Německem dál zmítají masové demonstrace proti AfD. Expert nastínil, co zemi čeká dál

Rozsáhlé demonstrace proti krajně pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo (AfD), k nimž v Německu dochází již několik týdnů, by mohly přerůst do dlouhodobého protestního hnutí. Pro agenturu DPA to uvedl expert Centra pro výzkum konfliktů na univerzitě v Marburgu Tareq Sydiq.

Nedávná odhalení nezávislého investigativního portálu Correctiv o tajném setkání pravicových extremistů, včetně významných členů AfD, vyvolala vlnu protestů v Německu.

Na setkání se prý diskutovalo o plánech na "remigraci", což by zahrnovalo masové deportace migrantů a "neasimilovaných občanů".

Protesty vznikly právě v době, kdy roste podpora pro AfD, což může ovlivnit tři klíčové zemské volby v Durynsku, Sasku a Braniborsku v září.

Odhalení a následné protesty byly překvapivé pro Sydiqa, a to jak vzhledem k rozsahu celostátních demonstrací, tak kvůli účasti lidí v různých městských i venkovských oblastech.

Nynější protesty mohou být podle něj inspirovány vzorem z 90. let, kdy demonstrace zaznamenaly významnou podporu pro uprchlíky a měly dlouhodobý efekt. Kromě toho mohou současné protesty politizovat a podporovat demokracii.

V sobotu se ve městech jako Berlín či Freiburg sešlo na protestních shromážděních proti krajní pravici alespoň 200 000 lidí.

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu nabídl svou podporu demonstrantům, kteří v celé zemi vyšli do ulic ke znaku odsouzení strany AfD a dalších zemi pravicových uskupení.

"Když se na venkovských panstvích této země konají konference o tom, jak by se část populace mohla z této země vystěhovat - pod heslem 'remigrace' - připomíná to nejtemnější časy v německé historii," řekl Scholz v německém parlamentu.

Množství lidí s cizími kořeny se nyní obává, že bude muset odejít, dodal. "A proto si myslím, že všichni musíme učinit velmi jasný závazek v tomto bodě: Stojíme za těmito občany, nemusí mít strach," dodal německý kancléř.

Schůzka, kde se údajně diskutovalo o "remigraci", se uskutečnila ještě koncem listopadu v Postupimi. Zúčastnili se jí i poslanci Bundestagu z země pravicové strany AfD, jakož i více individuální členové z řad opozičních křesťanských demokratů.

Masové deportace, o kterých se tam mluvilo, by se měly podle představ účastníků týkat 'nedostatečně přizpůsobených' migrantů včetně těch, kteří jsou držiteli německých pasů, připomíná DPA

.Na shromáždění vystoupil i známý rakouský stoupenec "bílé rasy" Martin Sellner, podle kterého by se remigrace měla vztahovat na tři skupiny obyvatelstva - žadatelů o azyl, cizince s dočasným právem k pobytu a "nedostatečně asimilovaných" občanů.

Předsedkyně německého parlamentu Bärbel Basová vyzvala ve středu obyvatel Německa, aby se postavili proti projevům nenávisti a antisemitismu. Uvedla to v proslovu v rámci vzpomínky na miliony židů a další pronásledované skupiny obyvatelstva zabité nacistickým Německem během holocaustu.

"Všichni mějme odvahu nemlčet a rozhodně se postavme proti nenávisti a bigotnosti," apelovala Basová v reakci na masové protesty proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), které se konají v různých německých městech.

Podle Basové tyto protesty ukázaly, že demokracie v Německu "je různorodá, živá a odolná".

Zdůraznila však, že je důležité, aby se lidé postavili proti rasistickým a antisemitským výrokům i v každodenním životě - mezi kolegy v práci nebo ve škole.

Připomněla, že každý jednotlivec může ukázat, že "jsme společnost, která respektuje každého člověka bez ohledu na jeho vyznání, původ či vzhled".

Související

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

Více souvisejících

Německo Demonstrace

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy