Rozsáhlé demonstrace proti krajně pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo (AfD), k nimž v Německu dochází již několik týdnů, by mohly přerůst do dlouhodobého protestního hnutí. Pro agenturu DPA to uvedl expert Centra pro výzkum konfliktů na univerzitě v Marburgu Tareq Sydiq.
Nedávná odhalení nezávislého investigativního portálu Correctiv o tajném setkání pravicových extremistů, včetně významných členů AfD, vyvolala vlnu protestů v Německu.
Na setkání se prý diskutovalo o plánech na "remigraci", což by zahrnovalo masové deportace migrantů a "neasimilovaných občanů".
Protesty vznikly právě v době, kdy roste podpora pro AfD, což může ovlivnit tři klíčové zemské volby v Durynsku, Sasku a Braniborsku v září.
Odhalení a následné protesty byly překvapivé pro Sydiqa, a to jak vzhledem k rozsahu celostátních demonstrací, tak kvůli účasti lidí v různých městských i venkovských oblastech.
Nynější protesty mohou být podle něj inspirovány vzorem z 90. let, kdy demonstrace zaznamenaly významnou podporu pro uprchlíky a měly dlouhodobý efekt. Kromě toho mohou současné protesty politizovat a podporovat demokracii.
V sobotu se ve městech jako Berlín či Freiburg sešlo na protestních shromážděních proti krajní pravici alespoň 200 000 lidí.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu nabídl svou podporu demonstrantům, kteří v celé zemi vyšli do ulic ke znaku odsouzení strany AfD a dalších zemi pravicových uskupení.
"Když se na venkovských panstvích této země konají konference o tom, jak by se část populace mohla z této země vystěhovat - pod heslem 'remigrace' - připomíná to nejtemnější časy v německé historii," řekl Scholz v německém parlamentu.
Množství lidí s cizími kořeny se nyní obává, že bude muset odejít, dodal. "A proto si myslím, že všichni musíme učinit velmi jasný závazek v tomto bodě: Stojíme za těmito občany, nemusí mít strach," dodal německý kancléř.
Schůzka, kde se údajně diskutovalo o "remigraci", se uskutečnila ještě koncem listopadu v Postupimi. Zúčastnili se jí i poslanci Bundestagu z země pravicové strany AfD, jakož i více individuální členové z řad opozičních křesťanských demokratů.
Masové deportace, o kterých se tam mluvilo, by se měly podle představ účastníků týkat 'nedostatečně přizpůsobených' migrantů včetně těch, kteří jsou držiteli německých pasů, připomíná DPA
.Na shromáždění vystoupil i známý rakouský stoupenec "bílé rasy" Martin Sellner, podle kterého by se remigrace měla vztahovat na tři skupiny obyvatelstva - žadatelů o azyl, cizince s dočasným právem k pobytu a "nedostatečně asimilovaných" občanů.
Předsedkyně německého parlamentu Bärbel Basová vyzvala ve středu obyvatel Německa, aby se postavili proti projevům nenávisti a antisemitismu. Uvedla to v proslovu v rámci vzpomínky na miliony židů a další pronásledované skupiny obyvatelstva zabité nacistickým Německem během holocaustu.
"Všichni mějme odvahu nemlčet a rozhodně se postavme proti nenávisti a bigotnosti," apelovala Basová v reakci na masové protesty proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), které se konají v různých německých městech.
Podle Basové tyto protesty ukázaly, že demokracie v Německu "je různorodá, živá a odolná".
Zdůraznila však, že je důležité, aby se lidé postavili proti rasistickým a antisemitským výrokům i v každodenním životě - mezi kolegy v práci nebo ve škole.
Připomněla, že každý jednotlivec může ukázat, že "jsme společnost, která respektuje každého člověka bez ohledu na jeho vyznání, původ či vzhled".
Související
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
před 1 hodinou
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
před 2 hodinami
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
před 2 hodinami
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
před 3 hodinami
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
před 4 hodinami
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
před 4 hodinami
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
před 5 hodinami
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
před 6 hodinami
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
před 6 hodinami
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno před 7 hodinami
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
před 8 hodinami
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
před 9 hodinami
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
před 10 hodinami
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
před 11 hodinami
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
před 11 hodinami
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
před 12 hodinami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.
Zdroj: Libor Novák