověst ostrého obhájce konzervativních hodnot a volného trhu.
V roce 2002 však jeho politickou kariéru přerušila prohra s Angelou Merkelovou v boji o vedení CDU. Merz se stáhl z politiky a přesunul se do podnikatelského sektoru, kde působil mimo jiné jako právník a člen představenstva amerického investičního gigantu BlackRock.
Jeho návrat do politiky přišel v roce 2018 po odchodu Merkelové z čela CDU. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v roce 2022 stal předsedou strany a následně vedl CDU do letošních voleb, kde dokázal stranu vrátit k moci.
Merz se dlouhodobě profiluje jako kritik státního intervencionismu. Často cituje Reaganův výrok: „Nejstrašnější věta v angličtině je: ‘Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.’“
Jeho postoje k migraci jsou ostřejší než u předchozích lídrů CDU. Před volbami se Merz spojil s krajně pravicovou AfD, aby prosadil tvrdší azylové zákony, což vyvolalo masové protesty po celém Německu. Přestože tato spolupráce narazila na odpor liberálnějších politiků, pomohla mu získat voliče, kteří se obávali narůstající migrace.
Merzovo vítězství přichází v době, kdy Trumpova administrativa otevřeně zpochybňuje podporu Evropy. Americký viceprezident JD Vance označil na Mnichovské konferenci evropské centristické strany za „největší hrozbu bezpečnosti“. Trump sám navíc prohlásil, že Ukrajina je zodpovědná za válku s Ruskem, a označil Volodymyra Zelenského za diktátora.
Merz proto začíná měnit svůj přístup. Zatímco ještě donedávna věřil v nezlomnost transatlantického partnerství, nyní varuje, že Evropa musí být připravena na možnost, že Spojené státy ji nechají na holičkách. Vyzval k posílení evropské obrany a dokonce naznačil, že Německo by mělo diskutovat o jaderné ochraně s Francií a Velkou Británií.
Merz stojí před klíčovou otázkou: dokáže převzít vedoucí roli v Evropě a zajistit, aby EU byla schopna se bránit bez americké pomoci? Jeho pragmatický přístup a ochota hledat nové aliance naznačují, že se bude snažit vytvořit silnější evropskou bezpečnostní strukturu.
V jednom z posledních projevů Merz prohlásil: „V této Evropě musí Německo hrát vedoucí roli. Musíme převzít odpovědnost.“ Nyní bude záležet na tom, zda se mu podaří tuto vizi naplnit a vést Německo a celou Evropu v nové geopolitické realitě.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Německo , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 57 minutami
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 1 hodinou
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 3 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.
Zdroj: Libor Novák