Od graffiti přes žhářství až k bombám. Rusko vede tajnou válku proti členům NATO

Ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Západem nepřipadá v úvahu ani pro jednu ze stran. Spojené státy a jejich spojenci mohou ztratit příliš mnoho, Rusové nejsou připraveni bojovat proti více než 30 státům najednou. Válka tak nevypukla v konvenční formě, nýbrž v hybridní.

Hybridní válka může mít za následek podobně rozsáhlé škody jako boj se zbraněmi. Zahrnuje mnoho technik – nepřátelé proti sobě mohou jít v kybernetickém prostoru, vysílat speciální jednotky pro plnění výzvědných a likvidačních misí v menším měřítku nebo zkrátka radikalizovat lidi proti jejich vlastnímu státu. 

Americká stanice CNN vyjmenovala, o co se už Rusové v rámci hybridního působení pokusili. Prvním z případů je řada pokusů o žhářství ve skladech spojených se zbraněmi pro Ukrajinu. „Jde o vše od místa výroby a původu, přes skladování, ty, kteří rozhodují, až po samotné dodávky. Je to odvážné, Rusko se pokouší zastrašit naše spojence,“ uvedl vysoký představitel NATO, kterému CNN poskytla anonymitu. 

Sabotážní operace sahají na celé území NATO. Konkrétně se už půl roku intenzivně zaměřují na linie dodávek zbraní pro Ukrajinu a osoby, které za nimi stojí. V ohrožení tak jsou například vlakové linky, muniční sklady nebo silniční infrastruktura. 

Rusové se dle zjištění CNN zaměřují na zoufalé osoby. Například Maxim, který se v současnosti nachází v lublinské věznici s maximální ostrahou, utekl z Ukrajiny do Polska ve snaze o únik od nezaměstnanosti a chudoby. „Byly to snadné peníze. Nevěřím, že jen proto, že jste se narodili v určité zemi, musíte za ni jít do války. Nechápejte mě špatně: nejsem proruský, nejsem proukrajinský. Nejsem pro nic,“ popsal.

Maximovi zadával sabotážní úkoly člověk, který se představil jako ruský prostředník Andrzej. Komunikovali spolu pouze přes sociální síť telegram, původně šlo pouze o sprejování protiválečných graffiti po Polsku. Později od něj ale požadoval například zapálení plotu dopravního podniku vlastněného Ukrajinci ve městě Biala Podlaska, což se mu podařilo na fotografii zfalšovat. 

O nějakou dobu později ho Andrzej vyzval, aby před základnu, kde Poláci cvičili ukrajinské vojáky, umístil kamery. „Tehdy jsem pochopil, že by to mohlo být vážné. Znepokojilo mě to. Tehdy jsem se rozhodl, že skončím. Ale nikdy jsem k tomu nedostal příležitost. Druhý den mě zatkli,“ vylíčil. 

Další Polák byl zadržen rok po Maximovi, přesněji v dubnu letošního roku. Polské úřady ho zatkly za držení munice a sledování letiště Rzeszow Jasionka, které slouží jako uzel pro přepravu zbraní NATO na Ukrajinu. Informovala o tom polská Agentura pro vnitřní bezpečnost. 

Útoky spojené s bombami a žhářstvím se objevily také v Německu, Británii a Francii. Francouzská policie zatkla šestadvacetiletého proruského Ukrajince, který před pařížským letištěm Charlese de Gaulla odpálil podomácku vyrobenou bombu. Londýnská metropolitní policie pak zatkla dva muže za žhářství poté, co zapálili sklad ve východní části britské metropole. Policie to uvedla na svém webu. 

„Sabotáže na státy NATO se rovnají docela nebezpečné hře, pokud se Rusko domnívá, že tyto věci jsou vždy pod hranicí ozbrojeného konfliktu,“ popsal jeden z vysokých představitelů NATO. 

Podle něj se může stát, že některý incident bude tak významný, až donutí NATO aktivovat článek 5. „Najít, kde je tato hranice, je obtížná a nebezpečná kalkulace,“ dodal. „Vidíme vše od špičkových operací v Evropě, kde jsme viděli až 400 000 eur zaplacených za nějaký druh zpravodajské činnosti, až po některá místa, kde jsou najímáni hrdlořezové za pár tisíc eur,“ vyjmenoval. 

CNN informovala také o hrozbě v Estonsku. Deset podezřelých ruských agentů bylo zadrženo poté, co zdemolovali auto estonského ministra vnitra. 

NATO v posledních měsících zaznamenalo mimo jiné rušení GPS nad Baltským mořem. To brání bezpečnému přistávání civilních letadel. Zmizely také bóje, které vyznačují část ruské námořní hranice s Estonskem. „Na podzim loňského roku jsme zaznamenali výrazný nárůst jejich aktivity a do zimy se nám podařilo zadržet více než 10 osob. Do této chvíle se jejich počet zvýšil – osob, které se podílely na jejich hybridních aktivitách proti estonské bezpečnosti – v takové míře, jakou jsme dosud nezaznamenali,“ upozornil mluvčí vnitřní bezpečnostní služby KAPO Harrys Puusepp. 

„Musíme se podívat pravdě do očí. Rusko je dost velké na to, aby mělo prostředky na vedení války proti Ukrajině a také na udržování svých bezpečnostních operací proti evropským zemím... proti nám. Jsou lidé, kteří se účastní války proti Ukrajině, a pak jsou rotováni do nějakého jiného regionu nebo oblasti. Mají více zkušeností. Jejich myšlení je násilnější. Možná už nejsou tak trpěliví, když se snaží dosáhnout výsledků,“ shrnul mluvčí KAPO.