Němci odhalili čínskou špionku. Informace získávala na citlivém místě

Dle žalobců měla žena opakovaně posílat podrobnosti o letech či cestujících a vojenské a nákladní dopravě jiné osobě, taktéž pracující pro čínské tajné služby. Německé zdroje sdělily veřejnoprávnímu vysílání ARD, že zasažena je i obranná společnost Rheinmetall, největší německá obranná firma, která se významně podílí na zásobování Ukrajiny zbraněmi, obrněnými vozidly a vojenským materiálem.

Yaqi X. byla vzata do vazby, policie prohledala její domov a pracoviště. Žalobci tvrdí, že mezi srpnem 2023 a únorem 2024 poskytla Jianovi G., také podezřelému ze špionáže, informace o přepravě vojenského materiálu a osob napojených na nejmenovanou německou zbrojní společnost.

Druhý podezřelý, Jian G., byl zadržen začátkem tohoto roku. Pracoval jako asistent poslance Evropského parlamentu z německé krajně pravicové strany AfD. Podle prokuratury měl Jian G. v Německu údajně špehovat členy čínské opozice a předávat tajné službě informace o jednáních a rozhodnutích v Evropském parlamentu.

Není to první případ čínské špionáže. Ze stejného důvodu se zatýkalo také v dubnu ve Velké Británii, policie tam obvinila dva muže. Jeden z nich dle serveru BBC pracoval v britském parlamentu jako rešeršista pro poslankyni za vládní konzervativce Alicii Kearnsovou. Dle šéfa britské rozvědky Kena McCalluma čínští špioni v roce 2023 prostřednictvím internetu tajně oslovili už 20 tisíc Britů. Na začátku roku 2021 to přitom bylo asi 10 tisíc lidí, uvádí server BBC. 

Dle serveru Le Monde Čína v roce 2020 odposlouchávala Evropskou komisi. Činila tak skrze maltskou ambasádu v Bruselu, na jejíž koupi půjčila Maltě prostředky. Následně Čína pomáhala i s její přestavbou a modernizací. Budova stojí přímo naproti dané instituci. Belgii na čínskou špionáž údajně upozornily britské tajné služby.

Nebezpečným nástrojem čínské špionáže by podle serveru Hospodářské noviny mohly být také čínské elektromobily plné elektroniky a kamer.