Největší událost v historii Moldavska. Začal druhý summit Evropského politického společenství, dorazil Zelenskyj

Dnes se nedaleko moldavského hlavního města Kišiněv v MIMI Castle koná summit Evropského politického společenství (EPC). Začal v 9:00 středoevropského času. Loňský summit EPC proběhl ve stínu těžké energetické a bezpečností krize, ten letošní zase může Moldavanům otevřít dveře do Evropy. Dorazil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Summit EPC v MIMI Castle pro všechny lídry z evropského kontinentu poskytuje zázemí pro vzájemný dialog, mohou vyjadřovat své názory a sdílet informace. I menším zemím poskytne příležitost vyjádřit se k palčivým problémům, mezi něž patří ekonomická a energetická krize, válka na Ukrajině či klimatická krize. Summit EPC také může posílit společnou evropskou identitu. Díky účasti velkých i malých zemí je brán ohled na zájmy Německa stejnou měrou, jako například San Marina.

Organizátoři na webových stránkách summitu přiblížili, že jeho cílem je podpora politického dialogu a spolupráce při řešení otázek společného zájmu a posilovat bezpečnost, stabilitu a prosperitu evropského kontinentu.

Na summit přijel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Moldavsko navštívil poprvé od invaze Ruska proti jeho zemi.

Moldavská prezidentka Maia Sandu se ještě v předvečer summitu setkala s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Mluvili jsme o moldavské budoucnosti v rodině Evropské unie a poděkovala jsem komisi za dnes oznámenou podporu Moldavsku a jeho obyvatelům,“ píše prezidentka na svém twitterovém účtu.

Server France24 před několika dny upozornil na zásadní roli tohoto setkání. Může totiž vyslat zásadní zprávu Moskvě. Křehká demokracie Moldavska totiž žije ve stínu ruské agrese proti Ukrajině a projevují se snahy Ruskem vyslaných agentů o destabilizaci země. „Ještě nikdy se zde nekonala taková mega-událost v historii Moldavska,“ zmínil expert na Ukrajinu a Moldavsko Felix Hett z německé Friedrich Ebert Foundation.

Asi 35 kilometrů moldavského hlavního města se setkají až dvě tisícovky různých delegátů ze všech 27 zemí EU a 20 dalších zemí evropského kontinentu. Pozváni jsou zástupci například Británie, Turecka, Švýcarska, Islandu, Srbska, Arménie a Ázerbájdžánu. Loňský summitu navštívilo 44 zemí včetně mikrostátů Andorry, Monaka a San Marina.

Ředitel bruselského institutu Jacquea Delorse zmínil, že bude důležité vidět, kdo na fotografiích ze summitu bude a kdo ne. „Je to také příležitost ukázat, že Evropané mohou diskutovat o svých strategických zájmech mezi sebou, bez Američanů,“ vysvětlil.

Hlavní téma: Ukrajina

Americký novinář David Smith na Twitteru zveřejnil video z novinářského zázemí. Na místě summitu EPC se nachází až 700 novinářů z celého světa, kteří jsou v kontaktu s politiky. Ti se poblíž moldavské metropole sjeli z 50 evropských zemí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poukázal na výborné vztahy mezi Ukrajinou a Moldavskem. „Moldavsko a Ukrajina nejsou jen sousedé, ale také spolehliví partneři. Nadále posilujeme spolupráci mezi našimi zeměmi a společně čelíme výzvám, které představuje Rusko,“ citoval jeho slova moldavský zpravodajský server Moldovalive na Telegramu. Sám Zelenskyj tato slova sdílel na též sociální síti ve třech jazycích.

Smutek a lítost nad novým útokem, který dnes ráno proběhl v Kyjevu, vyjádřil vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell. Podle něj by se hlavní témata jednání měla zaměřit na obnovení míru a bezpečnosti. „K tomu potřebujeme větší jednotu, a to nejen na úrovni Evropské unie, ale i celého světa,“ řekl Borrell.

„To, co se dnes děje na Ukrajině, není pouze evropský problém, ale otázka mezinárodního řádu a světového míru,“ napsal na svém twitterovém účtu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Premiér Lotyšska Krišjānis Kariņš pak sdělil, že Evropa musí zajistit, aby Moldavsko zůstalo hraniční zónou, kam nelze vkročit, a Ukrajina se takovou zónou má stát v budoucnu.

„Válka na Ukrajině je v popředí zájmu, ale je to také příležitost vyjádřit solidaritu s Moldavskem, které je rovněž pod tlakem Ruska,“ řekl pro změnu premiér Irska Leo Varadkar.



Pražský summit ve stínu války

Loni v říjnu se první summit konal právě v Praze během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Pořadatelé se střídají na rotační bázi. Jeden rok ho bude pořádat členský stát EU, druhý rok nečlenský. Letos jde tedy o první summit EPC mimo unii. Dalšími hostitelskými zeměmi budou Španělsko (2024) a Velká Británie (2025).

Minulý rok se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) summit konal v kritickém okamžiku pro kontinent. Nová platforma nemá nijak nahrazovat stávající formy evropské spolupráce, jde především o prostor pro neformální výměnu názorů. Informovaly o tom EuroZprávy.cz.

Moldavská prezidentka tehdy uvedla, že pro zemi může pořádání summitu znamenat časnější přístup do Evropské unie. Poděkovala také českému předsednictví za organizování setkání. „Odsuzujeme ruskou agresi a nelegální anexi ukrajinských území, zavázali jsme se Ukrajině pomoci znovu získat suverenitu,“ řekla.

Na summitu se sešly více než čtyři desítky zemí. Kromě členských států EU na summit dorazili i lídři dalších 17 zemí včetně Velké Británie, Ukrajiny a Turecka. Důležitým bodem diskuze byla například energetická krize. „Dostává se nám ujištění od zemí, jako je Norsko či Ázerbájdžán, že jsou připraveny se na tom podílet, spolupracovat na tom s Evropskou unií, pomoci nám. To je mimořádně důležité,“ vyhodnotil.

Související

Martin Dvořák

Dvořák vnímá úsilí Ukrajiny o vstup do EU. Kyjev ale není jediným vážným zájemcem

Ministři pro evropské záležitosti Evropské unie ve Stockholmu jednali o možnostech členství Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, napsal server Deutsche Welle. Obecně je snaha těchto zemí velmi vítaná a pozoruhodná, což pro EuroZprávy.cz potvrdila také mluvčí ministerstva pro evropské záležitosti Veronika Lukášová. Podle hostujícího pracovníka při EU Michaela Leigha ale blok má k rozšíření přistoupit opatrně. Ukrajina je totiž výrazně chudší zemí než zbytek členských zemí a rozšíření může vést k velké nespokojenosti Moskvy. 

Více souvisejících

Moldavsko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) summit Evropského politického společenství (EPC)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

včera

včera

včera

včera

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

včera

včera

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

včera

včera

včera

včera

včera

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

včera

včera

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

včera

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy