Největší událost v historii Moldavska. Začal druhý summit Evropského politického společenství, dorazil Zelenskyj

Summit EPC v MIMI Castle pro všechny lídry z evropského kontinentu poskytuje zázemí pro vzájemný dialog, mohou vyjadřovat své názory a sdílet informace. I menším zemím poskytne příležitost vyjádřit se k palčivým problémům, mezi něž patří ekonomická a energetická krize, válka na Ukrajině či klimatická krize. Summit EPC také může posílit společnou evropskou identitu. Díky účasti velkých i malých zemí je brán ohled na zájmy Německa stejnou měrou, jako například San Marina.

Organizátoři na webových stránkách summitu přiblížili, že jeho cílem je podpora politického dialogu a spolupráce při řešení otázek společného zájmu a posilovat bezpečnost, stabilitu a prosperitu evropského kontinentu.

Na summit přijel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Moldavsko navštívil poprvé od invaze Ruska proti jeho zemi.

Moldavská prezidentka Maia Sandu se ještě v předvečer summitu setkala s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Mluvili jsme o moldavské budoucnosti v rodině Evropské unie a poděkovala jsem komisi za dnes oznámenou podporu Moldavsku a jeho obyvatelům,“ píše prezidentka na svém twitterovém účtu.

Server France24 před několika dny upozornil na zásadní roli tohoto setkání. Může totiž vyslat zásadní zprávu Moskvě. Křehká demokracie Moldavska totiž žije ve stínu ruské agrese proti Ukrajině a projevují se snahy Ruskem vyslaných agentů o destabilizaci země. „Ještě nikdy se zde nekonala taková mega-událost v historii Moldavska,“ zmínil expert na Ukrajinu a Moldavsko Felix Hett z německé Friedrich Ebert Foundation.

Asi 35 kilometrů moldavského hlavního města se setkají až dvě tisícovky různých delegátů ze všech 27 zemí EU a 20 dalších zemí evropského kontinentu. Pozváni jsou zástupci například Británie, Turecka, Švýcarska, Islandu, Srbska, Arménie a Ázerbájdžánu. Loňský summitu navštívilo 44 zemí včetně mikrostátů Andorry, Monaka a San Marina.

Ředitel bruselského institutu Jacquea Delorse zmínil, že bude důležité vidět, kdo na fotografiích ze summitu bude a kdo ne. „Je to také příležitost ukázat, že Evropané mohou diskutovat o svých strategických zájmech mezi sebou, bez Američanů,“ vysvětlil.

Hlavní téma: Ukrajina

Americký novinář David Smith na Twitteru zveřejnil video z novinářského zázemí. Na místě summitu EPC se nachází až 700 novinářů z celého světa, kteří jsou v kontaktu s politiky. Ti se poblíž moldavské metropole sjeli z 50 evropských zemí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poukázal na výborné vztahy mezi Ukrajinou a Moldavskem. „Moldavsko a Ukrajina nejsou jen sousedé, ale také spolehliví partneři. Nadále posilujeme spolupráci mezi našimi zeměmi a společně čelíme výzvám, které představuje Rusko,“ citoval jeho slova moldavský zpravodajský server Moldovalive na Telegramu. Sám Zelenskyj tato slova sdílel na též sociální síti ve třech jazycích.

Smutek a lítost nad novým útokem, který dnes ráno proběhl v Kyjevu, vyjádřil vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell. Podle něj by se hlavní témata jednání měla zaměřit na obnovení míru a bezpečnosti. „K tomu potřebujeme větší jednotu, a to nejen na úrovni Evropské unie, ale i celého světa,“ řekl Borrell.

„To, co se dnes děje na Ukrajině, není pouze evropský problém, ale otázka mezinárodního řádu a světového míru,“ napsal na svém twitterovém účtu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Premiér Lotyšska Krišjānis Kariņš pak sdělil, že Evropa musí zajistit, aby Moldavsko zůstalo hraniční zónou, kam nelze vkročit, a Ukrajina se takovou zónou má stát v budoucnu.

„Válka na Ukrajině je v popředí zájmu, ale je to také příležitost vyjádřit solidaritu s Moldavskem, které je rovněž pod tlakem Ruska,“ řekl pro změnu premiér Irska Leo Varadkar.

Pražský summit ve stínu války

Loni v říjnu se první summit konal právě v Praze během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Pořadatelé se střídají na rotační bázi. Jeden rok ho bude pořádat členský stát EU, druhý rok nečlenský. Letos jde tedy o první summit EPC mimo unii. Dalšími hostitelskými zeměmi budou Španělsko (2024) a Velká Británie (2025).

Minulý rok se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) summit konal v kritickém okamžiku pro kontinent. Nová platforma nemá nijak nahrazovat stávající formy evropské spolupráce, jde především o prostor pro neformální výměnu názorů. Informovaly o tom EuroZprávy.cz.

Moldavská prezidentka tehdy uvedla, že pro zemi může pořádání summitu znamenat časnější přístup do Evropské unie. Poděkovala také českému předsednictví za organizování setkání. „Odsuzujeme ruskou agresi a nelegální anexi ukrajinských území, zavázali jsme se Ukrajině pomoci znovu získat suverenitu,“ řekla.

Na summitu se sešly více než čtyři desítky zemí. Kromě členských států EU na summit dorazili i lídři dalších 17 zemí včetně Velké Británie, Ukrajiny a Turecka. Důležitým bodem diskuze byla například energetická krize. „Dostává se nám ujištění od zemí, jako je Norsko či Ázerbájdžán, že jsou připraveny se na tom podílet, spolupracovat na tom s Evropskou unií, pomoci nám. To je mimořádně důležité,“ vyhodnotil.